Abstrakta přednášek


Vyšlo v časopise: Klin. Biochem. Metab., 24, 2016, No. 2, p. 100-110
Kategorie: Biolab 2016 - sborník abstrakt

B1-1

Nové trendy v klinické laboratoři

Palička V.

Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice, Hradec Králové

e-mail: palicka@lfhk.cuni.cz

Klinická biochemie a všechny laboratorní obory prožívají v posledním období obrovský rozvoj, který je v některých oblastech tak dramatický, že zcela mění charakter pracovišť a filosofii jejich práce. Zatímco v minulých desetiletích obor de facto vznikal a následně prožil neuvěřitelný růst technologií, především analytických, v minulých letech se problematika oboru přesouvá do oblastí preanalytických a postanalytických. Technologický pokrok přitom pokračuje vstupem nejrůznějších „počítačových“ technologií a technik, miniaturizací přístrojů, jejich posunem z „běžných“ analyzátorů na point-of-care technologie. Současně probíhá – u nás zatím málo zachycená – „druhá technologická revoluce“ – vstup technologií všech možných „omics“, nových generací separačních technik, proteomiky a dalších. Technologický rozvoj musí být provázen rozvojem myšlenkovým a duchovním. Jestliže byla druhá polovina minulého století charakterizována vznikem jednotlivých laboratorních oborů a jejich (mnohdy klopotnou) cestou hledání vlastní identity a zařazení do klinické medicíny, tak poslední období přináší problémy jiné úrovně:

  • Integraci a dezintegraci jednotlivých klinických laboratorních oborů
  • Větší či menší začlenění do klinické práce – duševně, filozoficky či organizačně
  • Orientaci na pacienta či uzavření se v laboratoři
  • Nedostatek finančních prostředků, ať již faktický či arteficiální
  • Zachycení nových technologií či „pohodlnost“ setrvání v zaběhaných postupech a technikách.

Conditio sine qua non (sine quibus non) v práci klinických laboratoří je (jsou) vysoká kvalita a především spolehlivost výsledků, ale také jejich účelnost, racio-nálnost jejich indikací a schopnost je interpretovat. Mnohdy opomíjeným – ale zcela zásadním – je přitom požadavek, aby byly přínosné pro pacienta. V tomto přínosu by měly mít základ všechny „nové trendy v klinické laboratoři“.

B1-2

Využití nových technologií v molekulární biologii

Hypiusová V., Debnárová L., Plíšková L., Kutová R.

Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové

e-mail: verahypius@seznam.cz

Cíl: Srovnání možností v současnosti dostupných nových technologií v molekulárně biologické laboratoři.

Metody: 1. Metody pro rychlou diagnostiku – přístroje umožňující „POCT“ diagnostiku (např. GeneXPert, FilmArray); 2. Metody umožňující náročnou speciální diagnostiku DNA/RNA (např. next generation sequencing, digital PCR).

Výsledky: Ukázka výsledků rychlé diagnostiky – vyšetření toxigenního Clostridia difficile, výsledky vyšetření respiračních virů pomocí přístroje FilmArray. Ukázka dat získaných analýzou NGS technologie na přístroji MiSeq u pacientů s průjmovým onemocněním.

Závěr: Zhodnocení výhod nových technologií pro diferenciální diagnostiku v rutinní laboratoři.

B1-3

Nové trendy v hmotnostní spektrometrii

Mžik M., Šesták V., Tejralová M., Voříšek V.

Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové

e-mail: martin.mzik@fnhk.cz

Dnes si lze již jen stěží představit fungování větších toxikologických a farmakologických laboratoří nebo laboratoří zabývajících se dědičnými metabolickými poruchami bez hmotnostní spektrometrie.

Hmotnostní spektrometrie - vysoce citlivá a specifická analytická technika - slouží k převedení molekul na ionty, separaci těchto iontů na základě poměru jejich hmotnosti a náboje a následné detekci. Hmotnostně-spektrometrická analýza může poskytnout jak kvantitativní, tak kvalitativní informace o sledovaném analytu.

Hmotností spektrometrie hraje již mnoho let nepostradatelnou roli ve výzkumných analytických laboratořích ale i farmaceutickém, chemickém či potravinářském průmyslu. Díky pokrokům v instrumentaci a zlepšující se citlivosti, přesnosti a především robustnosti nezbytné pro bezproblémový provoz, se hmotnostní spektrometry stále častěji uplatňují i v oborech rutinní laboratorní diagnostiky. Využití nalézá hmotnostní spektrometrie již i za hranicemi tzv. malých molekul při analýze nukleových kyselin, v proteomice i metabolomice. Tím pomalu proniká i do lékařských odvětví jako např. onkologie či endokrinologie.

Zařazení hmotnostních spektrometrů do portfolia metod klinických laboratoří vedlo k významnému pokroku v klinické patologii a ohromně zvýšilo úroveň diagnostického testování a monitorování. Základní porozumění této technologii je nezbytné k efektivní spolupráci mezi laboratorními pracovníky a kliniky.

B1-4

Nové trendy v automatizaci

Čech M.

Siemens Healthcare

e-mail: michal.cech@siemens.com

Firma Siemens nabízí možnosti praktické automatizace laboratorního provozu: od bezpásové automatizace propojením až tří analyzátorů pomocí systému VersaCell X3 po celkovou laboratorní automatizaci Aptio Automation s plným spektrem pre- i post- analytických modulů a propojením analytických systémů pomocí dopravníkového pásu. Aptio Automation nabízí unikátní konfigurace, které se hodí téměř do každé laboratoře, včetně kompaktních návrhů pro efektivní využití prostoru. Široká nabídka přístrojů z portfolia společnosti Siemens zapojitelných do laboratorní automatizace usnadňuje zavedení nebo expanzi mezioborových testů. Velký rozsah dostupných pre- a post-analytických modulů dále zvyšuje efektivitu Vaší laboratoře. Flexibilní design Aptio Automation umožňuje postupné zavádění ve fázích k hladké adaptaci na potřeby v budoucnu. Řešení Aptio Automation nabízí kapacitu pro vysoký výkon k optimalizovanému průběhu práce a konzistentní průchodnost k zajištění požadovaného času k vydání výsledku (TAT) u všech vzorků. Možnosti hromadného vstupu vzorků podporují různorodost příchodu vzorků a nastavení jejich vstupu. Aptio Automation kombinuje rutinní a statimové požadavky pro vydávání výsledků v souladu se specifickými laboratorními standardy a spotřebami. Aptio Automation nabízí adaptabilní konfigurace s využitím následujících modulů pro jakýkoli typ laboratoře — od oblastních po univerzitní nemocnice, referenční, komerční, privátní a speciální laboratoře.

B1-5

Modul E801 - nové perspektivy

Frančík V.

