Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2017

A total of 1,370 cases of occupation-related diseases in 1,117 workers were reported in the Czech Republic in 2017. Of these, 1,278 were occupational diseases and 92 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 29.6 cases per 100,000 health insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (473 cases, i.e. 34.5%). Most of the recognized cases occurred in the “manufacture of motor vehicles” economic sector (213 cases, i.e. 15.5%). Carpal tunnel syndrome (472 cases, i.e. 36.9%) and contact allergic dermatitis (131 cases, i.e. 10.3%) were the most frequently reported occupational diseases. Among the cases reported as “endangerment by an occupational disease”, the carpal tunnel syndrome predominated (66 cases, i.e. 71.7%)

Keywords:
occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – trends in occupational diseases


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  D. Havlová 1;  M. Voříšková 1
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha Přednosta: doc. MUDr. Sergej Zacharov, Ph. D 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2018; 98(2): 51-58
Kategorie: Přehledy

Souhrn

V roce 2017 bylo v České republice u 1117 pracovníků hlášeno celkem 1370 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1278 nemocí z povolání a 92 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 29,6 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (473, tj. 34,5 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel“ (213, tj. 15,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (472, tj. 36,9 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (131, tj. 10,3 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2017 také dominoval syndrom karpálního tunelu (66, tj. 71,7 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2017. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2017 bylo u 1117 pracovníků (566 mužů a 551 žen) diagnostikováno celkem 1370 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1278 nemocí z povolání a 92 ohrožení nemocí z povolání. U 225 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění, u jednoho pracovníka dokonce osm onemocnění (šlo o artrózu šesti drobných kloubů rukou a o oboustranný syndrom karpálního tunelu). U 209 osob byly uznány dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Incidence profesionálních onemocnění byla 29,6 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2017 (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2008–2017
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2008–2017
**počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2017

Ve srovnání s rokem 2016 (3) vzrostl v roce 2017 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 73, tj. o 5,6 % případů. Nárůst (o 142 případů) byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory – kapitola II seznamu nemocí z povolání (2). V rámci dalších kapitol seznamu nemocí z povolání byl naopak zaznamenán pokles o 1 až 34 případů, největší u kapitoly V – nemoci přenosné a parazitární.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 473, tj. 34,5 % všech případů. U osmi pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů při práci v zahraničí.

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
I – nemoci způsobené chemickými látkami II – nemoci způsobené fyzikálními faktory III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice IV – nemoci kožní V – nemoci přenosné a parazitární VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Při rozdělení profesionálních onemocnění v roce 2017 podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 815, tj. 59,5 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) – celkem 213 případů. Na druhém místě se umístila sekce Q (Zdravotní a sociální péče) se 157 případy a třetí místo patřilo sekci B (Těžba a dobývání), kde vzniklo 153 případů profesionálních onemocnění.

U pracovníků při „výrobě motorových vozidel“ převažovala onemocnění z přetěžování končetin (178 případů), dále následovaly profesionální dermatózy (16 případů), alergická onemocnění plic a horních cest dýchacích (deset případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (osm případů) a jeden případ klíšťové encefalitidy.

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (131 případů, z toho scabies 95krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 13krát, nemoci z přetěžování končetin 10krát (z toho syndrom karpálního tunelu 8krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte a impingement syndrom po jednom případu), rhizartróza z vibrací, exogenní alveolitida z peří a rakovina prsu z cytostatik po jednom případu.

