Olympiáda a tělesná aktivita běžné populace dospívajících a dospělých

Stáhnout PDF

Autoři: K. Nešpor
Působiště autorů: Ředitel: MUDr. Martin Hollý, MBA ; Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2022; 102(1): 42
Kategorie: Aktuality/historie

ÚVOD

Olympijský hrám se v médiích dostává široké publicity, a to zejména v zemích, které je pořádají. Naskýtá se otázka, zda to má nějaký vliv na míru fyzické aktivity populace dospívajících a dospělých. Přiměřená tělesná aktivita představuje jednoduchý a účinný způsob jak předcházet řadě závažných onemocnění včetně srdečních a nádorových. Kromě toho mírní tělesná aktivita deprese, úzkosti a bažení a zlepšuje duševní výkonnost (5). Míra tělesné aktivity v běžné populaci byla nízká už dříve. Van Sluijs et al. (7) uvádějí, že celosvětově 80 % dospívajících trpí nedostatkem fyzické aktivity. Někteří autoři proto mluví o „pandemii inaktivity“. Během pandemie COVID-19 se míra fyzické aktivity v řadě zemí ještě snížila.

OLYMPIÁDA, VELKÉ SPORTOVNÍ AKCE A CHOVÁNÍ BĚŽNÉ POPULACE

Olympijské hry nevedly k větší míře fyzické aktivity ve Velké Británii po olympiádě v roce 2012 (3). Podstatný vliv na míru tělesné aktivity nemělo ani to, když se zkoumané osoby přestěhovaly do prostor bývalé olympijské vesničky (6). Míru fyzické aktivity běžné populace v Austrálii nijak neovlivnila olympiáda v Sydney v roce 2000 (1). Skepticky vyznívá i přehled literatury na toto téma autorů Bauman et al. (2).

V podmínkách Česka by se spíše mělo uvažovat o negativním vlivu Olympijských her, protože sportovní přenosy zde bývají spojeny s propagací alkoholických nápojů a hazardu.

ZÁVĚR

Olympijské hry a obří sportovní akce nevedou k větší míře tělesné aktivity běžné populace ani v zemích, které tyto akce pořádají. Co se dospívajících týče, mnohem větší úlohu by měly hrát rodina a škola. Autor tohoto sdělení se během školní docházky naučil při hodinách tělesné výchovy např. skákat přes kozu, tento přeskok ale později nepoužil. Nikdo ho ovšem tehdy nenaučil, jak a kolik chodit (4), jak správně dýchat nebo relaxovat.

Poznámka: Nahrávky řady relaxačních technik jsou volně na webu drnespor.eu.

adresa pro korespondenci:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Psychiatrická nemocnice Bohnice

Ústavní 91,

181 02 Praha 8

e-mail: drnespor@drnespor.eu

Zdroje

1. Bauman A, Bellew B, Craig CL. Did the 2000 Sydney Olympics increase physical activity among adult Australians? Br J Sports Med 2015; 49(4): 243–247.

2. Bauman AE, Kamada M, Reis RS, et al. An evidence-based assessment of the impact of the Olympic Games on population levels of physical activity. Lancet 2021; 398(10298): 456–464.

3. Cummins S, Clark C, Lewis D, et al. The effects of the London 2012 Olympics and related urban regeneration on physical and mental health: the ORiEL mixed-methods evaluation of a natural experiment. Public Health Research 2018; 6(12).

4. Lee IM, Shiroma EJ, Kamada M, et al. Association of step volume and intensity with all-cause mortality in older women. JAMA Intern Med 2019; 179(8): 1105–1112.

5. Nešpor K, Csémy L. Psychotropní účinky tělesné aktivity. Prakt. Lék. 2006; 86(11): 672.

6. Owen CG, Limb ES, Nightingale CM, et al. Active design of built environments for increasing levels of physical activity in adults: the ENABLE London natural experiment study. Southampton (UK): NIHR Journals Library 2020.

7. van Sluijs EMF, Ekelund U, Crochemore-Silva I, et al. Physical activity behaviours in adolescence: current evidence and opportunities for intervention. Lancet 2021; 398(10298): 429–442.