Determinanty vzniku dekubitů – analýzy z nemocničního informačního systému

Stáhnout PDF English version

Autoři: L. Veverková ¹ ; P. Doležal ²; M. Reška ¹; P. Vlček ¹; L. Urbánek ¹; J. Habr ¹; I. Penka ¹
Působiště autorů: 1st Surgical Department, Faculty, of Medicine, Masaryk University, and St. Anne University Hospital, of Brno, Brno ¹; Consulting s. r. o. cz, Brno ²
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2022; 85(Supplementum 1): 52-56
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2022S52

Souhrn

Úvod: Proleženiny jsou nežádoucí komplikací během hospitalizace. Cíl: Retrospektivní analýza dat k ověření prevalence dekubitů od roku 2015 (od povinné registrace nežádoucí události dekubitus) dle hlavní diagnózy, typu operace a délky hospitalizace v období 2015–2021. Soubor a metodika: Analýza dat z nemocničního informačního systému (NIS), na hladině významnosti 0,05 (T-Test) s proměnnými: věk, počet proleženin, hlavní diagnóza, operace, délka hospitalizace a výskyt COVID-19 k délce hospitalizace. Výsledky: Celkem bylo v NIS evidováno 2 350 dekubitů u 1 539 nemocných (1,52 dekubitu/pacienta) a 930 (40 %) nemocných bylo přijato k hospitalizaci s dekubity. Nejčastější lokalizace dekubitů: pata (33 %), sakrum o 6 % méně, hýždě (17 %). V letech 2015–2021 bylo operováno 17 247 nemocných, z nich 289 nemocných mělo dekubitus. Nejčastější hlavní diagnóza při výskytu dekubitů byla fraktura krčku kosti stehenní (14,35 %) a neurologické (9,09 %) či onkologické onemocnění (12,03 %). Překvapivý byl výskyt dekubitů u nemocných s ileózními stavy (11,57 %). COVID-19 byl v letech 2020 a 2021 zjištěn u 163 pacientů, z nichž šest mělo dekubitus a prodlouženou hospitalizaci. Závěr: Zdravotní stav osob s chronickými ranami i dekubity je důležité vnímat komplexně a individuální plán péče vypracovat s cílem zlepšit život pacientů a šanci na uzdravení.

Klíčová slova:

dekubity – COVID-19 – délka hospitalizace – proleženiny – chirurgická infekce

Zdroje

1. Sartelli M, Guirao X, Hardcastle TC et al. 2018 WSES/SIS-E consensus conference: recommendations for the management of skin and soft-tissue infections. World J Emerg Surg 2018; 13 : 58. doi: 10.1186/s13017-018-0219-9.

2. Esposito S, Bassetti M, Borrè S et al. Diagnosis and management of skin and soft-tissue infections (SSTI): a literature review and consensus statement on behalf of the Italian Society of Infectious Diseases and International Society of Chemotherapy. J Chemother 2011; 23 (5): 251–262. doi: 10.1179/joc.2011.23.5.251.

3. Eron LJ, Lipsky BA, Low DE et al. Expert panel on managing skin and soft tissue infections. Managing skin and soft tissue infections: expert panel recommendations on key decision points. J Antimicrob Chemother 2003; 52 (Suppl 1): i3–i17. doi: 10.1093/jac/dkg466.

4. Pokorná A, Benešová K, Mužík J et al. Data Sources for Monitoring of Non-healing Wounds in a National Health Information System –⁠ Epidemiology of Non-healing Wounds –⁠ Analysis of the National Register of Hospitalized Patients in 2007–2015. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113 (Supp1 1): S8–S17. doi: 10.14735/amcsnn2017S8.

5. Veverková L, Reška M, Vlček P et al. Key factors for the development of pressure ulcers in surgical practice. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (Supp1 1): S60–S65. doi: 10.14735/amcsnn2019S60.

6. Alexa J, Rečka L, Votápková J et al. Czech Republic: health system review. Health Syst Transit 2015; 17 (1): 1–165.

7. OECD/EU. Health at a glance: Europe 2020 –⁠ state of health in the EU cycle. Paris: OECD Publishing 2020. doi: org/ 10.1787/ 82129230-en.

8. WHO Regional Office for Europe, European Commission, COVID-19 Health Systems Response Monitor –⁠ Czech Republic. European Observatory on Health Systems and Policies. 2021 [online]. Available from URL: https: / / eurohealthobservatory.who.int/ monitors/ hsrm/ overview.