Infuzní roztoky a historie jejich objevitelů (1)


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2010; 65 (11): 667-668.
Kategorie: Historie

Léčba solnými roztoky je zvláště pediatrům velmi blízká, názvy roztoků vlastními jmény většině lékařů dnes ale nic neříkají (např. Ringer, Locke, Hartmann, Darrow). Jak to vlastně bylo – a kdo má zásluhy na tom, že se tyto roztoky v různých modifikacích používají již tak dlouhou dobu?

Sydney Ringer (1834–1910) – sto let od úmrtí tvůrce Ringerova roztoku

Sydney Ringer byl Brit, narozený v roce 1834 v Norwich, což je město ve východní Anglii, centrum hrabství Norfolk. Otec byl schopný obchodník, ale bohužel brzy zemřel, matka pak mimo Sydneyho vychovávala jeho další dva bratry. Sydney navštěvoval soukromou školu a později získal ve 20 letech místo jako pomocná síla místního lékaře, plánoval studovat medicínu. Pro rodinu nebylo jednoduché financovat jeho studium v Londýně, ale nakonec se to podařilo. Byl přijat na University College London, místo výcviku byla nemocnice North London Hospital.

V roce 1860 získal bakalářskou hodnost, o 3 roky později získal titul MD jako resident medicine officer. V nemocnici prošel obvyklou kariérní cestou mladého lékaře. Pracoval krátce i v Brompton Hospital, v nemocnici v Paříži, ale i Great Ormond Hospital for Sick Children (zde měl pouze paralelní částečný úvazek, kterého se nakonec vzdal, možná že by se byl proslavil i jako pediatr!). V roce 1866 byl již na plný úvazek pouze v University College Hospital, této instituci zůstal pak již věrný do konce života. Ve stejné době tam pracoval i Joseph Lister (1827–1912), který se proslavil zavedením antisepse.

Brzy bylo zřejmé, že Ringer je nejen schopný klinik, ale i lékař mající zájem o výzkum. Napsal sám příručku A Handbook of Therapeutics, která byla tak úspěšná, že se dočkala 14 vydání! Většinu výzkumů prováděl v laboratoři v časných ranních hodinách před nástupem k lůžku, kde se staral o pacienty.

Ringer patřil mezi pionýry fyziologického a farmakologického výzkumu. Říkalo se o něm, že medicína je jeho profese a výzkum jeho hobby. Jedna z jeho prvních prací měla název The effect of electrolytes on cardiac and involuntary muscle. Při svých pokusech v laboratoři zjistil antagonistické funkce různých typů iontů, např. kalia a kalcia. Při sestavení roztoku, který nese dodnes jeho jméno, hrála podle historických vzpomínek roli i náhoda. Traduje se, že k tomu přispěl omyl laboranta, který při pokusech se žabím srdcem použil místo vody destilované normální vodu z kohoutku (která oproti destilované obsahovala i ionty – a srdce fungovalo lépe). Složení dnešního Ringerova roztoku není zcela standardní a liší se v jednotlivých zemích i výrobnách infuzních roztoků, jde vždy o izotonický roztok NaCl, KCl, CaCl2 (cca 8 g NaCl, 0,3 g KCl a 0,33 CaCl2/l). Mezi modifikace Ringerova roztoku patří i dnes málo používané typy – Ringerův-Lockeho roztok (navíc bikarbonát a glukóza), Tyrodův roztok (navíc malé množství MgCl2). Ringer úzce spolupracoval s kolegy, kteří byli pionýry v oblasti anestezie, s nimi přispěl i k omezení užití chloroformu, který měl proti éteru řadu nevýhod.

Ringer se dočkal i neobvyklého uznání, když byl jmenován Fellowship of the Royal Society (FRS) v roce 1899. Po 40 letech práce se stal physician emeritus a později se odstěhoval z Londýna do North Yorkshire, kde zemřel v roce 1910 v 75 letech na centrální mozkovou příhodu.

Na jeho počest vznikla tradice „Sydney Ringer Memorial Lecture“, při této příležitosti v Londýně přednášeli např. nositelé Nobelovy ceny imunolog Peter Medawar a biochemik Bernard Katz.


Rodina Ringerů měla i další velmi aktivní členy, bratr Sydneyho Frederich žil v západním Japonsku a byl velmi úspěšným obchodníkem a zakladatelem společnosti a jeho dva synové významně přispěli k moderní industrializaci Japonska. Zajímavé je, že řada dokumentů ze života rodiny Ringerů je v Japonsku, kde vznikla i biografie Sydneyho Ringera!

Historické citace prací S. Ringera: na pubmed home si můžete najít řadu odkazů na práce S. Ringera, u několika je možné z internetu stáhnout i historické „full texty“, 2 z těchto odkazů jsou uvedeny níže.

Jan Janda


Zdroje

1. Ringer S, Murrell W. The Action of Chloride of Potassium on the Nervous System of Frogs. J. Anat. Physiol. 1877 Oct; 12(Pt 1): 54–57.

2. Ringer S. A third contribution regarding the Influence of the Inorganic Constituents of the Blood on the Ventricular Contraction. J. Physiol. 1883 Aug; 4(2–3): 222–225.

3. Ringer S. Concerning the Influence of Saline Media on Fish, etc. J. Physiol. 1884 Jun; 5(2): 98–115. Full text článku na internetu http://www.ncbi.nlm.nih. gov/pmc/articles/PMC1484890/.

4. Ringer S, Buxton DW. Concerning the Action of small quantities of Calcium, Sodium, and Potassium Salts upon the Vitality and Function of Contractile Tissue and the Cuticular Cells of Fishes. J. Physiol. 1885 Jul; v.6 (4-5); Jul 1885

5. Ringer S, Phear AG. The Influence of Saline Media on the Tadpole. J. Physiol. 1895 Apr 6; 17(6): 423–432. Full text článku na internetu http://www. ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1514645/.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 11

2010 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×