1
/ 20
V roce 1993 byl jako první imunomodulační lék k léčbě roztroušené sklerózy schválen:
2
/ 20
V indikaci imunomodulační léčby s cílem dosažení maximální účinnosti jsou nejpodstatnější následující faktory:
3
/ 20
K léčbě CIS jsou indikovány následující léky:
4
/ 20
Vyšší frekvence a dávka interferonu beta-1a je spojena s:
5
/ 20
Přímé srovnávací studie mezi léky první volby (interferony beta a glatiramer acetát) a léky zpravidla druhé volby – natalizumabem, mitoxantronem a fi
6
/ 20
Léčba natalizumabem (Tysabri) je v ČR zahrnuta mezi léky první volby:
7
/ 20
Mezi rizikové faktory zvýšené incidence PML při léčbě natalizumabem patří:
8
/ 20
Pokud dojde během léčby natalizumabem (Tysabri) k onemocnění progresivní multifokální leukoencefalopatií, úmrtnost představuje cca:
9
/ 20
Léčba progresivní multifokální encefalopatie se provádí při léčbě natalizumabem (Tysabri):
10
/ 20
IRIS (Immune Reconstituting Inflammatory Syndrome) se léčí:
11
/ 20
Rozsáhlejší využití mitoxantronu v léčbě roztroušené sklerózy je omezeno z důvodů:
12
/ 20
Mechanizmus účinku fingolimodu v léčbě roztroušené sklerózy je následující:
13
/ 20
Fingolimod se podává:
14
/ 20
Fatální komplikace ve studii s fingolimodem v dávce 1,25 mg byly následující:
15
/ 20
Nežádoucí ovlivnění převodního systému srdečního se vyskytuje při léčbě fingolimodem:
16
/ 20
Mezi nežádoucí účinky léčby fingolimodem patří:
17
/ 20
Mezi kritéria nedostatečné účinnosti léky první volby řadíme následující parametry během roku léčby:
18
/ 20
V případě nedostatečné účinnosti léků první volby a při intoleranci natalizumabu a fingolimodu eskalujeme léčbu na:
19
/ 20
V případě nedostatečné terapeutické odpovědi při léčbě léky 1. a 2. volby lze použít které
20
/ 20