Při „těžbě a dobývání“ dominovaly zejména nemoci způsobené vibracemi (62 případů) a nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic a chronické obstrukční plicní nemoci (vše celkem 58 případů); dále následovaly nemoci z přetěžování končetin (17 případů), nemoci kožní (šest případů), nemoci z ionizujícího záření a nemoci sluchu z hluku (po pěti případech).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 608, tj. 44,4 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (Řemeslníci a opraváři) s 428, tj. 31,2 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2017 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 538 případů, z toho 379 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 159 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (131 případů), svrab (95 případů), epikondylitida kosti pažní (58 případů), pneumokonióza uhlokopů (56 případů) a asthma bronchiale (50 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

Chemické látky způsobily v roce 2017 čtyři akutní intoxikace (dvě z izokyanátů, jedna z oxidu uhelnatého a jedna ze sirovodíku), jednu chronickou intoxikaci po inhalaci alkoholů a dvě nádorová onemocnění (nádor močového měchýře po expozici aromatickým sloučeninám a nádor prsu z cytostatik).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2017 celkem 767 nemocí z povolání, což bylo o 102 případů více než v roce 2016. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2017
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2017
m – měsíce, d – dny

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byly hlášeny čtyři případy bazaliomů kůže a jeden případ leukemie. Onemocnění kůže vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1946–1971. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 59 let, nejdelší 71 let, medián byl 61 let. Leukemie vznikla u vědeckého pracovníka, který byl exponován ionizujícímu záření v letech 1964–2014 (doba latence zde byla 50 let).

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u deseti osob, které pracovaly v různých profesích a různých odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2017 u 157 osob celkem 217 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován u 12 osob celkem 16krát. Onemocněli zejména zámečníci (5krát), brusiči odlitků a montážní dělníci (po třech případech). Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo u 120 osob celkem 165krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 142krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 23krát. Z 39 profesí nejčastěji onemocněli zámečníci (21krát), brusiči kovů-svářeči (19krát), horníci (14krát). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u 26 osob celkem 36krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 19krát, artróza zápěstí 7krát, artróza drobných kloubů rukou 6krát, rhizartróza 4krát. Nejčastěji onemocněli pracovníci při těžbě černého uhlí (18krát).

Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 a II. 10) byly v roce 2017 hlášeny u 394 osob celkem 535krát, což bylo o 90 případů více než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo v roce 2017 diagnostikováno u 140 osob celkem 189 případů.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 58krát, ve 42 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 16 případech o epikondylitidu ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 50krát, z toho rhizartróza 23krát, artróza drobných kloubů rukou 15krát, omartróza 4krát, gonartróza a artróza akromioklavikulárního kloubu po třech případech a artróza loktů 2krát.

Skákavý prst byl diagnostikován 29krát, Morbus de Quervain 16krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 14krát, tendosynovitida flexorů nebo extenzorů prstů a předloktí 11krát, subakromiální bursitida 11krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (41krát montážní dělníci, 39krát operátoři výroby).

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno v roce 2017 u 262 osob celkem 346 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 330krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 16krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (114krát); z mnoha profesí byli nejčastěji zastoupení montážní dělníci a operátoři výroby celkem 136krát, méně často onemocněli zámečníci (16krát), řezníci a šičky (po 13 případech). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2017 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 155 nemocí z povolání. Jejich přehled v členění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2017
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2017

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly v roce 2017 diagnostikovány u 64 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (45 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (54 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (čtyři případy). V dalších pěti odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až dva pracovníci.

V roce 2017 bylo hlášeno u 12 osob onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2). Azbestóza vznikla u pracovníka, který byl azbestu exponován v letech 1958–1997. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u pracovníka, který byl vystaven azbestu v letech 1964–2008. Mezoteliom pohrudnice vznikl u sedmi pracovníků exponovaných azbestu v letech 1951–1999 (doba latence od začátku expozice byla 44–65 let, medián byl 51,5 roku). Rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury vznikla u tří pracovníků exponovaných azbestu v letech 1966 až 2007 (rozmezí doby latence bylo 28–49 let, medián byl 44 let).

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2017 hlášena u pracovníka, který byl exponován ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1952–1987 (doba latence byla 64 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u dvou pracovníků, alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 2krát, alveolitida z peří a z chladící emulze vznikly po jednom případě.

