Co ukázala první data z pilotního screeningu karcinomu plic?

5. 12. 2022

Čeští plicní lékaři zveřejnili první průběžné výsledky letos zahájeného pilotního testování silných kuřáků kvůli riziku onkologického onemocnění plic. Sítem praktických lékařů prošlo více než 4 tisíce pacientů, k vyšetření nízkodávkovým CT se jich následně dostavilo 900. Jaké další konkrétní poznatky ze sběru dat vyplývají? A jaké výzvy stojí před odborníky zapojenými do tohoto programu?

Jak pilotní program funguje v praxi?

Pilotní projekt byl spuštěn v lednu letošního roku a je určen pro bývalé i současné kuřáky ve věku 55−74 let, kteří mají ve své anamnéze 20 a více tzv. balíčkoroků (roky strávené kouřením, kdy daný jedinec vykouřil minimálně 1 krabičku cigaret denně).

Algoritmus programu je stanoven tak, že vybrané osoby osloví praktičtí lékaři a odešlou je k ambulantnímu plicnímu lékaři, který provede základní vyšetření plic. Pneumolog je poté zpravidla odesílá k radiologovi, ideálně do pneumoonkochirurgických center, kde jsou vyšetřeni nízkodávkovým CT. V případě pozitivního výsledku jsou provedena další vyšetření a pacient je indikovaný k chirurgické léčbě. Cílem programu je odhalit nádor v časném, tedy operabilním stadiu.

Jaké jsou dosavadní výsledky a kdo a proč „propadne sítem“?

Podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) z října letošního roku praktičtí lékaři během prvních dvou čtvrtletí roku 2022 oslovili 4183 kuřáků. Z toho 2039 osob (necelých 49 %) odeslali dále k pneumologovi, zatímco zbylých 2144 účast v projektu odmítlo. Další krok, vyšetření nízkodávkovým CT na radiologických pracovištích, se týkal 900 osob, z nichž mělo validní výsledek 891: z toho 606 (68 %) osob bylo negativních, 244 (27 %) mělo neurčitý záznam, zde tedy bude nutné CT zopakovat, a 41 pacientů (tj. necelých 5 %) bylo pozitivních. Ti jsou přeposíláni do pneumoonkochirurgického centra, kde probíhá další diagnostika včetně bronchoskopického vyšetření, v případě potvrzení pozitivity nálezu jsou následně indikovaní k operaci.

A proč se screeningu nakonec nepodrobí více vytipovaných rizikových osob? „Někteří pacienti odmítnou jít na další vyšetření, jiní tam třeba ještě nedošli. Další osoby jsou pneumologové nuceni vyřadit z preventivního programu s ohledem na jejich stávající zdravotní stav limitující délku života nebo možnost provedení chirurgického odstranění nádoru. K nízkodávkovému CT proto nejsou doporučeni například jedinci s pokročilým stadiem chronické obstrukční plicní nemoci nebo generalizovaným nádorem velkého rozsahu. Jde také o pacienty s jinou vážnou nemocí, například srdečním selháním, těžkou demencí a podobně,“ přibližuje možné důvody předsedkyně sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Hra o čas jak u diagnostiky…

Cílem preventivního programu je v první řadě odhalit případný karcinom plic v časném stadiu, které je léčitelné chirurgicky. Tato modalita je levnější a také umožňuje vyléčit pacienta zcela. Proto je důležité, aby jak diagnostika, tak i následná terapie proběhla rychle.

Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., by prostup systémem od prvního kontaktu s praktickým lékařem do sdělení diagnózy neměl být delší než 2 měsíce, respektive ideálně ještě kratší. „Naším cílem v rámci společnosti je snažit se nepřesáhnout 1 měsíc. Což je ale velmi ambiciózní, protože například získat výsledky histologického vyšetření nějaký čas trvá,“ podotýká docent Sova s tím, že pro pneumoonkochirurgická centra jde o přeci jen snadněji realizovatelný cíl. Rychlost procesu podle něj dále závisí na regionálních kapacitách, ale také na přístupu samotných lékařů. „Je důležité, aby všichni pneumologové věděli o konceptu pneumoonkochirurgických center, kde by procesy měly být standardizované, automatizované a zrychlené, aby se nám pacienti neztráceli v systému. Zároveň by měli systém znát i samotní pacienti,“ dodává.

… tak u léčby

Dalším krokem je včasná indikace a zahájení léčby. S tím by měl pomoci například nedávno vytvořený pneumoonkochirurgický multidisciplinární MDT board, který sdružuje specialisty napříč obory ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenské nemocnice. Cílem této expertní skupiny je poskytnout nejlepší dostupnou léčbu pacientům s nádory plic i dalšími plicními onemocněními, respektive patologiemi v hrudní oblasti, a zároveň výrazně zkrátit interval od stanovení diagnózy k zahájení léčby. Prostřednictvím pravidelných indikačních seminářů, jež probíhají on-line, poskytují členové boardu konzultace pneumologům, hrudním chirurgům nebo onkologům k postupu terapie u konkrétních pacientů.

(lek)

Zdroje:
1. Tisková konference České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS), České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) a Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN), Praha, 15. 11. 2022.
2. Program screeningu karcinomu plic. Česká onkologická společnost ČLS JEP, 2022. Dostupné na: www.linkos.cz/onkologicka-prevence/screening/program-screeningu-karcinomu-plic
3. Kooperativní hrudní skupina. MDT Board. Dostupné na: https://mdtboard.cz



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se