Management vulvovaginální kandidózy: výsledky průzkumu ve Lvově na Ukrajině

The management of vulvovaginal candidiasis: the results of survey in Lviv, Ukraine

Vulvovaginal candidiasis (VVC) is a serious clinical and social issue. The questionnaire-based study was performed to assess the management of VVC in Lviv, Ukraine. Totally 408 women were enrolled in the survey. The lifetime prevalence of VVC was high (72.6 %). 35.8 % of women had VVC during the last year with the predominance of 1 episode (72.6 %). The most common symptoms were vaginal itching and cottage cheese-like vaginal discharge, affecting 89.7 % and 71.7 % of women with VVC, respectively. Stress (57.2 %) was the main self-reported factor associated with the VVC, followed by antibiotic therapy (49.7 %). Only 51.0 % of women with VVC sought a doctor’s help, 35.2 % of women reported about self-treatment. The management of VVC included usage of medicines and nonmedicinal interventions. Oral antifungals and vaginal medicines prevailed (86.2 % and 80.7 % of woman with VVC used them, respectively). The management of VVC was associated with inappropriate interventions, such as the treatment of an asymptomatic sexual partner (22.8 %), vaginal douching (11.0 %), taking oral antifungals with only local effectiveness for gastrointestinal fungal infections (natamycin and nystatin, 15.2 % vs 14.8 % respectively), using of vaginal drugs with none antifungal activity (5.1 %), and incorrect duration of the treatment (29.1 %). Rural residence (p = 0.000) and the absence of higher education (p = 0.001) significantly contribute to the inappropriate management of VVC. The management of VVC is often associated with self-treatment and different inappropriate interventions. Educational programs are required to improve the management of VVC. Pharmacists may significantly contribute to raising patients’ awareness and improving the management of VVC, especially in rural areas.

Keywords:

vulvovaginal candidiasis; management; questionnaire-based study; self-treatment; inappropriate interventions

Autoři: Oksana Horodnycha ¹; Tetiana Ryvak ^1*; Oksana Nepyivoda ²
Působiště autorů: Department of HealthCare Management, Pharmacotherapy and Clinical Pharmacy, Faculty of Pharmacy, Danylo Halytsky lviv National Medical university, lviv, ukraine ¹; Emergency Hospital of lviv, ukraine ²
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2025; 74, 1-6
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.36290/csf.2025.022

Souhrn

Vulvovaginální kandidóza (VVC) představuje závažný klinický a společenský problém. Dotazníková studie byla provedena za účelem posouzení léčby VVC ve Lvově na Ukrajině. Do průzkumu bylo zařazeno celkem 408 žen. Celoživotní prevalence VVC byla vysoká (72,6 %). Během posledního roku prodělalo VVC 35,8 % žen s převahou 1 epizody (72,6 %). Nejčastějšími příznaky byly vaginální svědění a tvarohovitý vaginální výtok, které postihovaly 89,7 %, resp. 71,7 % žen s VVC. Stres (57,2 %) byl hlavním faktorem spojeným s VVC podle vlastního vyjádření, následovaný léčbou antibiotiky (49,7 %). Pouze 51,0 % žen s VVC vyhledalo pomoc lékaře, o samoléčbě informovalo 35,2 % žen. Léčba VVC zahrnovala užívání léků a nemedicínských intervencí. Převažovala perorální antimykotika a vaginální léky (užívalo je 86,2 %, resp. 80,7 % žen s VVC). Léčba VVC byla spojena s nevhodnými zásahy, jako je léčba asymptomatického sexuálního partnera (22,8 %), vaginální výplach (11,0 %), užívání perorálních antimykotik s pouze lokální účinností při gastrointestinálních plísňových infekcích (natamycin a nystatin, 15,2 % vs 14,8 %), užívání vaginálních léků bez antimykotické aktivity (5,1 %) a nesprávná délka léčby (29,1 %). K nesprávné léčbě VVC významně přispívá bydliště na venkově (p = 0,000) a absence vyššího vzdělání (p = 0,001). Léčba VVC je často spojena se samoléčbou a různými nevhodnými zákroky. Ke zlepšení managementu VVC je třeba vzdělávacích programů. Lékárníci mohou významně přispět ke zvýšení informovanosti pacientů a zlepšení léčby VVC, zejména ve venkovských oblastech.