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III. 10) vzniklo v roce 2017 u 60 osob celkem 67krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 48krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III. 10.2) bylo diagnostikováno 19krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních (jiné než automobily) dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30 celkem 23 případů), při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10 celkem 16 případů) a při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 celkem 10 případů). V 46,3 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až osm nox.

Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty (17 případů, z toho 15krát při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, dvakrát při výrobě motorových vozidel) a mouka (osm případů).

U alergické rýmy byla nejčastěji z nox zastoupena mouka (osm případů), ostatní noxy byly zastoupeny ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2017 diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli exponování oxidu křemičitému v letech 1956–1990. Doba latence byla v rozmezí 40–61 let, medián byl 50,5 roku.

Chronická obstrukční plicní nemoc (položka III. 13) vznikla u zámečníka, který byl exponován černouhelnému prachu celkem 34 let v letech 1983–2017.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2017 diagnostikováno celkem 177 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 131krát, iritační dermatitida 43krát, kopřivka 3krát. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25 celkem 29 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 celkem 16 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 5). Latex v roce 2017 způsobil onemocnění u dvou, epoxidy u 33 pracovníků.

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2017, rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2017, rozdělení podle vyvolávajících nox
Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2017 bylo hlášeno celkem 171 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 34 případů méně než v předchozím roce. Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno 135 případů. V 97,0 % případů onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2017 povolání přenosné a parazitární v roce 2017
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2017 povolání přenosné a parazitární v roce 2017

Svrab byl zjištěn celkem 95krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v Domovech pro seniory (19 případů) a v Domovech pro osoby se zdravotním postižením (18 případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry (27 případů), dále sanitáři (20 případů), pracovnice v sociálních službách (19 případů), ošetřovatelé (12 případů), pečovatelky (šest případů), lékaři, zdravotničtí asistenti, dělnice v prádelně, řidiči sanitek po dvou případech, fyzioterapeut, masérka a uklízečka po jednom případu.

Spalničkami onemocnělo devět zdravotnických pracovníků v Moravskoslezském kraji. Z osmi případů akutních virových hepatitid hlášených v roce 2017 byla hepatitida A zastoupena 4krát, hepatitida C 3krát a hepatitida E jednou. Hepatitidou onemocněly dvě sanitářky, dvě laborantky, dále zdravotní sestra, chirurg, recepční a kuchařka.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2017 diagnostikováno celkem 28 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc trichofycie.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2017 hlášeno celkem osm onemocnění. Onemocnělo sedm vojáků z povolání a jeden textilní technolog. Malárie byla diagnostikována 4krát (v Kongu a ve Středoafrické republice po dvou případech). Břišní tyfus vznikl v Kongu, Giardióza v Mali, kožní leishmanióza ve Francouzské Guyaně a gastroenteritida způsobená Blastocystis hominis v Indii.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2017 byl diagnostikován polyp hlasivky u učitelky základní školy po 33 letech práce s nadměrnou hlasovou zátěží.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2017 bylo diagnostikováno u 81 osob celkem 92 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 37 případů více než v předchozím roce. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2017
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2017

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (35, tj. 38,0 % všech případů). V dalších jedenácti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až třinácti případech.

Postiženi byli pracovníci ve 23 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až 23 případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při výrobě motorových vozidel.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 49 a 17 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen v 66 případech.

ZÁVĚR

V roce 2017 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 5,6 % případů. Nejvíce ohroženými pracovníky byli pracovníci při výrobě motorových vozidel. Nejvýraznější nárůst o 11,0 % případů byl patrný u nemocí způsobených fyzikálními faktory. Vzrostly zejména počty u nemocí periferních nervů a u nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin. Nárůst o 24 případů byl zaznamenán také u kontaktní iritační dermatitidy. Naopak pokles o 33, 28 a o 24 hlášených případů byl zaznamenán u svrabu, kontaktních alergických dermatitid a u pneumokonióz uhlokopů.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330), Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-české-republice [cit. 2018-02-22].

2. Vláda ČR. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb.

3. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016. Prakt. Lék. 2017; 97(4): 156–162.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2018 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×