VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Delší přežití bez transplantace jater u pacientů s PBC léčených OCA?
Kyselina obeticholová (OCA) je lékem 2. volby u pacientů s primární biliární cholangitidou (PBC) s nedostatečnou odpovědí na kyselinu ursodeoxycholovou (UDCA) nebo její intolerancí. Níže prezentovaná studie, jejíž výsledky byly recentně publikovány, zkoumala účinnost OCA na pokles cholestatických enzymů, ale i délku přežití bez transplantace jater u pacientů s PBC.
Novinky Arteriální hypertenze ve stáří
Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.
Novinky Biomarkery odpovědi na imunoterapii u nemalobuněčného karcinomu plic
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) patří v celosvětovém měřítku k nejčastějším malignitám. Efekt konvenční chemoterapie na bázi platiny je limitovaný a poměrně rychle dochází k progresi. Nadějí pro pacienty, u kterých není možná cílená terapie, může být imunoterapie. Ne u všech pacientů má ovšem tato metoda efekt. Vzhledem k potenciálně závažným nežádoucím účinkům imunoterapie je tedy zásadní role biomarkerů, které umožní predikovat léčebnou odpověď. Přinášíme aktuální pohled na možné biomarkery a jejich roli v terapii NSCLC.
Novinky Rekombinantní koagulační koncentráty – národní doporučení pro terapii
Ve volbě doporučení týkajícího se typu používaných koncentrátů v léčbě hemofilie je základním dogmatem srovnání ceny a přínosu daného preparátu pro pacienty. Jaké jsou tedy současné přístupy některých států k terapii hemofilie? Co vedlo k eventuální změně léčebné politiky?
Novinky Co ukázala 3letá data z české národní databáze CHOPN?
V prosinci loňského roku byla dokončena Česká multicentrická výzkumná databáze CHOPN. Jednalo se o rozsáhlý 5letý projekt, do něhož výzkumníci zařadili 784 pacientů s významnou chronickou obstrukční plicní nemocí (FEV1 ≤ 60 %) ze 14 center. Jde o cca 1 % celkového počtu pacientů s touto diagnózou v Česku, studijní vzorek tak lze označit za poměrně reprezentativní pro získání údajů o léčbě v české reálné praxi. Aktuálně jsou již k dispozici 3letá data. Co prozatím ukázala, shrnul během letošních Hradeckých pneumologických dnů MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a TBC LF UP a FN Olomouc.
Novinky MUDr. Libor Dvořáček: Mikroinvazivnost operace spočívá nejen v metodě, ale i v cíleném řešení zdrojů varixů
Varixy, respektive chronická žilní nedostatečnost dolních končetin jsou primárně zdravotním, nikoliv čistě kosmetickým problémem. Už jen proto, že jsou spojeny s rizikem vzniku komplikací, které vedou k nutnosti dlouhodobé terapie a složitému řešení těchto obtíží. Jak říká v našem krátkém interview na toto téma vedoucí lékař kliniky Vasmedic MUDr. Libor Dvořáček, přístup zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví se v poslední době naštěstí mění ve prospěch jednodenní – tedy mikroinvazivní a mnohem šetrnější – chirurgie.
Novinky Klinický a mikrobiologický efekt L. reuteri v léčbě chronické periodontitidy
V Journal of Clinical Periodontology byly publikovány výsledky studie, jež hodnotila efekt probioticky působícího bakteriálního kmene Lactobacillus reuteri coby doplňkové léčby chronické periodontitidy.
Novinky Diabetes mellitus a srdeční selhání − propojené jednotky s komplexní patogenezí
Diabetes mellitus (DM) představuje významný rizikový faktor rozvoje srdečního selhání. Patogeneze tohoto onemocnění je velmi komplexní a roli v ní hrají jak hyperglykémie a další metabolické abnormality, tak také často se vyskytující komorbidity jako hypertenze, ischemická choroba srdeční nebo diabetická neuropatie. Rozvoj DM 2. typu (DM2) u pacientů se srdečním selháním (kardiogenní DM2) je rovněž poměrně častý a za jeho hlavní příčinu je považována rezistence periferních tkání na inzulin. Výsledkem kardiogenního DM bývá další progrese a horší prognóza srdečního selhání. Recentní poznatky k tomuto tématu shrnuli ve svém přehledovém článku pro Journal of Clinical Medicine řečtí odborníci.
Novinky Současné přístupy k terapii CHOPN dle doporučení GOLD a v podmínkách české praxe
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje významnou celosvětovou příčinu morbidity a mortality s vysokou prevalencí, která bude podle odhadů v dalších letech pravděpodobně významně narůstat. Vzhledem k tomu, že se jedná o preventabilní a léčitelné onemocnění, důležitou úlohu zastává aktivní terapie, jež se celosvětově řídí mezinárodními doporučeními vycházejícími ze strategie GOLD. Ty ovšem v následujícím článku zasadíme i do aktuálního kontextu péče o tyto pacienty v Česku.
Novinky Trazodon zpomaluje kognitivní pokles u starších pacientů pravděpodobně zlepšením kvality spánku
Stárnutí je doprovázeno poruchami spánku, které se vyznačují zkracováním fáze hlubokého spánku (SWS – slow wave sleeping neboli spánek pomalých vln). Spánkové poruchy přitom mohou být předzvěstí následného poklesu kognitivních funkcí, postupné demence a Alzheimerovy nemoci (AD). Článek, který loni vyšel v Journal of Alzheimer's Disease, hodnotí vliv trazodonu na kvalitu spánku.