Roche Diagnostics Praha

e-mail: vladimir.francik@roche.com

Analytický modul Cobas E801 je nový vysokokapacitní imunochemický analyzátor firmy Roche, který je možno zařadit do již používaného analytického systému Cobas 8000. Tento systém je určen pro laboratoře s vysokým výkonem a umožňuje vytváření variabilních sestav různých typů klinicko-chemických a imunochemických analytických modulů dle požadavků laboratoře. Ve srovnání s předešlými typy imunochemických modulů dosahuje modul E801 téměř dvojnásobného výkonu, takže v maximální sestavě čtyř modulů E801 v jedné analytické lince je možno obdržet až 1 200 stanovení za hodinu. Tohoto výrazného zvýšení výkonu bylo přitom dosaženo bez toho, aby se zvýšily požadavky na plochu potřebnou pro instalaci modulu. Rovněž byl zachován počet dvou měřících kanálů. Tím nedošlo k žádnému navýšení provozních nákladů na kalibraci systému. Významným vylepšením systému je to, že bude možno vkládat a vyjímat diagnostické soupravy do a ze systému za provozu, tedy bez nutnosti zastavit modul do Stand by. Reagenční rotor modulu byl rozšířen z 25 na 48 pozic pro založení diagnostických souprav. Tyto soupravy budou pro dvě třetiny portfólia k dispozici ve velikosti 100 a 300 stanovení. Manipulace s diagnostickými soupravami bude významně zjednodušena tím, že již nebude nutná temperace souprav před založením do analyzátoru, čímž se výrazně zkrátí čas nutný pro přípravu analyzátoru do provozu. Rovněž byl zmenšen pipetovaný objem vzorku potřebný ke stanovení výsledku, což umožňuje lepší diagnostiku pediatrických pacientů a obecně pacientů, u kterých nelze odebrat větší objem vzorku. V této souvislosti bylo možno použít menší pipetovací špičku, a tím i použití Hitachi microcupů na modulu E801, který byl doposud použitelný pouze na klinicko-chemických modulech. Modul E801 bude na trh uveden červnu 2016, kdy bude k dispozici zhruba 30 typů diagnostických souprav. Další typy budou uvolněny ve čtyřech vlnách, většinou do konce roku 2016. Čtyři typy budou uvolněny na začátku roku 2017, poslední v březnu 2017.

B1-6

Nové markery a automatizace analýzy vzorků stolice

Kocna P.

Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha

e-mail: kocna@lf1.cuni.cz

Vyšetření stolice je nedílnou součástí diagnostiky a sledování efektu léčby u řady onemocnění postihující nejen gastrointestinální systém, i když gastrointestinální obtíže patří mezi nejčastější důvody vyhledávání lékařské péče. Mezi tyto gastrointestinální obtíže patří přetrvávající průjem, zácpa, nadýmání, zažívací potíže, syndrom dráždivého tračníku a projevy malabsorpce. Komplexní vyšetření stolice, od makroskopického posouzení, stanovení objemu, struktury, pH, k analytickému stanovení laboratorních markerů je považováno za základní vyšetřovací proces v diferenciální diagnostice uvedených gastrointestinálních obtíží.

Přehledný referát nabízí přehled nejnovějších analytických markerů, které lze ve vzorku stolice stanovit - alfa-1-antitrypsin, beta defensin-2, calprotectin, calgranulin, pyruvát-kinásový isoenzym M2-PK, gliadin-33mer, haptoglobin, lactoferrin, transferrin, zonulin, i markerů běžně používaných - antigen Helicobacter pylori, hemoglobin, pankreatická elastáza-1. Analýza vzorků stolice se v uplynulých letech rovněž výrazně automatizuje, panely markerů lze vyšetřit z jediného odběru vzorku, a to jak pomocí POCT rapid testů, komplexní ELISA technologií, a dokonce pomocí automatických analyzátorů.

Vlastní zkušenosti z našeho pracoviště zahrnují analýzu alfa-1-antitrypsinu, antigenu Helicobacter pylori, hemoglobinu, pankreatické elastázy-1, a probíhající pilotní studii s gliadin 33-merem a zonulinem.

B2-1

Kvalita tištěná a virtuální

Verner M.

Centrální laboratoře, Nemocnice České Budějovice a.s.

e-mail: verner@nemcb.cz

Autor přednášky se zamýšlí nad pojetím kvality deklarované písemně, řízené ve virtuálním prostředí a požadovanou kvalitou v reálném pracovním procesu. Metodicky použito zkoumání v čase z pozice řízení laboratorních provozů a řízení kvality. Ve sledovaném období 10 let byl zaznamenán mnohonásobný nárůst administrativy generovaný interně i externě. Rozsáhlá implementace informačních technologií z větší části přesouvá nástroje pro řízení kvality do virtuálního prostředí. Zásadním způsobem se mění charakter rizik v reálném životě laboratorní medicíny a nástroje pro jejich řízení. Mění se charakter práce v laboratoři. Ze zkušenosti autora vyplývá, že nejdůležitějším nástrojem kvality je výchova odborně kvalifikovaných pracovníků pro jednotlivé profese a jednotlivá pracovní místa v reálném pracovním prostředí, podpořená kvalitním systémem řízení s definicí jednoznačných kompetencí pro vykonávané činnosti. Cílem naší činnosti by neměla být papírová kvalita, či virtuální hračky, ale rutinní zvládnutí procesů a umění zvládnout speciální činnosti a požadavky či výjimečné situace. V záplavě přicházejících pokynů a informací by nám jistě prospěla řízená komunikační platforma s cíleným předáváním tříděných informací až do úrovně pracovníka. Neméně důležitá je však osobní komunikace mezi pracovníky jak uvnitř laboratoří, tak vně. Velké rezervy proto nadále máme v řízení preanalytických procesů a v transferu znalostí spolu s výsledky naší práce směrem k jejich uživatelům. Nejsložitější situace ohrožující kvalitu nastávají v okamžiku prosazování překotných změn v rámci institucí. Jakékoli neadekvátní vnější zásahy hrubým způsobem zasahují do procesů kvality a jejího případného zvyšování. Nerespektování systémového řízení procesů na úrovni zdravotnických zařízení a prosazování nepřipravených změn ohrožuje kvalitu v samé její podstatě.

B2-2

Kultura kvality v klinické laboratoři

Friedecký B.

SEKK Pardubice, ÚKBD FN Hradec Králové

e-mail: friedecky@sekk.cz

Je to módní „in“ výraz nebo jde o hlubší záležitost? Kvalita je nástroj, umožňující, aby výsledky laboratorních vyšetření přinesly prospěch pacientům a ochránily přinejmenším jejich bezpečnost. Jsou formulovány hodnoty indikátorů kvality, kvantifikující požadavky na kvalitu tak, aby pokryly odběr vzorků, identifikaci, preciznost, pravdivost, nejistotu měření a úroveň požadování testů a interpretace výsledků. Akreditace je pro kvalitu nutná, ale kvalita není totéž, co akreditace a auditoři nejsou soudci nad mírou kvality, ale pomocníky její realizace. Certifikát EHK je nezbytný, ale bez standardizace a harmonizace měření není postačující. Výrobci diagnostik zaručují mnohdy kvalitu i tam, kde díky absenci harmonizace a standardizace ji zaručit nemohou. Reálná kvalita je zaměňována za její zdánlivý a neúplný obraz v externím hodnocení kvality. Kontrolní limity EHK jsou zpřísňovány, ale diference mezi metodami zůstávají. V době celosvětových finančních problémů se zvyšuje četnost podnikatelských aktivit v laboratorní diagnostice s cílem dosáhnout finančních efektů namísto zvýšení úrovně požadování a interpretace výsledků. Aféra Theranos slouží jako zářný příklad takových nejasných aktivit. Exemplárním příkladem měření bez harmonizace s omezeným klinickým významem je PTH, za opačný příklad účinně realizované harmonizace může sloužit stanovení HbA1c. V naši zemi se můžeme pochlubit celkovou dobrou úrovní laboratorní kvality zejména v její analytické fázi, ale ke komplexnímu chápání kvality a jejího významu pro pacienty máme ještě kus cesty. Co tedy myslíme kulturou kvality? A jakou roli mohou hrát pracovníci laboratoří? Podstatou kvality jsou vědomosti, podstatou role pracovníků je odpovědnost za jejich práci.

B2-3

Systém Správná laboratorní práce (SLP) - současný stav

Sedláková J.

