Propojení zdravotních a sociálních dat: nový základ pro dlouhodobou péči

Konec informační slepoty

Dosud panovala mezi zdravotním a sociálním systémem „informační slepota“. Nebylo možné zjistit, kolik klientů pobytových služeb potřebuje specifickou zdravotní péči, jaká je míra jejich soběstačnosti nebo jak velký rozsah péče poskytují rodiny v domácím prostředí. Nový systém tyto mezery odstraňuje a přináší přesnější podklady pro plánování.

„Poprvé máme pevný základ pro konkrétní přípravu reformy dlouhodobé péče. Víme, kde pacienti žijí, kdo se o ně stará a jakou podporu čerpají,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj jsou tato data klíčová pro to, aby stát dokázal čelit demografickým změnám a rostoucím nárokům na péči o seniory.

Dopady na zdravotnickou praxi

Propojení dat otevírá nové možnosti nejen pro resorty a kraje, ale i pro lékaře a poskytovatele zdravotních služeb. Zlepšuje dostupnost informací o pacientech s Alzheimerovou chorobou, demencemi či jinými závažnými onemocněními vyžadujícími kombinovanou péči. Díky tomu lze přesněji predikovat potřebu komunitních a domácích služeb a připravovat podklady pro Národní plán rozvoje paliativní péče i Národní plán podpory geriatrické péče.

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek zdůraznil, že propojená data umožnila vůbec poprvé kvantifikovat potřeby paliativní péče. „Bez nich bychom nebyli schopni mapovat péči v závěru života ani z jedné strany dobře. Nově vidíme i stupeň soběstačnosti těžce nemocných seniorů a můžeme kultivovat plán geriatrické péče,“ uvedl.

Posílení nelékařských profesí

Analýzy zároveň potvrdily dlouhodobý problém nedostatku ošetřovatelského personálu. Reakcí je vládní program podpory vzdělávání sester a dalších nelékařských zdravotnických profesí, schválený v červenci 2025.

Předseda Výboru pro sociální politiku Senátu Lumír Kantor připomněl, že bez systematického posilování nelékařských profesí nebude možné zajistit dostupnost služeb pro stárnoucí populaci.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka sdílená data navíc umožňují rychle identifikovat slabá místa systému a reagovat legislativními či organizačními opatřeními –⁠ od změn vyhlášek až po konkrétní programy zaměřené na chronicky nemocné.

Legislativní ukotvení a další iniciativy

Sdílení dat je legislativně podloženo a od února 2025 v praxi plně funkční. Podklady z něj využívají nejen ministerstva, ale také zdravotní pojišťovny, které tak získávají robustní základ pro úhrady a kontrolu poskytované péče. Kraje i obce mají díky propojenému systému možnost detailně plánovat kapacity sociálně-zdravotních služeb až na úroveň jednotlivých okresů.

Na propojená data navazuje také iniciativa „Právo být zapomenut“, jejímž cílem je posílit postavení pacientů vůči pojišťovnám, například při sjednávání hypoték nebo životního pojištění osob vyléčených z onkologických onemocnění.

Výhled do budoucna

Podle odhadů bude v roce 2035 potřebovat intenzivní sociálně-zdravotní péči téměř dvojnásobek současného počtu pacientů. Datový most mezi zdravotním a sociálním resortem je proto nejen analytickým nástrojem, ale i praktickým kompasem pro zdravotníky, kteří se stále častěji setkávají s polymorbidními a geriatrickými pacienty.

„Sdílení dat otevírá zcela novou éru spolupráce v sociálně-zdravotní oblasti. Je to podklad skutečné spolupráce, která má dopad na pacienty, jejich rodiny i poskytovatele péče,“ shrnul předseda zdravotnického výboru Senátu Tomáš Fiala.

(asa)

Zdroj:
Tiskový brífink Výboru pro sociální politiku a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR. Praha, 10. 9. 2025.