Novinky Cílové parametry klinických hodnocení a jak jim porozumět – 1. část: analýza přežití
OS, PFS, CR, PR, ORR, … Taky vám jde někdy z těchhle zkratek trochu hlava kolem? Přinášíme 1. díl přehledného návodu, jak se vyznat v nejběžnějších cílových parametrech klinických hodnocení, aby pro vás výsledky studií měly ve spojení s klinickou praxí co největší vypovídající hodnotu.
Novinky Steroid-dependentní astma: Redukce dávky kortikoidů je reálně dosažitelná díky cílené léčbě
Astma, které není možné kompenzovat jinak než pravidelným podáváním perorálních glukokortikoidů, představuje poměrně velký problém. Pomocí biologické léčby však můžeme potřebu kortikoidů u těchto pacientů snížit.
Novinky Technologie Pro-Argin v řešení hypersenzitivity dentinu
Hypersenzitivita dentinu postihuje poměrně značnou část populace. Terapeutickým cílem je v tomto případě poskytnout pacientovi rychlou a dlouhodobou úlevu. Jednou z nových možností jsou profylaktické zubní pasty s technologií Pro-Argin.
Novinky Inkontinence ve stáří a možnosti její prevence
Inkontinence moči se týká všech věkových skupin, ale její výskyt ve stáří se zvyšuje. Vzhledem ke stárnutí populace se tedy stává stále častějším problémem, který s sebou kromě zdravotních komplikací nese i jisté společenské stigma, jež pacientům často brání včas vyhledat pomoc. Prevence a aktivní nabízení pomoci by měly být běžnou součástí lékařské praxe.
Novinky Začínají všechny nemoci ve střevě? Nové poznatky o střevním mikrobiomu
Dynamický ekosystém střevní mikrobioty je naprosto nezbytný pro lidské zdraví. Jeho rovnováhu ovlivňují genetické faktory, výživa, věk a různé faktory prostředí. Při nerovnováze ve složení střevního mikrobiomu nastává dysbióza, která zřejmě souvisí s rozvojem mnoha onemocnění, od střevních a metabolických až po neurologické a autoimunitní poruchy. Nejnovější poznatky o tom, jaký vliv mají mikroorganismy žijící ve střevě na náš zdravotní stav, diskutují ve svém recentním review odborníci z Národních zdravotních ústavů (NIH) v americké Bethesdě.
Novinky Jak si stojí cenobamát ve srovnání s protizáchvatovými léčivy 3. generace z hlediska nákladové efektivity?
Hlavním cílem léčby epilepsie je dosažení bezzáchvatovosti bez neakceptovatelných nežádoucích účinků terapie. I přes přínosy poslední generace protizáchvatových léčiv (ASMs) však přibližně 40 % nemocných trpí epilepsií rezistentní k terapii. Novou naději pacientům přináší i nedávno schválený cenobamát. Španělská farmakoekonomická studie si dala za cíl porovnat nákladovou efektivitu cenobamátu s vybranými ASMs 3. generace v přídatné léčbě pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií.
Novinky Diagnostika chřipkových virů a D-dimerů v ambulanci praktického lékaře
V posledních letech významně posiluje úloha všeobecného praktického lékaře v diagnostice a terapii řady onemocnění. Od roku 2020 tak bude například nově hrazeno laboratorní stanovení D-dimerů v ambulanci praktického lékaře. S tím souvisí i stále větší potřeba dostupnosti rychlých laboratorních testů, díky nimž lze stanovit rovněž řadu dalších parametrů včetně diagnostiky respiračních onemocnění.
Novinky Nová škála pro hodnocení kognitivních funkcí u schizofrenie
Schizofrenie je chronické psychiatrické onemocnění výrazně omezující běžný život pacientů. Jedním z významných příznaků může být kognitivní deficit, který úzce souvisí s psychosociálním selháváním a invalidizací pacientů. Významného zlepšení lze u některých pacientů dosáhnout pomocí kognitivní remediace. V péči o pacienty se schizofrenií je proto zásadní rozeznat ty, u kterých má tato terapie největší potenciál.
Novinky Nesteroidní analgetika a peptický vřed
Pacientů, kteří z různých důvodů dlouhodobě užívají nesteroidní antiflogistika, je enormní množství. Otázka, jak se vypořádat s jejich vedlejšími účinky, zejména ve formě poškození sliznice horní části trávicího traktu, je proto stále aktuální. Nesteroidní antiflogistika (NSAID) jsou cenná v léčbě bolesti zejména u muskuloskeletálních onemocnění, aspirin je využíván také jako antiagregans.
Novinky Jak významný je faktor času při léčbě srdečního selhání?
Současná doporučení kladou důraz na včasné stanovení diagnózy a okamžitou léčbu pacientů se srdečním selháním (HF). Ti jsou přitom nejzranitelnější v období bezprostředně po dekompenzaci chronického HF, a intenzivní léčba proto může snížit riziko další hospitalizace a mortality. Prognóza těchto nemocných je totiž nepříznivá a jakékoliv zpoždění v zahájení terapie ji dále zhoršuje. Léčba chronického HF je navíc často odkládána, pokud jsou jeho symptomy stabilní, a je podceňováno riziko nežádoucích následků a náhlé smrti. Časový faktor tedy hraje významnou roli ve všech stadiích HF.