Klinická laboratoř Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

e-mail: sedlakova@klinickalaborator.cz

Informační systém SLP (Správná laboratorní práce) slouží svým uživatelům již neuvěřitelných dvacet let - v roce 1996 spatřila světlo světa první verze tohoto systému. Vývoj SLP do dnešní podoby provázely nejen změny poplatné vývoji hardware a software, ale dá se říci, že celkově všechny změny SLP upgrade od upgrade citlivě mapovaly začátky a vývoj akreditací v našich laboratořích. Systém SLP vznikal původně jako program na správu Národního číselníku laboratorních položek (NČLP). Vývoj SLP jako nástroje zaměřeného stále více na tvorbu laboratorní dokumentace byl v prvních letech podmíněn vytvořením obrovského objemu vzorové dokumentace – to byl úkol národního autorského kolektivu sestaveného napříč odbornostmi. Podněty a požadavky uživatelů, které byly postupně během let zapracovány do SLP, vytvořily ze systému živý nástroj s mnoha možnostmi řešení. Svou edukační úlohu plnil systém SLP při tvorbě a distribuci Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi. Dnešní podoba systému SLP umožňuje uživatelům tvořit dokumentaci odpovídající současným požadavkům akreditačních orgánů i odborných společností, dokumentaci se zvýhodněním elektronické podoby včetně praktických hypertextových výstupů, využitím kalkulátorů, apod. Pomocí elektronického řízení dokumentace SLP lze i v poměrně náročném prostředí velkého laboratorního provozu vytvářet, udržovat a důsledně distribuovat řízenou dokumentaci podle požadavků nejnovějších norem a metodických pokynů. Instalace systému se plně osvědčily v laboratořích okresních nemocnic, na multioborových pracovištích, v privátních laboratořích, či v laboratorním komplementu fakultních nemocnic. Podporu systému SLP zajišťuje tým pracovníků SEKK (www.sekk.cz), prostřednictvím konzultací na pracovištích uživatelů lze nastavit SLP dle požadavků a potřeb konkrétního pracoviště, jsou organizovány kurzy SLP.

B2-4

Vývoj POCT analýz ve FN u sv. Anny v Brně, management kontroly kvality u POCT analyzátorů řady GEM

Coufal P., Winkler M.

OKB FN u svaté Anny v Brně; Werfen Czech s.r.o

e-mail: petr.coufal@fnusa.cz

Naše sdělení se v úvodu zabývá vývojem POCT vyšetření na lůžkových odděleních FN u sv. Anny v Brně. Od zavedení glukometrů po větší biochemické POCT analyzátory, které používáme v naší nemocnici již téměř dvacet let.

Ve druhé části se chceme podělit o své zkušenosti s iQM – managementem řízení kvality, který je součástí POCT analyzátorů řady GEM, jež užíváme na našich jednotkách intenzívní péče plných deset let. Zabýváme se jednotlivými funkcemi iQM, které zajišťují správný chod analyzátorů včetně průběžné monitorace senzorů a jejich kalibrací, monitorace stability procesních roztoků aj.

V závěru hodnotíme výhody iQM. Je totiž zajištěna plně automatická průběžná vnitřní kontrola kvality bez nutnosti přítomnosti obsluhy včetně provádění automatických náprav chyb a jejich evidence. Navíc je vše součástí jedné kazety, která se vkládá do analyzátoru. Laboratorní supervizor spravuje systém pomocí aplikace Gem Web. Analyzátory jsou samozřejmě propojeny s laboratorním a nemocničním informačním systémem. Jednoduchost provedení analýzy a bezúdržbovost je zase výhodou pro obsluhující nelaboratorní personál. Za zásadní považujeme zkrácení času detekce chyb oproti tradičnímu programu vnitřní kontroly.

B2-5

Keď nerobíte kompromisy medzi kvalitou a efektivitou, voľba je jasná – BD Vacutainer Barricor

Horáčiková D.

BD Life Sciences Preanalytical systems

e-mail: daniela_horacikova@europe.bd.com

Klinické laboratóriá sú nevyhnutnou súčasťou zdravotníckeho sektoru. Približne 80 percent lekárskych diagnóz je založených na výsledkoch laboratórnych testov. Jedným z kľúčových ukazovateľov výkonu laboratória je tourn around time (TAT) – čas odozvy. Je niekoľko faktorov, ktoré môžu dopomôcť ku skráteniu času odozvy v laboratóriu. Jedným z nich je správna voľba typu vzorky. Historicky je preferované používanie séra ako materiálu na stanovovanie koncentrácie jednotlivých extracelulárnych komponentov, súčasným trendom v klinickom testovaní je však využitie plazmy. Okrem toho, že reprezentuje in vivo stav, jej použitie prináša so sebou aj mnohé výhody: výrazne sa skracuje TAT – nie je potrebný čas na kompletné vyzrážanie vzorky, umožňuje vyšší výťažok supernatantu, rýchlejšie formovanie gélovej bariéry v separačných skúmavkách, zníženú variabilitu niektorých analytov, napr.: draslíka, elimináciu fibrínu a dodatočné zrážanie vo vzorke po centrifugácii. Použitie plazmy má však aj isté nevýhody. V plazme je prítomný vyšší počet buniek, znížená stabilita niektorých analytov, interferencia antikoagulantu, resp. fibrinogénu. Ak zvažujete voľbu optimálnej vzorky pre vaše laboratórium, ktorá by bola ihneď k dispozícii, reprezentovala in vivo stav pacienta, bola by stabilná pre väčšinu testovanných analytov pri laboratórnej teplote, neobsahovala zvýšený počet buniek.....vaša voľba je jasná. Zvoľte plazmu s možnosťou separácie s negélovým, mechanickým separátorom. Môžete skrátiť TAT, eliminovať prítomnosť fibrínu a problémy s ním spojené. Tiež môžete skonsolidovať väčšinu typov používaných skúmaviek na jeden typ – plazmu s mechanickým separátorom, ktorá vám umožní testovať rutínne aj špeciálne parametre. Vďaka mechanickému separátoru a špeciálnej technológii separácie palzmy je stabilita aj vysoko senzitívnych analytov takmer totožná s ich stabilitou v sére. Už viac nemusíte robiť kompromisy medzi efektivitou a kvalitou – voľte plazmu s mechanickým separátorom.

B3-1

Diagnostická a prognostická hodnota presepsinu a dalších vybraných markerů zánětu u syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS)

Brodská H.

ÚLBLD, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

e-mail: brodska@vfn.cz

Syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS), respektive sepse, zůstává v celosvětovém měřítku hlavní příčinou úmrtí u kriticky nemocných. Mortalita je od 20 do 50 %. Rychlá diagnostika a z ní vyplývající cílená terapie snižuje mortalitu a délku pobytu na jednotkách intenzivní péče. V laboratorní diagnostice je nejčastěji indikován C-reaktivní protein (CRP), prokalcitonin (PCT) a celkový počet leukocytů pro jejich relativně vysokou senzitivitu a specifitu pro zánět a systémovou odpověď. V literatuře je v poslední době prezentována diagnostická a prognostická potence nového markeru zánětu - presepsinu, jeho schopnost diferencovat SIRS a sepsi. V avizované stati je posuzována diagnostická a prognostická role presepsinu v SIRS a v sepsi, zda je v obou definovaných stavech stejná a jaká je jeho schopnost tyto dva stavy odlišit. Současně s presepsinem jsou takto posuzovány další laboratorní i klinické markery zánětu a je hodnocena jejich případná vzájemná korelace. Klinické parametry jsou posuzovány pomocí skórovacích schémat tíže stavu APACHE a SOFA, z laboratorních markerů je spolu s presepsinem hodnocen PCT, CRP a laktát.

B3-2

Sérový amyloid A

Franěk T.

Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF a FN Motol

e-mail: tomas.franek@fnmotol.cz

Sérový Amyloid A patří do skupiny několika strukturálně podobných proteinů s expresí jak konstitutivní, tak indukovatelnou zánětlivými faktory, zejména cytokiny TNF-alfa, IL-1 a IL-6. V cirkulaci tento protein s molekulovou hmotností 11-15 kDa cirkuluje jako monomer nebo hexamer s biologickým poločasem 30-70 minut a jeho hodnoty mohou dosahovat až 1000 mg/l. Funkcí SAA je potenciace chemotaxe polymorfonukleárů do místa zánětu, kde zároveň inhibuje tvorbu kyslíkových radikálů. Mezi jeho další funkce patří inhibice agregace krevních destiček, vazba HDL3 na makrofágy, které mohou odstraňovat cholesterol a lipidy v místě poškozené či nekrotické tkáně, dále blokuje tvorbu PGE2 v jádrech hypotalamu, čímž inhibuje účinek ostatních endogenních pyrogenů. Spolu s CRP dochází ke zvýšení jeho hladiny za 4-8 hodin po vzniku zánětu. V porovnání s CRP bývá SAA častěji zvýšen i u méně závažných infekcí a je výrazně zvýšen i při virových infektech. SAA se používá též jako marker rejekce transplantátů. Chronicky zvýšené hladiny SAA byly zjištěny u vybraných autoimunitních chorob, revmatoidní artritidy a tuberkulóz. Dlouhodobě zvýšená produkce SAA proteinů při trvající zátěži (osteomyelitis, revmatoidní artritida, kavernózní TBC, nádorové onemocnění) vyvolává u některých jedinců vznik špatně rozpustného meziproduktu katabolismu SAA, který se ukládá v extracelulárním prostoru za vzniku sekundární AA amyloidózy. K hlavním metodám pro stanovení SAA je imunoturbidimetrie, nefelometrie nebo enzymová imunoanalýza.

B3-3

Laboratorní markery zánětu - kdy nám stačí C-reaktivní protein a kdy ne?

Malina P., Cejp V., Čečelovský V., Gergely L.

Oddělení klinické biochemie; Chirurgické oddělení; Interní oddělení Nemocnice Písek, a.s.

e-mail: malina@nemopisek.cz

Cíl studie: Účelem přednášky je podat souhrnný přehled o možnostech praktického využití nejčastěji vyšetřovaných laboratorních ukazatelů zánětu – C-reaktivního proteinu (CRP), prokalcitoninu (PCT) a interleukinu-6 (IL-6). Přínos novějších markerů PCT a IL-6 je srovnáván s CRP. Stručně jsou nastíněny nejnovější laboratorní ukazatele zánětu a jejich možné klinické použití.

Metody: Prezentované poznatky byly získány v průběhu vlastní mnohaleté klinické praxe, v rámci vlastních výzkumných studií v různých klinických situacích, nejvíce pak u akutní pankreatitidy a studiem publikací v odborných časopisech.

Výsledky: Největším přínosem CRP je možnost rozlišení bakteriální a nebakteriální infekce, monitorace závažnosti syndromu systémové zánětové odpovědi (SIRS), sledování průběhu revmatických onemocnění atd., dále se omezeně využívá v rámci predikce kardiovaskulárního rizika.

PCT má největší význam v rozlišení SIRS bakteriálního (sepse) a nebakteriálního původu (senzitivita 85 % a specificita 91 %), umožňuje též rozlišení sepse/těžké sepse/septického šoku. Dále existuje řada studií prokazující výraznou redukci použití antibiotik u infekcí dolních dýchacích cest na základě hodnot PCT s cut-off hodnotou mezi 0,25-0,5 µg/l.

IL-6 je v běžné praxi využíván zejména v diagnostice novorozenecké sepse, nicméně poskytuje řadu výhod proti CRP a PCT v různých klinických situacích (náhlé příhody břišní, akutní pankreatitida, časná fáze sepse).

Závěr: V diagnostice zánětu a s ním spojených stavů máme kromě CRP k dispozici i novější markery – prakticky jsou využívány ponejvíce PCT a IL-6. Každý z nich má své specifické výhody a limitace. Při jejich znalosti přináší použití těchto markerů šité na míru dané klinické situaci a otázce významné výhody pro péči o konkrétního pacienta.

B3-4

Presepsin jako diagnostický a prognostický nástroj při posuzování sepse

Pospíšilová M., Beňovská M., Bučková D., Žurek J.

Oddělení klinické biochemie FN Brno; Katedra laboratorních metod LF MU; Klinika dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno

e-mail: m_pospisilova@centrum.cz

Cíl studie: Cílem studie bylo porovnat výsledky stanovení presepsinu s výsledky stanovení prokalcitoninu (PCT) a CRP u septických pacientů a dále za pomoci kazuistik provést srovnání těchto markerů a zhodnocení významu presepsinu pro diagnostiku a prognózu sepse.

Metody: Presepsin byl stanovován metodou enzymové chemiluminiscenční imunoanalýzy na přístroji PATHFAST od firmy Mitsubishi Chemical. Monitorovaná skupina čítala 70 pacientů. Z nich bylo vybráno 31 pacientů, u kterých byl presepsin stanoven. Kritériem výběru bylo dlouhodobé sledování CRP a PCT. Soubor pacientů jsme dále rozdělili na skupinu vyléčených a zemřelých. V obou skupinách jsme porovnali koncentrace CRP, PCT a presepsinu v době při příjmu či stanovení diagnózy sepse, v době dosažení maximálních hodnot a při ukončení monitorování.

Výsledky: Byl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi skupinou zemřelých a vyléčených pacientů u parametrů získaných při příjmu a v době ukončení monitorování sepse, a to jak u presepsinu (P = 0,023 resp. P = 0,002), tak u PCT (P = 0,021 resp. 0,0003). U CRP u těchto skupin statisticky významný rozdíl prokázán nebyl (P = 0,083 resp. 0,381). Na vybraných kazuistikách je vidět, že při špatné prognóze zůstává presepsin na rozdíl od PCT a CRP vysoký.

Závěr: Bylo prokázáno, že presepsin stejně jako prokalcitonin je vhodný marker pro diagnostiku, monitorování i prognózu sepse, zatímco CRP dle naměřených údajů k prognóze vhodný není. Výsledky ukazují, že presepsin by mohl být lepší prognostický marker než PCT.

B3-5

Diagnostické schéma využití prokalcitoninu pro racionální antibiotickou terapii u SEPSÍ a infekcí dolních dýchacích cest pacientů „Emergency“ oddělení

Urbánek M., Mudrová Š., Padertová B.

bioMérieux CZ s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4

e-mail: marek.urbanek@biomerieux.com

Prokalcitonin sekretovaný parenchymatickými buňkami stimulovanými bakteriálními toxiny a protizánětlivými mediátory (TNFalfa, IL-1beta, IL-2, IL-6) následkem generalizované bakteriální infekce je rutinně využívaným markerem specifickým pro diagnostiku SEPSÍ. Rychlý vzestup plazmatických hladin (do 3 hodin po infekci), specificita pro bakteriální infekce a korelace vzrůstající koncentrace prokalcitoninu s progresí SEPSE směrem k septickému šoku a multiorgánovému selhání jsou důvodem pro opakovaná měření s cílem optimalizace terapie a prognózy. V posledních 10 letech se pozornost zaměřuje na využití prokalcitoninu pro monitorování antibiotické terapie u septických pacientů a také zejména u pacientů s infekcemi dolních cest dýchacích hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Cílem je efektivní a racionální terapie s ohledem na dobu podávání antibiotik, a to v závislosti na dynamice poklesu hladin prokalcitoninu. Žádoucím efektem prokalcitoninem řízené antibiotické terapie je zejména také snížení spotřeby antibiotik, omezení rozvoje multirezistentních kmenů a s tím související ekonomické úspory léčby. V přednášce budou uvedeny zásadní klinické studie ukazující efekt výrazného zkrácení podávání antibiotik bez zvýšení mortality, relapsů a nežádoucích efektů. Závěrem bude prezentován analyzátor VIDAS 3 – plně automatizovaný systém ideální pro statimová vyšetření urgentních markerů.

B4-1

Lékaři bez hranic – zdravotnická humanitární organizace

Gruber P.

