Prevalence infekčních komplikací u popálených pacientů vyžadujících intenzivní péči: data z panevropské studie

English version

Autoři: B. Lipový ^1,2; P. Brychta ^1,2; H. Řihová ¹; M. Hanslianová ³; A. Loskotová ¹; J. Jarkovský ⁴ ; Y. Kaloudová ¹; I. Suchánek ¹
Působiště autorů: Department of Burns and Reconstructive Surgery, University Hospital Brno, Czech Repub ¹; Faculty of Medicine, Masaryk University Brno, Czech Republic ²; Department of Medical Microbiology, University Hospital Brno, Czech Republic ³; Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University Brno, Czech Republic ⁴
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 65, 2016, č. 1, s. 25-32
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Stanovit prevalenci infekčních komplikací u popálených pacientů vyžadujících intenzivní péči v rámci jednodenní multicentrické studie za účasti řady popáleninových center z různých zemí Evropy.

Materiál a metodika:
Celkem bylo v databázi EBA vybráno 87 center jak v západní, tak i ve východní Evropě. Pro diagnostiku jednotlivých infekčních komplikací u pacientů s termickým traumatem, byla použita doporučení ABA (Americká popáleninová asociace). Získaná data byla statisticky zpracována.

Výsledky:
Celkem bylo do studie zařazeno 134 pacientů (44 en) z 27 popáleninových center v Evropě. Průměrný věk pacientů v souboru byl 40,39 roku (SD ± 22,17). Průměrné ABSI bylo 7,5 (SD ± 2,54), průměrný rozsah popálené plochy byl 30,49 % TBSA (SD ± 20,14). Průměrná délka hospitalizace v den provedení studie byla 24,32 dní (SD ± 30,64). Infekční komplikace byly zjištěny u 92 pacientů (68,7 %). Celkem 76 pacientů (56,7 %) splňovalo kritéria pro infekci popálené plochy, 26 pacientů (19,4 %) pro infekci krevního řečiště, 21 pacientů (15,7 %) pro pneumonii, 13 pacientů (9,7 %) pro infekci močového systému. U 29 pacientů (21,6 %) byla zjištěna multifokální infekce.

U 67 pacientů (50,0 %) byl zjištěn jako potenciálně patogenní mikroorganismus grampozitivní kmen bakterie, u 73 pacientů (54,5 %) gramnegativní kmen bakterie a u 18 pacientů (13,4 %) byla zjištěna kvasinka. U žádného z pacientů v souboru nebyla izolována vláknitá houba.

Závěr:
Jedním ze základních pilířů budoucích standardů v jednotlivých popáleninových centrech je monitorování výskytu infekčních komplikací u popálených pacientů, prevence šíření těchto komplikací a hlášení rezistentních patogenů v Evropě. Předkládaná práce je důležitým projektem právě v této oblasti.

Klíčová slova:
popáleniny –⁠ infekční komplikace –⁠ bakterie –⁠ inhalační trauma –⁠ Evropa

Zdroje

1. Lipový B, Řihová H, Hanslianová M, et al. Unsuccessful therapy of combined mycotic infection in a severely burned patient: A case study. Acta Chir Plast, 2009;51(3-4):83–84.

2. Heideman M, Bengtsson A. The immunologic response to thermal injury. World J Surg, 1992;16(1):53–56.

3. Greenhalgh DG, Saffle JR, Holmes JH 4th, et al. American Burn Association consensus conference to define sepsis and infection in burns. J Burn Care Res, 2007;28(6):776–790.

4. Tobiasen J, Hiebert JM, Edlich RF. The abbreviated burn severity index. Ann Emerg Med, 1982;11(5):260–262.

5. Lari AR, Alaghehbandan R. Nosocomial infections in an Iranian burn care center. Burns, 2000;26(8):737–740.

6. Keen EF 3rd, Robinson BJ, Hospenthal DR, et al. Incidence and bacteriology of burn infections at a military burn center. Burns, 2010;36(4):461–468.

7. Taneja N, Emmanuel R, Chari PS, et al. A prospective study of hospital-acquired infections in burn patients at a tertiary care referral centre in North India. Burns, 2004;30(7):665–669.

8. Raz-Pasteur A, Hussein K, Finkelstein R, et al. Blood stream infections (BSI) in severe burn patients –⁠ early and late BSI: a 9-year study. Burns, 2013;39(4):636–642.

9. Soares de Macedo JL, Santos JB. Nosocomial infections in a Brazilian Burn Unit. Burns, 2006;32(4):477–481.

10. Patel BM, Paratz JD, Mallet A, et al. Characteristics of bloodstream infections in burn patients: An 11-year retrospective study. Burns, 2012;38(5):685–690.

11. Cotte J, Prunet B, Esnault P, et al. Early onset pneumonia in patients with severely burned face and neck: A 5-year retrospective study. Burns, 2013:pii: S0305–4179(12)00395-6. doi: 10.1016/j.burns.2012.12.003.

12. Brusselaers N, Labeau S, Vogelaers D, et al. Value of lower respiratory tract surveillance cultures to predict bacterial pathogens in ventilator-associated pneumonia: systematic review and diagnostic test accuracy meta-analysis. Intensive Care Med, 2013;39(3):365–375. doi: 10.1007/s00134-012-2759-x.

13. Ackerman BH, Haith LR Jr, Patton ML, et al. A comparison of clinical and microbiological efficacy of antibiotic regimens against Acinetobacter baumannii. J Burn Care Res, 2013;34(4):403–412. doi: 10.1097/BCR.0b013e318270003a.

14. Lesseva MI, Hadjiski OG. Analysis of bacteriuria in patients with burns. Burns, 1995;21(1):3–6.

15. Bonadio M, Meini M, Spitaleri P, et al. Current microbiological and clinical aspects of urinary tract infections. Eur Urol, 2001;40(4):439–444.

16. Askarian M, Hosseini RS, Kheirandish P, et al. Incidence of urinary tract and bloodstream infections in Ghotbeddin Burn Center, Shiraz 2000–2001. Burns, 2003;29(5):455–459.

17. Kim J, Kim DS, Lee YS, et al. Fungal urinary tract infection in burn patients with long-term foley catheterization. Korean J Urol, 2011;52(9):626–631.

18. Rosanova MT, Stamboulian D, Lede R. Infections in burned children: epidemiological analysis and risk factors. Arch Argent Pediatr, 2013;111(4):303–308. doi: 10.1590/S0325-00752013000400008.