Navození tolerance ke kravskému mléku podáváním probiotik
Alergie na kravské mléko patří k nejčastějším potravinovým alergiím v dětství. Odhadovaný výskyt je 2–5 % populace.
Alergie na kravské mléko patří k nejčastějším potravinovým alergiím v dětství. Odhadovaný výskyt je 2–5 % populace. U většiny pacientů vymizí projevy této alergie ve věku okolo 3 let, ale i nadále mají vyšší riziko jiných alergických onemocnění. Předpokládá se, že na rozvoj potravinové alergie má v dětství vliv nejen nezralost slizniční a celkové imunity, ale také složení střevní mikroflóry.
V posledních 25 letech se počet alergiků v rozvinutých zemích zdvojnásobil. Z tohoto nárůstu bývá obviňována přehnaně zvýšená hygiena, která vede ke snížené a nesprávné stimulaci vyvíjejícího se imunitního systému. Střevo je osídleno jinými bakteriemi, které se tam za normálních podmínek nevyskytují. Je to například Clostridium difficile; naopak laktobacily a eubakterie jsou častěji nacházeny u nealergických dětí.
Proto vznikly představy, že rozvoji alergie by se dalo zabránit včasným podáváním probiotik. Autoři této práce se zabývali možností ovlivnit již vzniklou alergii na kravské mléko podáváním probiotik. Studie byla dvojitě zaslepená, randomizovaná, kontrolovaná placebem. Celkem 51 dětem s prokázanou alergií na kravské mléko byla 12 měsíců podávána hydrolyzovaná mléčná formule obohacená o dva probiotické kmeny: Lactobacillus casei a Bifidobacterium lactis. Jejich trvalá přítomnost ve střevě byla prokazována kultivací ze stolice.
Celkem 60 dětí dostávalo formuli bez probiotik. Po 6 a 12 měsících podávání probiotik byly provedeny expoziční testy a odebrána krev na imunologická vyšetření. V expozičních testech nebyl v počtech pozitivních a negativních výsledků rozdíl mezi skupinou studovanou a skupinou kontrolní.
Autoři na základě svých zjištění neshledali žádný pozitivní vliv zkoumaných probiotických kmenů při léčbě alergie na kravské mléko. Vzhledem k častému spontánnímu uzdravení nepovažují podávání testovaných probiotik v této indikaci za nezbytné, účinek jiných probiotických kmenů ale prozkoumán nebyl.
(van)
Zdroj: Jeroen, H., J Allerg Clin Immunol 2008; vol. 121, issue 6: pp. 1448–1454
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorostOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak zdraví matek a otců ovlivňuje láskyplná péče o dítě?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/18
- Jak účinně předcházet nedostupnosti léků? A co je nového v preskripci?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Přínos flexibilních 3D modelů kostí při nácviku a plánování operací
Mohlo by vás zajímat