Lékaři bez hranic v ČR, Praha

e-mail: Pavel.GRUBER@prague.msf.org

Lékaři bez hranic (známí také pod mezinárodní zkratkou MSF) jsou zdravotnická humanitární organizace založená v roce 1971. Jejich cílem je poskytovat zdravotnickou pomoc uprostřed ozbrojených konfliktů, přírodních katastrof a epidemií a všude tam, kde je základní zdravotnická pomoc nedostupná. Pomoc je vždy nezávislá, neutrální a nestranná. V roce 1999 byli za svoji činnost oceněni Nobelovou cenou míru. V roce 2014 ošetřili 8 250 700 pacientů. Z hlediska MSF byl rok 2015 vyplněn třemi hlavními milníky.

Postupně odeznívala největší epidemie eboly v dějinách (poslední potvrzený případ nákazy je z ledna 2016) a mimo velké úlevy si musíme zodpovědět otázku, zda jsme se z ní poučili a zda je světový zdravotnický systém na případnou další epidemii lépe připraven.

V roce 2015 také dorazila nebývalá migrační vlna do Evropy. Na celém světě je na útěku více než 60 miliónů lidí, avšak až do doby, dokud 1 milión nedorazil do Evropy, jsme tuto skutečnost nechtěli vidět. Jaké výzvy tato situace staví před zdravotnickou a humanitární organizaci?

Během podzimu a začátku roku 2016 se také řada zdravotnických zařízení, které MSF provozují nebo podporují, stala terčem útoku – a to ve zcela nebývalém rozsahu – v Afghanistánu, Jemenu nebo Sýrii. Poskytování nezbytné zdravotnické pomoci uprostřed ozbrojených konfliktů je vázáno na respekt k mezinárodnímu humanitárnímu právu a Ženevským konvencím a my potřebujeme vědět - platí ještě? A jaká je budoucnost nezávislé a nestranné zdravotnické pomoci uprostřed ozbrojených konfliktů?

Laboratorní pracovníci tvoří nedílnou složku práce MSF a jsou součástí většiny projektů. Cílem jejich práce v MSF je poskytovat vysoký medicínský standard s přihlédnutím k obtížným podmínkám v terénu. Nedílnou součástí jejich práce je vzdělávání a rekvalifikace místního personálu.

B4-2

Zkušenosti z misí Lékařů bez hranic v Kyrgyzstánu, Jižním Súdánu a Malawi

Hajná M.

Centrální laboratoře Nemocnice Strakonice, a.s.

e-mail: hajna@nemocnice-st.cz

Lékaři bez hranic jsou mezinárodní nezisková organizace poskytující nezávislou, neutrální a nestrannou profesionální lékařskou a humanitární pomoc v místech válečných konfliktů a při krizových událostech. Všude poskytují lékařskou péči lidem čelícím násilí, epidemiím, přírodním katastrofám a vysídlení.

Laboratorní pracovníci mají v mezinárodních týmech Lékařů bez hranic svou nezastupitelnou úlohu.Svými znalostmi a zkušenostmi pomáhají doplnit mozaiku profesionální zdravotnické péče poskytované pacientům v podmínkách s omezenými zdroji, jak technickými, tak i lidskými.

Laboratoř je nezbytná v projektech zaměřených na diagnostiku a léčbu tuberkulózy a jejích rezistentních forem, kde se využívá především urychlené kultivace mykobaktérií v tekutých médiích společně se zjišťováním citlivosti kmenů. Pro rychlou izolaci pacientů v oblastech s vysokou prevalencí multirezistentních forem tuberkulózy, např. v Kyrgzystánu jsou velkým pomocníkem automatické molekulární metody systému GeneXpert.

Zajištění transfúzní služby s krevní bankou pro pa-cienty ve válečných konfliktech a těhotné ženy nacházející se v těchto oblastech je další odpovědností laboratoře. Je to však velká výzva třeba v Jižním Súdánu, kde kromě technických překážek „bojujeme“ s mýty a předsudky společnosti.

V oblastech nejvíce zasažených pandemií HIV/AIDS, například v Malawi, je z hlediska laboratoře kromě diagnostiky důležitá i laboratorní kontrola pacientů na terapii, tedy zjišťování virové nálože molekulárně biologickými testy v závislosti na národním standardu dané země. Součástí rutinní laboratorní práce je často i operační výzkum zaměřený například na zajištění správného testování co největšího počtu vzorků v co nejkratším čase.

Pro laboratorního pracovníka je vždy nezbytné znát laboratorní proces a jeho návaznosti v celém rozsahu. Je nutné být zároveň i manažerem spolupracujícím s místními autoritami ministerstev zdravotnictví.

B4-3

Laboratorní zabezpečení polní nemocnice AČR – zkušenosti ze zahraničních misí

Markovina T.

ÚVN Praha

e-mail: tatjana.markovina@uvn.cz

Laboratorní služby polních nemocnic (PN) AČR zajišťuje biochemicko-hematologická laboratoř PN (BHL-PN). Laboratoř provádí vyšetření v oboru hemato-logie, imunohematologie, biochemie, imunologie a virologie, v aktuálním spektru a možnostech přístrojového vybavení. Současně slouží jako její krevní banka. BHL-PN je umístěna v klimatizovaném kontejneru ISO-1C je vybavena potřebnými laboratorními přístroji a dalším zařízením. Pracoviště je napojeno na lokální datovou síť s možností předávání výsledků vyšetření z LIS Infolab do programu PC doktor. Logistickým zabezpečením není laboratoř určena k samostatnému nasazení. Vzhledem k úkolům a činnosti polní nemocnice je personálně určena pro dva laboratorní pracovníky, ověřená kapacita je max. 25 pacientů (tj. 100 vzorů krve a moči v případě, že u každého pacienta je požadován krevní obraz, biochemie, sedimentace a moč) s celkovým požadavkem na 300 - 350 testů (analýz) za 8 hodin. V oblasti klinické biochemie byla prováděná vyšetření dosud založena zejména na metodách „suché chemie“ (analyzátory Vitros Ortho, Picollo Abaxis, Arkray PcketChem UA a i-STAT Abbott), v roce 2006 byly zavedeny ještě některé imunochemické metody na miniVIDAS). Hematologická vyšetření se provádí na 3-populačním hematologickém analyzátoru a manuálním koagulometru Behnk Trombostat. Pro imunohematologická vyšetření jsou zavedeny metody sloupcové aglutinace DiaMed (nyní BioRad), samozřejmě s možností provádění metod ve zkumavkách nebo na skle. AČR se od roku 1994 zúčastnila svými zdravotnickými týmy a polními nemocnicemi celé řady zahraničních misí: 1994 – 1996 Chorvatsko (Knin, UNPROFOR), 1996 – 1998 Chorvatsko (Klisa, OSN UNTAES), 1999 Albánie (Kavaje, AFOR), 1999 Turecko (Gölcük, humanitární mise po zemětřesení), 2002 Afghánistan (Kábul, ISAF), 2003 Irák (Basra, Enduring Freedom), 2007-2008 Afghánistan (Kábul, ISAF). Během těchto misí bylo v laboratořích provedeno několik desítek tisíc laboratorních vyšetření a nakříženo několik set erytrocytárních přípravků k transfuzi.

B4-4

Čeští vojenští zdravotníci v mezinárodním prostředí kábulské polní nemocnice

Vachková R.

