Ovlivňuje příjem soli krevní tlak?


Does Salt Intake Influence Blood Pressure?

Hypertension is among the most important risk factors of cardiovascular morbidity and mortality and the relation of salt to blood pressure is therefore a topic discussed by professional and layman communities for almost a hundred years. The topic is obviously controversial, the approach is surprisingly infested by emotions even in the scientific community and advocated and opponents of the idea whether salt influences blood pressure are unable to find consensus for a long period of time. Far from surprising, those who disclaim any role of salt in increased blood pressure are reporesentatives of the salt trade and the food product and canning lobbies. In contrast, the fact that in advanced countries the salt intake in human phylogenesis used to be by orders of magnitude less over hundreds of thousands of years plays into the hands of those who believe that increased salt intake participates in hypertension. Moreover, in ethnics, where a low salt intake (1–2 g/day) is still present, hypertension is virtually absent, whereas in the advanced countries, where the salt intake is commonly around 10 g/day, up to 30% of population encounters hypertension. Facts that population response to increased salt intake is different, increasing blood pressure is some and decreasing intake resulting in a minor, though significant decrease provides a new aspect.

The response to salt makes in possible to differentiate individuals into the salt-sensitive and salt-resistant subjects, where the first react to salt load by a marked increase of blood pressure, whereas those of the other group do not. It would be contributive to find some simple way to identify the salt-sensitive group, where the individuals would take advantage of decreasing the salt intake. Unfortunately such kind of identification in a all-population screening is still not possible, although the scientific community intensively searches for genetic molecular markers which could be used in this way.

In any case it is obvious that salt intake in advanced countries is higher that necessary. Based on the present knowledge it is therefore possible to recommend to control salt intake and to draw attention of the public to this fact. The other fact, mostly unknown to the public (possible to various physicians) is that increased potassium intake (vegetable food) tends to balance the unfavorable effect of sodium on blood pressure.

Reports that increased salt intake in the childhood may probably influence blood pressure in adulthood is of interest for pediatricians and sc. imprinting seems therefore possible. Therefore we should draw attention to our children eating habits and salt intake in various kinds of foods. Present way of catering in various institutions of the fast food type eg. in pupils certainly deserves such control.

Key words:
salt intake, blood pressure, salt sensitive, salt resistant, blood pressure imprinting, recommendation for salt intake


Autoři: J. Janda 1;  T. Seeman 1;  M. Velemínský 2
Působiště autorů: Pediatrická klinika UK 2. LF, FN Motol, Praha přednosta prof. MUDr. J. Lebl, CSc. 1;  Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice děkan prof. MUDr. M. Velemínský, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2007; 62 (10): 575-581.
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Hypertenze je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity a mortality a proto i vztah soli a krevního tlaku je téma diskutované vědeckou i laickou komunitou už téměř sto let. Nepochybně je to téma kontroverzní, přístup je kupodivu i mezi vědci často velice emoční, zastánci a odpůrci myšlenky, zda sůl ovlivňuje krevní tlak, nemohou již dlouho najít konsensus. Není překvapivé, že ti, kteří tvrdí, že sůl se na zvýšení krevního tlaku nepodílí, jsou zástupci obchodu se solí, potravinářské a konzervárenské lobby. Těm, kteří jsou naopak přesvědčeni, že zvýšený příjem soli se na hypertenzi podílí, nahrává fakt, že v humánní fylogenezi byl její příjem statisíce let řádově nižší, než je tomu dnes ve vyspělých zemích. A že i dnes v etnicích, kde je velmi nízký příjem soli (1–2 g/den) se hypertenze prakticky nevyskytuje, oproti vyspělým zemím, kde se konzum soli pohybuje běžně okolo 10 g/den a hypertenzi má až 30 % populace. Nové aspekty přinášejí fakta, že populace reaguje na zvýšený konzum soli různě, u určitých jedinců zvýšený přívod soli krevní tlak zvyšuje a snížený přívod naopak vede sice jen k jeho mírnému, ale významnému poklesu.

Podle reakce na sůl lze jedince dělit na salt sensitive, resp. salt resistant, tzn., že první reagují zřetelným zvýšením krevního tlaku při zátěži solí, u druhé skupiny tomu tak není. V primární prevenci hypertenze by bylo nesmírně přínosné nějakým jednoduchým způsobem identifikovat skupinu salt sensitive, tito jedinci by pak mohli těžit z omezeného konzumu soli. Bohužel tato identifikace není dnes zatím v celopopulačním screeningu možná, i když vědecká komunita hledá intenzivně pomocí molekulární genetiky markery, které by bylo možno takto použít.

V každém případě je zřejmé, že ve vyspělých zemích je dnes konzum soli významně vyšší, než je třeba. Na podkladě dosavadních znalostí je tedy možno jen doporučit příjem soli kontrolovat a veřejnost opakovaně na tento fakt upozorňovat. Dalším faktem, veřejnosti většinou zcela neznámým (a možná i řadě lékařů), je skutečnost, že zvýšený příjem kalia (rostlinná strava) svým způsobem balancuje nepříznivý vliv natria na krevní tlak. Pro pediatry jsou zajímavé i zprávy, že zvýšený příjem soli v dětském věku může pravděpodobně ovlivnit krevní tlak v dospělosti, že je tedy asi možný tzv. imprinting. Jistě i proto bychom si měli všímat, co naše děti konzumují a kolik je vlastně v různých potravinách soli. Současný způsob stravování v různých zařízeních typu fast food např. u školáků si určitě takovou kontrolu zasluhuje.

Klíčová slova:
příjem soli, krevní tlak, salt sensitive, salt resistant, imprinting krevního tlaku, doporučení konzumace soli


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 10

2007 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se