Zotavení plic po COVID-19: Do jaké míry je poškození reverzibilní?

22. 6. 2021

V rámci virtuálních XXV. hradeckých pneumologických dnů, jež proběhly v dubnu 2021, byly samozřejmě jedním z velkých témat různé aspekty týkající se onemocnění COVID-19. Dr. Bram van den Borst z Radboudovy univerzity v Nijmegenu přehledně shrnul aktuální poznatky týkající se plicního zotavení po prodělané infekci.

Nejčastější abnormality

Schopnost rekonvalescence plic poškozených infekcí COVID-19 byla zkoumána v řadě studií. Mo et al. na malém souboru 110 pacientů s COVID-19 propuštěných z nemocnice jako první zjistili, že nejčastější abnormalitou plicní funkce u těchto osob je poškození difuzní kapacity (DLCO) následované restrikční ventilační poruchou a že oba zmíněné faktory jsou spojené se závažností tohoto onemocnění. Liu et al. (Ann ATS 2020) retrospektivně analyzovali data 51 pacientů s COVID-19 a prokázali, že poškození plic způsobené COVID-19 by mohlo být reverzibilní. Výrazné zlepšení pozorovali již po 4 týdnech od dimise. Zhao et al. (EclinicalMedicine 2020) ovšem zároveň odhalili, že 71 % z 55 sledovaných pacientů mělo po 3 měsících od dimise abnormální CT.

Záleží na závažnosti průběhu

Svou studii, kde se zabývali zotavením plic po COVID-19, publikovali také van den Borst et al. (CID 2020) Zahrnuli do ní 124 pacientů (59 ± 14 let; 60 % mužů), z toho 27 s mírným, 51 se středně závažným a 26 se závažným průběhem a 20 v kritickém stavu. Po 3 měsících od uzdravení z akutní fáze COVID-19 mělo normální rentgenový snímek 93 % pacientů, kteří prodělali mírnou formu onemocnění. Mezi nemocnými, kteří museli být kvůli COVID-19 hospitalizováni, ovšem byly zbytkové plicní parenchymové abnormality po 3 měsících od dimise přítomné u 91 % z nich a korelovaly se sníženou DLCO.

Obraz a funkce plic rekonvalescentů po 3 měsících

V současnosti se zdá, že rekonvalescence plic po COVID-19 má podobné znaky jako u pacientů, kteří prodělali syndrom akutní dechové tísně (ARDS) a další (virové) pneumonie. Dále lze shrnout, že přibližně po 3 měsících je stav pacientů v průměru následující:

  • Cca 50 % napadeného plicního parenchymu se plně zotaví.
  • Stále jsou hojně přítomné abnormality na CT (u > 90 % vyšetřovaných).
  • Reziduální fibróza je pozorována především u nemocných, kteří byli hospitalizováni na JIP.
  • DLCO je nižší a tento stav má vztah k reziduálním abnormalitám.
  • Případy fulminantní plicní fibrózy se nezdají být reprezentativní pro celkovou populaci osob, které prodělaly COVID-19.

Symptomy nekorelují s funkcí plic ani s reziduálními abnormalitami na CT po COVID-19. Prediktory přetrvávajících reziduálních abnormalit jsou nadále studovány.

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz



Štítky
Pneumologie a ftizeologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Diferenciální diagnostika CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se