6. Polní nemocnice Hradec Králové

Prezentace přibližuje posluchačům činnost Polní nemocnice AČR, která se angažuje mimo jiné také v zahraničních misích, kde poskytují zdravotníci pomoc od humanitární až po nejsložitější úkony jako jsou například ošetření střelných zranění či popáleniny, a to jak místnímu obyvatelstvu, tak i spojeneckým vojákům. Tématem prezentace jsou zkušenosti zdravotního laboranta působícího v místě se zvýšeným bezpečnostním rizikem a probíhajícími vojenskými operacemi nabyté v situacích, ve kterých by se v civilním prostředí nikdy neocitl. V roce 2014 byl zdravotní laborant poprvé vyslán v rámci tzv. polního chirurgického týmu k plnění úkolů zdravotního zabezpečení prováděného společně s francouzskými a později americkými zdravotníky v mezinárodním prostředí kábulské polní nemocnice. Práce v takových podmínkách, zejména bez zázemí plně vybavené laboratoře, tak jak je známe z našich nemocnic, má svá specifika a vyžaduje od pracovníka na této pozici značnou flexibilitu. V ČR je úplně jiný přístup k organizaci práce v laboratořích, například to, co u nás dělají lékaři, má v kábulské polní nemocnici na starosti laborant. Navíc zde laborant pracuje ve čtyřech typech laboratoří najednou - hematologické, biochemické, transfuzní a mikrobiologické. I proto zahraniční operace přináší rozšíření odborných zkušeností a obzoru. Od roku 2015 je polní chirurgický tým nasazen na základně HKIA (Hamid Karzai International Airport) v rámci americké polní nemocnice na úrovni ROLE 2. V jejím personálním obsazení se jedná o početně druhý největší mezinárodní tým, který je díky svému komplexnímu složení schopen provádět složité zákroky v oblasti urgentní polní medicíny a poskytovat specializovanou zdravotní péči koaličním vojákům, kteří v současnosti působí v operaci Resolute Support. Díky svým kvalitám také výrazně přispívá ke zlepšení statusu zdravotní péče v místě působení.

B4-5

Polní transfuzní služba Armády České republiky

Bohoněk M.

OHKT ÚVN Praha

e-mail: milos.bohonek@uvn.cz

Úvod: Koncept zásobování zahraničních jednotek AČR krví byl až do současnoti založen na pravidelných dodávkách v přibližně 4-5 týdenním intervalu převážně leteckou dopravou. V letech 1994-2008 bylo do zahraničních misí AČR dodáno z ÚVN Praha více než 1500 TU erytrocytárních přípravků a více než 400 TU plazmy. Přípravky byly skladovány v kontejnerové polní laboratoři, kde se též provádí potřebná laboratorní vyšetření. Na základě zkušeností a závěrů z posledního aktivního působení PN v rámci mise ISAF (Kábul, Afghánistán 2007-8) vznikl požadavek na zavedení kontejnerového transfuzního pracoviště.

Cílem sdělení je seznámení s polní transfuzní službou AČR a nově vyvinutým polním tansfuzním pracovištěm AČR.

Výsledky: Polní transfuzní pracoviště (PTP) je zdravotnický modul v rozkládacím kontejneru ISO-1C, sloužící k výrobě, uložení, skladování transfuzních přípravků a rekonstituci kryokonzervovaných přípravků a je součástí laboratorního komplementu PN (s biochemicko-hematologickou a mikrobiologickou laboratoří). PTP skladuje širší spektrum transf. přípravků v kapacitě několika set jednotek v závislosti na daném úkolu. Zásoby erytrocytů jsou průběžně doplňovány dodávkami nativních erytrocytů v množství a krevně skupinovém složení podle požadavků polní nemocnice v rámci předpokládaných zásobovacích letů. V případě masivní spotřeby umožňuje PTP získat erytrocyty a plazmu, případně výrobu plné krve pro transfuzi alternativně odběrem od dárců krve v místě působení za použití speciálních odběrových souprav. Součástí je přístrojové zařízení nezbytné k provedení odběru krve od dárců a rekonstituci kryokonzervovaných erytrocytů a trombocytů v polních podmínkách při splnění všech hygienických a legislativních požadavků.

Závěr: PTP AČR nyní představuje nejkomplexnější systém zabezpeční transfuzními přípravky v poli v rámci zemí NATO, jak bylo konstatováno na posledním jednání expertní pracovní skupiny NATO pro krevní transfuzni „Medical Blood Advisory Team“ v květnu 2013.

B5-1

Struktura protilátek a jejich reaktivita

Štern P.

e-mail: petr.stern@atlas.cz

Protilátky (Abs) neboli imunoglobuliny (Ig) jsou glykoproteiny, které mají v krátkých ramíncích Y u lidského Ig lehké řetězce 211 – 217 aminokyselin (AA). Variabilní oblast tvoří polovinu lehkého řetězce na konci ramínka v místě vazby s antigenem (Ag). Těžké řetězce mají přibližně 450 AA (IgG, IgA, IgD), resp. asi 550 AA (IgM, IgE). Chemická struktura Ab vysvětluje jejich tři funkce: přizpůsobivost, specifitu vazby a biologickou aktivitu. Na Ab působí elektrostatické interakce, vodíkové můstky, hydrofobní vazby a van der Waalsovy síly. Významnou roli ve stabilizaci struktury hrají disulfidické můstky. Svou silnou kovalentní vazbou zajišťují pant Y-struktury Ig a také fixují konfiguraci jednotlivých řetězců Ig. Pant umožňuje ohyb krátkých ramének (jejich vzájemný úhel je 60 – 180 stupňů) a usnadňuje spojení paratopu Ab s epitopem Ag. Nejvíce používané Abs IgG a IgM reagují v imunoreakci odlišně. IgM nemá pant, a při reakci se musí z planární hvězdicovité struktury překlopit do svorkové krabí konfigurace. Plocha paratopu je 3x3 nm a prostorově v ní působí 15 – 22 AA, ale kontakt s Ag má jen 2 – 7 AA (jen ony přispívají k vazebné energii). Tyto AA jsou prostorově vždy velmi blízko, ale na řetězci Ig mohou být od sebe dost daleko, protože terciární (kvarterní) struktura Ig bývá dosti pokroucená. Přestože aromatické AA tvoří jen čtvrtinu všech AA, podílejí se na vazbách s Ag polovinou, neboť jejich pí-elektrony se významně podílejí na vzniku vazby při imunochemických reakcích. Vazebné místo pro Ag tvoří hypervariabilní smyčka snadno ovlivnitelná pořadím AA. Oblasti určující komplementaritu jsou hypervariabilní. Na Ab se obvykle váží 2 Ag. Kontaktní povrch mezi Ag a Ab může být rozlehlý a umožnit pevné a vysoce specifické spojení. Počet epitopů může být u velkých Ag poměrně značný. Senzitivita při stanovení Ab je až 100 ng/l. Monoklonální Ab nemusí být specifické jen vůči cílovému Ag, nebo jej naopak nemusí zachytit (dokonce i jednotlivé šarže se mohou lišit mezi sebou).

B5-2

Bakalářské studijní obory Zdravotní laborant na fakultách VŠ v ČR – historie a současnost

Dastych M.

Katedra laboratorních metod LF MU a Oddělení klinické biochemie FN Brno

e-mail: mdast@fnbrno.cz

BIOLAB 2008 v Brně byl zahájen blokem „Vzdělávání zdravotních laborantů“.

  • 15 let výuky bakalářského oboru Zdravotní laborant na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity. Nováčková L., Zavacká I. Ústav klinické biochemie FN Ostrava, Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity
  • Akreditovaný studijní program Zdravotnická bio-analytika pro obory Zdravotní laborant a Odborný pracovník v laboratorních metodách podle zákona č. 96/2004 Sb. Dršata J. Katedra biochemických věd, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
  • Čtyři roky zkušeností s výukou zdravotních laborantů na 2. LF UK. Kukačka J., Kotaška K., Klapková E., Štern P., Průša R. Ústav klinické biochemie a patobiochemie 2. LF UK a FN Motol
  • Současný stav výuky zdravotních laborantů v Českých Budějovicích. Verner M., Kašparová M. Nemocnice České Budějovice, a. s., Centrální laboratoře, Laboratoř klinické chemie
  • Bakalářský studijní program Zdravotní laborant na Katedře laboratorních metod LF MU v Brně. Dastych M., Beňovská M., Čermáková Z. Katedra laboratorních metod LF MU; Oddělení klinické biochemie a hematologie FN Brno

Abstrakta přednesených prezentací spolu s tabulkami obsahujícími některé základní informace a charakteristiky jednotlivých studijních programů se zaměřením na rozsah a organizaci teoretické a praktické výuky jsou dostupné na webových stránkách ČSKB; Časopisy; KBM archiv; č.2-2008.

