#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Komentář k článku autorů Ehler et al Onemocnění bederní páteře – nová neurologická nemoc z povolání


Autoři: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc.;  Feapcct
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2023; 86(1): 87-88
Kategorie: Komentář k článku
doi: https://doi.org/10.48095/ cccsnn2022351

K minimonografii o nové neurologické nemoci z povolání není třeba mnoho dodávat, protože srozumitelně a věcně vysvětluje jak příčiny potřeby vytvoření této nové položky Seznamu nemocí z povolání, tak její několikaletý vývoj i algoritmus posuzování a uznávání nové nemoci z povolání, kterou je „Chronické onemocnění bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací“. Vše je mířeno na roli neurologa v tomto komplexním procesu.

Po 12 letech úsilí se autorům minimonografie i celému týmu specialistů z oblasti pracovního lékařství, neurologie, radiologie a dalších oborů podařila dobrá věc –⁠ uvedené onemocnění lze od 1. ledna 2023 posuzovat jako nemoc z povolání.

Proč bylo důležité začlenit toto onemocnění do českého Seznamu nemocí z povolání? Na prvním místě jde o sociální spravedlnost pro pacienty, kteří onemocněli v důsledku obtížných pracovních podmínek, své původní zaměstnání nemohou dále vykonávat a jsou zpravidla invalidizovaní.

Uznání nemoci z povolání pracovníka je důležité i pro jeho zaměstnavatele, který ze zákona za vznik tohoto onemocnění odpovídá. I proto trvalo zařazení této nové položky na Seznam nemocí z povolání tak dlouho, neboť jde o politické rozhodování v rámci tripartity.

Byl to velmi náročný úkol z řady hledisek. Tím hlavním odborným důvodem byla skutečnost, že toto neurologické onemocnění nevzniká jen při přetěžování páteře v práci a ani jeho klinický obraz se neliší od onemocnění bederní páteře vznikajících v důsledku každodenního zatěžování páteře v běžném životě mimo zaměstnání.

Odškodňování onemocnění páteře je celosvětovým trendem a má prokazatelně preventivní efekt. V zemích, kde lze onemocnění páteře v poslední dekádě uznat za nemoc z povolání, je jejich pokles již znatelný. Kritéria se liší stát od státu, což odpovídá různým národním filozofiím rozhodování o profesionalitě, a zejména rozdílné finanční kompenzaci pro nemoci z povolání v jednotlivých zemích. Podle mezinárodní analýzy podmínek uznávání onemocnění páteře za nemoc z povolání v zemích Evropské unie se postup navržený v ČR jeví jako nejlépe propracovaný dokument tohoto typu. Na rozdíl od ně­kte­rých zemí nestačí pouhý průkaz práce v určité profesi, ale důkladně se měří konkrétní pracovní podmínky každého pacienta/pacientky pro ověření, zda splňují náročná kritéria pro vznik této nemoci z povolání. Kritéria jsou navíc zpřísněna s věkem, neboť ten je dalším rizikovým faktorem.

Odškodnění se proto nedotkne velkého počtu pacientů. Podobně na Slovensku nebo v Německu počty tohoto onemocnění nepřesahují 1–2 % uznaných nemocí z povolání, což by u nás odpovídalo desítkám případů onemocnění. Přesto má zařazení této dia­gnózy na Seznam nemocí z povolání velký význam. Upozornění na konkrétní pracovní riziko a kauzální souvislost s onemocněním vede ke zvýšení pozornosti nejen postižených osob, ale také zaměstnavatelů, a tím k žádoucímu upravení nevhodných pracovních podmínek a omezení opakovaných rizikových úkonů.

Potvrzuje to i historie, kdy v návaznosti na návrh úmluvy International Labour Office, týkající se odškodňování nemocí z povolání, v roce 1925 Československo přijalo první zákon o odškodnění nemocí z povolání č. 99/1932 ČSR o 25 položkách, podepsaný prezidentem T. G. Masarykem. Následující zákon č. 46/1947 Sb. obsahoval již 34 položek, přičemž současný seznam, příloha nařízení vlády č. 509/2021 Sb., jich má ve svých VI Kapitolách přibližně trojnásobek.

