Prof. MUDr. Eduard Cmunt – průkopník české revmatologie

Profesor Eduard Cmunt byl jedním ze zakladatelů moderní balneologie a průkopníkem revmatologie v českých zemích i na Slovensku. Doc. Hrba promoval na Fakultě všeobecného lékařství v Praze v roce 1961 a po promoci nastoupil jako sekundární lékař do nemocnice v Lounech.

Profesor Cmunt se narodil 2. srpna 1878 ve středočeských Kozárovicích. Studoval lékařství a v roce 1903 promoval na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy University v Praze. Po promoci začal jeho zájem směřovat k fyzikální medicíně a balneologii, zvláštní pozornost pak věnoval revmatických onemocněním. Své vzdělání a praktické zkušenosti získal na českých i zahraničních balneologických pracovištích (Rakousko, Francie, Švýcarsko, Jugoslávie). V zemích tehdejšího Rakouska-Uherska a později Československa pracoval například v lázních v Brandýse nad Orlicí, na interním oddělení nemocnice na Královských Vinohradech a také v Lázních Luhačovice. V roce 1915 založil vodoléčebný ústav v Těšíně a v letech 1917–1922 řídil fyzikálně-léčebný ústav sanatoria v Podolí.

V roce 1917 obhájil habilitační práci a stal se docentem balneologie. Stál u zrodu oddělení fyzikální léčby na II. interní klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy u profesora Pelnáře a toto oddělení vedl v letech 1923–1945. Z velmi skromných začátků dokázal vybudovat oddělení, které poskytovalo moderní fyzikální léčbu a bylo jedním z prvních svého druhu v Čechách.

V letech 1922–1939 působil současně i na Slovensku v Piešťanech, kam byl odeslán ministerstvem zdravotnictví jako zkušený a erudovaný balneolog orientovaný na revmatické nemoci. V roce 1928 se stal mimořádným a v roce 1945 řádným profesorem balneologie.

V roce 1936 byl pověřen zřízením Balneologického ústavu Karlovy Univerzity v Praze a stal se jeho prvním přednostou. V čele ústavu stál až do roku 1948, kdy byl penzionován. Pracoval pak až do svých 82 let v Praze a Mariánských Lázních. 

Profesor E. Cmunt se ve své vědecké práci věnoval fyzikální a lázeňské léčbě. Rozvíjel, zdokonaloval a zaváděl do praxe nové metody lázeňské léčby, věnoval se školení zdravotnických pracovníků, přednášel, vydával odborné příručky a metodické letáky. Zabýval se také výzkumem vlivu lázeňské léčby na průběh diabetu, srdečních a cévních chorob a revmatismu a napsal první české práce o revmatismu, z nichž uvádíme např. „Rheumatismus ve světle statistiky jako choroba sociálně důležitá a návrh v boji proti ní v roku“ (1920), „Léčba arthritid na našich klinikách vnitřních” (1923), monografii „Rheumatismus“ (1932), „Chronický rheumatismus“ (1934) aj. Prof. E. Cmunt byl polyglot, mimo češtiny dále ovládal angličtinu, francouzštinu, němčinu, polštinu a ruštinu. Některé své práce psal i současně ve dvou jazycích.

Byl spoluzakladatelem a dlouholetým předsedou České společnosti pro fyzikální medicínu (nyní Společnost rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP), zakladatelem jejího Věstníku a v neposlední řadě se stal i zakládajícím členem Československé Ligy proti reumatismu, jež vznikla v roce 1928 jakou součást Mezinárodní ligy proti revmatismu (Ligue International contre le Rhumatisme), a 10 let působil jako její tajemník. Zúčastnil se řady mezinárodních balneologických sympozií a seminářů a kongresů Ligy proti revmatismu (Amsterdam 1930, Paříž 1931).

V laudaciu, které vyšlo v roce 1938 u příležitosti jeho 60. narozenin v Časopise lékařů českých, je prof. E. Cmunt nazýván „první českým reumatologem“. Jeho žákem a pokračovatelem byl i prof. MUDr. František Lenoch, zakladatel české revmatologie a první ředitel Revmatologického ústavu v Praze.

Profesor Eduard Cmunt zemřel 21. května 1967 v Praze a je pohřben hřbitově na Vinohradech.

MUDr. Marta Olejárová