Obsahem prezentace budou informace o současné situaci ve výuce bakalářských studijních oborů Zdravotní laborant na vysokých školách v ČR. Způsob a formy výuky, učební obory, specifika praktického výcviku a kapacita zúčastněných vzdělávacích institucí.

B5-3

Vzdělávání zdravotních laborantů na vyšších odborných školách

Zachariášová M.

Vyšší odborná škola MILLS, s. r. o.

e-mail: zachariasova.mirka@gmail.com

Autorka pracuje jako vedoucí oboru Diplomovaný zdravotní laborant v soukromé vzdělávací instituci MILLS, s. r. o. Představí možnosti získání odborné způsobilosti pro výkon práce zdravotního laboranta (v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb. v platném znění o nelékařských zdravotnických povoláních a na něj navazující vyhlášky č. 55/2011 Sb. v platném znění, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a vyhlášky č. 39/2005 Sb. v platném znění, stanovující minimální požadavky na vzdělávací programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Sdělení bude zaměřeno na obsah vzdělávacího programu Diplomovaný zdravotní laborant a jeho organizaci v denní i kombinované formě vzdělávání v prostředí soukromé vzdělávací instituce. Zároveň popíše realizaci praktického vyučování včetně odborné praxe.

B5-4

Vzdělávání zdravotního laboranta - teorie versus praxe

Votavová I., Bunešová M.

NCONZO Brno; ÚLCHKB 2.LF UK a FN Motol, Praha

e-mail: martina.bunesova@fnmotol.cz

Podstatou medicíny, včetně medicíny laboratorní, by měl být prospěch pacienta. Nejúčinnějším nástrojem ochrany pacienta před možnými riziky je kvalita práce, kterou nelze, v laboratorní medicíně, zajistit bez kontinuálního vzdělávání zdravotních laborantů. Klíčový význam vzdělávání je podtrhnut faktem, že požadavky na něj kladené jsou podrobně a výslovně uváděny jako součást norem managementu kvality a také jako součást procesu akreditace. (ČSN ISO 15189, JCHO/JCI, ISO 9001:2009). V rozporu s potřebami je nepříliš dobrý současný stav možností vzdělávání. U pregraduálního vzdělávání střední odborné vzdělávání končí, absolventi-laboratorní asistenti mají velmi omezenou možnost uplatnění v praxi. Do praxe nastupují zdravotní laboranti diplomovaní specialisté a bakaláři, avšak síť příslušných škol nepostačuje krýt potřeby nových pracovníků laboratorní medicíny. Bakalářské vzdělávání trpí velkými rozdíly kvality obsahu vzdělávání jednotlivých vzdělávajících institucí. Přesto jsou všechny akreditované u ministerstva zdravotnictví a jistě by bylo vhodné sjednotit úroveň těchto vzdělávacích institucí. U postgraduálního vzdělávání je až od r. 2006 srozumitelná koncepce akreditovaných pracovišť, zajišťujících teoretickou a praktickou výuku specializačního vzdělávání zdravotních laborantů.

B5-5

KAMBA, nová možnost vzdělávání a podpory zdravotníků

Brázda D., Špačková Chalupská J.

Klinické laboratoře Tábor

e-mail: brazda@kamba.eu

Každý, kdo pracuje ve zdravotnické či pomáhající oblasti, je nástrojem pomoci druhým. Nabízí pochopení, porozumění, pomoc. Musí neustále ovládat své komunikační schopnosti a být k dispozici. Při dlouhodobé zátěži může docházet k potlačování sebe sama, ke ztrátě zdravého náhledu, k vyčerpání.

Jsme nezisková organizace KAMBA, z. ú., která se zaměřuje na podporu a vzdělávání zdravotníků v ČR. Podáváme ruku těm, kteří se chtějí vynořit ze stresu každodenní náročnosti a chtějí posílit své postoje, mezilidské vztahy, svého vnitřního zdravotníka. Pro zlepšení situace ve zdravotnictví vidíme podporu a péči o zdravotníky jako nezbytnou součást profese. Jsme na startu naší cesty a budeme rádi, když se k nám přidáte, tak abychom mohli vyslechnout i Váš hlas. Prostřednictvím kurzů, seminářů a setkávání nabízíme odpověď na otázky sebeposílení zdravotníků v ČR. Naším tématem je také inspirovat společenskou diskusi o postavení zdravotníků. Hledáme nové přístupy k posilování osobní integrity pracovníků v pomáhajících profesích.

Cílem prezentace je představit neziskovou organizaci KAMBA, z. ú. a poukázat na důležité potřeby zdravotníků, které jsou v každodenní pracovní náročnosti opomíjeny.

B6-1

Laboratorní diagnostika lékových alergií

Daňková E., Havranová M.

Immunia s.r.o., Praha

e-mail: dankova@immunia.org

Možnosti laboratorní diagnostiky lékové hypersensitivity jsou v současné době omezené. Validace většiny metod není provedena, jejich senzitivita je nedostatečná. Testy in vitro mají využití zvláště u těžkých hypersensitivních reakcí, kde je negativita kožních testů. Mohou pomoci ke stanovení zkřížené přecitlivělosti (inhibiční testy) nebo k určení pozitivní a negativní prediktivní hodnoty pro riziko rozvoje další hypersensitivní reakce. Okamžité reakce se objevují do 6 hodin po požití léku a patří mezi ně reakce mediované IgE protilátkami. Diagnostika pomocí alergen-specifických IgE protilátek se využívá hlavně při reakci na beta-laktamy ( penicilíny cefalosporíny), sulfonamidy, svalová relaxancia, chinolony, latex a insulin. Vyšetření se doporučuje provést za 6 týdnů až 6 měsíců po reakci. Z buněčných testů stanovujících okamžitou přecitlivělost má dominantní postavení test aktivace bazofilů. Kromě detekce degranulace mediované IgE protilátkami, může zachytit i degranulaci non-IgE či degranulaci vyvolanou neimunologickými mechanismy. Specifické IgG a IgM protilátky se uplatňují v rozvoji léky indukovaných cytopenií a imunokomplexových reakcí.Tyto protilátky lze detekovat, jejich senzitivita je však neznámá. Imunopatologických reakcí IV. typu, rozvíjejících se za 24 hod a déle po požití léku se účastní řada efektorových buněk. Různé podtypy těchto reakcí mohou být v akutním stadiu odlišeny vyšetřením přítomných cytokínů, transkripčních faktorů, receptorů a subpopulací lymfocytů. K tomuto účelu se využívá hlavně průtoková cytometrie, RT-PCR testy ELISA. Ve fázi, kdy reakce již odezněla se za užitečnou metodu považuje test transformace lymfocytů. Slibnou metodou pro detekci buněk a produkovaných cytokínů po provokaci podezřelým antigenem se jeví test ELISPOT.

B6-2

Leukocytózy v morfologické laboratoři

Mikulenková D.

Morfologicko-cytochemická laboratoř, ÚHKT, Praha

e-mail: Dana.Mikulenkova@uhkt.cz

Leukocytóza je definovaná zvýšenou hodnotou leukocytů nad danou mez pro dané pohlaví a věk (leukocyty nad 10 x 109/l). Její příčina může být různorodá (infekce, zánět, chirurgické výkony, hematologická onemocnění). Zvýšení leukocytů může být podmíněno zvýšením neutrofilů, či lymfocytů, méně často pak jinými typy leukocytů, a/nebo je navýšení způsobeno přítomností leukemických buněk. Diagnostika leukocytóz na morfologické laboratoři je zaměřena na pečlivé mikroskopické zhodnocení nátěru periferní krve včetně zhodnocení erytrocytů a trombocytů. V diferenciální diagnostice je jistě v některých případech nutné zhodnotit aspirát kostní dřeně včetně cytochemického vyšetření, které napomůže v diagnostice. I přesto někdy z morfologického vyšetření nátěru periferní krve a aspirátu kostní dřeně diagnózu nelze stanovit a je nutné vzorky vyšetřit i na jiných laboratořích (průtoková cytometrie, laboratoř histopatologická, molekulární genetika…).