I díky tomu výskyt nemocí z povolání v České republice z dlouhodobého pohledu klesá a současně se příznivě vyvíjí také jejich struktura. V roce 1974 u nás bylo hlášeno téměř 3 500 poškození z práce. Největší podíl představovaly přenosné nemoci, zejména virové hepatitidy a tuberkulóza, významný byl také podíl pneumokonióz a průmyslových intoxikací. O 45 let později to bylo jen necelých 1 100 onemocnění a téměř polovinu z nich představovalo naše donedávna nejčastější onemocnění, syndrom karpálního tunelu z přetěžování horních končetin nebo z práce s vibračními nástroji. U této naší nejčastější neurologické nemoci z povolání již nejde o dojičky a šičky, jimž se práce ulehčila, ale nejčastěji o tzv. operátory výroby automobilů. Zde jsou nejčastěji splňována hygienická kritéria hodnotící zátěž končetin, tedy její dlouhodobost, jednostrannost a zejména nadměrnost, tj. používání velké síly. Kvůli používání malých sil se tato nemoc při administrativních pracích a práci na počítači neodškodňuje. Až roku 2021 naši příznivě se vyvíjející statistiku zvrátila pandemie COVID--19 s celkovými více než 6 000 nemocemi z povolání, kde 90 % představuje COVID-19. Věříme, že tento efekt je jen přechodný. Přehledy ročně hlášených nemocí z povolání lze sledovat na webových stránkách Státního zdravotního ústavu [1].

Jaká onemocnění bude nutné v budoucnosti do Seznamu přidat? Na prvním místě onemocnění páteře z celotělových vibrací z práce na těžkých dopravních strojích pohybujících se po kolejích, která již uznává řada evropských zemí. Zde by bylo teoreticky možné použít stejná klinická kritéria pro neurologické a radiologické vyšetření, jen měření expozice by bylo odlišné.

Výhledově bude třeba také vytvořit kritéria pro syndrom vyhoření jako nemoc z povolání, kde však dosud existují značné rozdíly v přístupu jednotlivých zemí [2]. Příprava metodického postupu bude nepochybně náročná a neobejde se bez spolupráce se zahraničím v rámci odborných společností lékařů a skupiny Monitoring Occupational Diseases and Tracing New and Emerging Risks in a NETwork (MODERNET) [3].

Na jaké náhrady za nemoc z povolání má zaměstnanec nárok? Postiženým budou náležet stejné kompenzace jako u jiných nemocí z povolání. Jednak náhrada za ztrátu na výdělku po dobu a po ukončení pracovní neschopnosti, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění úměrně závažnosti onemocnění, případně za náklady spojené s léčením. Konkrétní výši bodů stanovuje právě aktualizované nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Publikovaná minimonografie je prospěšná tím, že ještě před příchodem prvního pacienta názorně popisuje kroky posuzování nově zařazené nemoci z povolání. Je třeba mít na paměti, že finanční odškodnění představuje pro pacienty motivující prvek, proto je nezbytné maximálně využívat objektivně hodnotitelných parametrů onemocnění. Právě počáteční měsíce vyšetřování pacientů s tímto neurologickým onemocněním mohou být pro lékaře náročné, než se postup v praxi zaběhne a ustálí. Pro usnadnění prvních etap vychází kromě minimonografie pro neurology také minimonografie pro radiology a jsou připraveny letáky pro pacienty a pro ošetřující lékaře. K dispozici budou i webové stránky odborných společností ČLS JEP.

prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
e-mail: daniela.pelclova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Nemoci z povolání v České republice. [online]. Dostupné z URL: http: //www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-po­volani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.

2. Lastovkova A, Carder M, Rasmussen HM et al. Burnout syndrome as an occupational disease in the European Union: an exploratory study. Ind Health 2018; 56 (2): 160–165. doi: 10.2486/indhealth.2017-0132.

3. MODERNET. [online]. Available from URL: https: //www.modernet.info.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 1

2023 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#