B6-3

Mikrobiologická diagnostika 21. století - interakce mikro- a makroorganismu

Hrabák J.

Ústav mikrobiologie a Biomedicínské centrum, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Plzni, Univerzita Karlova v Praze

e-mail: jaroslav.hrabak@lfp.cuni.cz

Mikrobiologická diagnostika prodělává v posledních letech bouřlivý vývoj. Milníkem bylo zavedení hmotnostní spektrometrie k taxonomické identifikaci bakterií a mikromycet před cca 10 lety. Tato metoda má však mnohem větší potenciál, včetně detekce antibiotické rezistence a imunoanalytických metod. Další rozvíjející se skupinou je využívání molekulárně-genetických metod. “Klasické” metody, jako PCR, jsou již standardem ve většině mikrobiologických laboratoří poskytujících služby pro nemocniční zařízení. Na řadě pracovišť je běžně dostupná sekvenace DNA (Sangerova sekvenace), která přináší řadu výhod, např. při hledání neznámých patogenů. V budoucnu zcela jistě dojde k rozšíření sekvenace nové generace. Výstupy z těchto technik však budou vyžadovat další specializaci v laboratoři - bioinformatika. Na trhu práce se dosud jedná o nedostatkovou profesi nejen u nás, ale i v zahraničí.

Přes rozvoj výše zmíněných metod nelze zapomínat, že je mikrobiologie vědou o interakci dvou organismů - mikroorganismu a makroorganismu. Tato skutečnost komplikuje zejména v bakteriologii a mykologii interpretaci výsledků, a to především u kriticky nemocných pacientů. Z těchto důvodů by ve větších mikrobiologických laboratořích mělo být zastoupeno více odborností - bioanalytik s detailní znalostí prováděných metod, klinický mikrobiolog, který se může vyjadřovat ke klinické interpretaci výsledku a v budoucnu i farmakolog s detailní znalostí principů antibiotické léčby.

B6-4

Kazuistika-Hyperproteinémie

Novák J.

Centrální laboratoře - Klinická biochemie a Interní oddělení Nemocnice Strakonice, a.s.

e-mail: jiriknovak@centrum.cz

Kazuistika podává sdělení o přehodnocení vstupní pracovní diagnózy po doplnění kompletních laboratorních výsledků a zejména baterii imunologických vyšetření, to vše s dopomocí zobrazovacích metod.

Jedná se o případ 74leté pacientky se vstupní diagnózou mnohočetného myelomu. Toto podezření vysloveno zejména na základě vysoké hodnoty celkové bílkoviny, anamnesticky udávaných dorsalgií. K přešetření přijata na interní oddělení, kde postupně doplňována laboratorní vyšetření a zobrazovací metody. Nezastupitelnou roli zde sehrály výsledky imunologických vyšetření. Ty vedly v komparaci s anamnézou a klinikou k přehodnocení vstupní diagnózy na diagnózu autoimunního onemocnění charakteru systémového lupusu erytemathodes, a tím pádem k zahájení adekvátní terapie.

B6-5

Postavení cytologie v moderní laboratorní diagnostice

Tokár Z.

Centrální laboratoře Nemocnice Strakonice, a.s.

e-mail: tokar@nemocnice-st.cz

Pacient 72 let, přijat na interní oddělení pro celkové zhoršení stavu, v popředí významný váhový úbytek (za poslední 4 měsíce cca 18 kg), v posledních 3 týdnech před přijetím projevy horního dyspeptického syndromu, subjektivně mírné bolesti v epigastriu vleže na obou bocích, několik dní před přijetím večerní subfebrilie s maximem do 37,5 °C. Při vstupním laboratorním vyšetření patrné vysoké markery zánětu (CRP 215 mg/l, leukocyty 31,7 x 109/l, trombocyty 999 x 109/l) a nízká hladina hemoglobinu 86 g/l. Při fyzikálním vyšetření hmatné submandibulární lymfatické uzliny a zvětšená prostata, která palpačně hladká, elastická, jevící se jako benigní. Hodnota prostatického specifického antigenu byla 0,96 µg/l. Kompletní mikrobiologická vyšetření pro infekční agens byla negativní. Při sonografickém vyšetření břicha zjištěna četná nehomogenní ložiska jater tumorózního charakteru (hepar metastaticum), hypertrofie prostaty. Proveden kompletní onkoscreening, jež nevedl k verifikaci primárního origa. Stav komplikován rozvojem nosokomiálních infekcí v podobě katétrových sepsí. Pacient indikován k provedení sternální punkce k vyloučení hematoonkologického onemocnění, s nálezem ojedinělých atypických buněk, vedoucím k podezření na karcinom prostaty. Punkční biopsie z prostaty však tehdy nebyla indikována pro vážný stav pacienta (nádorová kachexie, opakované katétrové sepse, generalizace maligního procesu) s nepříznivou prognózou. Během následujícího roku postupné zlepšování stavu pacienta, urologem indikována punkční biopsie prostaty.

Závěr: Histologické vyšetření potvrdilo invazivně rostoucí, dobře diferencovaný karcinom prostaty grade 1 dle Gleasona skore 7 (4+3).

B6-6

Okénko do historie a současnosti strakonických Centrálních laboratoří

Šimečková E., Slonim D.

Centrální laboratoře Nemocnice Strakonice, a.s.

e-mail: simeckova@nemocnice-st.cz

Přiblížení historie a současnosti strakonické laboratoře: Laboratoř strakonické nemocnice procházela postupnými změnami. Od jedné místnosti v rámci interního oddělení, přes několik samostatných oddělení až do současnosti, kdy všechny laboratorní odbornosti tvoří jeden funkční celek.

K zajímavé historii laboratoře patří laborantské působení doc. MUDr. Dimitrije Slonima, našeho významného virologa a imunologa, které zachytil ve vzpomínkách. V době zavření vysokých škol pracoval v nemocniční laboratoři v letech 1944 - 1945. V té době to byla opravdu „konsolidovaná laboratoř“. Z tehdejších biochemických vyšetření lze jmenovat např. diastázu v moči metodou Wohlgemutovou, polarimetrické stanovení cukru, bazální metabolismus podle Krogha, dále kompletní krevní obraz a vyšetření sedimentace. Z mikrobiologických vyšetření lze uvést např. mikroskopii likvoru, sput na tbc, Widalovu reakci.

Na jaře 1945 proběhlo několikaměsíční působení skupiny bakteriologů ze Státního zdravotního ústavu, kteří přijeli pomoci s diagnostikou tyfové epidemie. Byl tu prof. MUDr. Karel Raška, MUDr. Václav Burian a slečna Eva Aldová (později významná bakterioložka).

V současnosti jsou v Centrálních laboratořích čtyři úseky: klinická biochemie, hematologie a krevní sklad, klinická mikrobiologie a ATB středisko, patologie a tři odběrová střediska. Pracuje zde 50 zaměstnanců, z toho 14 vysokoškoláků (12 s atestací), 28 laborantů (14 se specializací), 3 sanitáři, 4 zdravotní sestry a 1 epidemiologická asistentka. Během roku provedou více než milion analýz a vyšetření, z toho polovinu pro extramurální lékaře. Vybavení laboratoří je na špičkové úrovni.


Štítky
Biochemie Nukleární medicína Nutriční terapeut

Článek vyšel v časopise

Klinická biochemie a metabolismus

Číslo 2

2016 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se