70 let prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., MBA

Štěpán Svačina se narodil se v Praze 28. října 1952, tehdy to ovšem státní svátek nebyl. Po absolvování Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici v Praze byl přijat ke studiu na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kde během studia pracoval jako vědecká síla na Biologickém ústavu a posléze Fyziologickém ústavu, což ho vedlo i k souběžnému studiu některých předmětů na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Po promoci v roce 1978 nastoupil do Fyziologického ústavu jako aspirant k docentu Zdeňku Wünschovi, jednomu z průkopníků využití výpočetní techniky v medicíně. Studoval zde hybridní model neuronu a modeloval respirační děje. U teorie však nezůstal.

V roce 1981 přešel na 3. interní kliniku FVL UK jako sekundární lékař a –⁠ podporován jejím tehdejším přednostou prof. Vladimírem Pacovským –⁠ pokračoval v práci s modely a počítači. Stál u zrodu Jednotky intenzivní metabolické péče, která od svého otevření v roce 1985 využívala výpočetní techniku v rámci podpory metabolické péče, postupně však svůj zájem rozšířil na obecné využití počítačů ve vnitřním lékařství. Vedle ryze praktických otázek řešil výzkumně modelování glykoregulačních dějů; zavedení metod klempů s použitím Biostatoru (tzv. umělé slinivky či lépe beta-buňky) pro něho bylo další výzkumnou oblastí. Tím se dostal k diabetologii a dále ke studiu obezity. Základy pro jeho další klinickou dráhu mu předali vynikající učitelé, profesoři Jaroslav Páv a Jiří Šonka. Celá 80. léta se věnoval také matematické informatice, kterou studoval na MFF UK a kde také obhájil svou závěrečnou práci (1988). Ještě rok předtím obhájil svou kandidátskou práci „Počítač v patofyziologii a klinice metabolických onemocnění“. Matematické myšlení se promítlo i do jeho habilitační práce s názvem „Počítačové modelování ve vnitřním lékařství“ (1992) a dále do doktorské práce „Kvantifikace vztahů u obezity, diabetu a metabolického syndromu“ (2001). O rok později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy pro obor vnitřní nemoci.

V 90. letech se jeho pracovní záběr rozšiřuje –⁠ vedle soustavné klinické a výzkumné práce je zapojen do dění na 1. lékařské fakultě UK, kde je nejprve členem Akademického senátu, následně se stává proděkanem a v letech 1999 a 2002 je zvolen děkanem 1. LF UK. V roce 2001 byl jmenován přednostou 3. interní kliniky –⁠ kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kterou úspěšně vedl do roku 2019. Nadále se věnuje obézním diabetikům, využívá však svůj široký medicínský rozhled a zapojuje se jako atestovaný praktický lékař pro dospělé do práce Centra primární péče Všeobecné fakultní nemocnice.

Nelze ani vyjmenovat všechny funkce, které prof. Svačina zastával. Patří sem jeho členství ve vědeckých radách, a to nejen Univerzity Karlovy, ale i Českého vysokého učení technického. Je členem výborů několika odborných společností České lékařské společnosti J. E. Purkyně, které se v roce 2015 stává předsedou. Vtiskuje nový ráz této společnosti, zintenzivňuje její činnost, organizuje tiskové konference a jeho aktivity se promítají dále.

Vedle mnoha odborných článků v oblasti obezitologie a diabetologie vydává řadu monografií. Nezůstává pouze u odborné literatury; zejména v oblasti zdravé výživy a životního stylu se obrací k širší odborné veřejnosti.

Dlouhodobě se mimořádně zajímá o osobnosti fakulty, zakládá „Křeslo pro Fausta“, do něhož usedají nejen pracovníci fakulty, ale i další osobnosti. Ve svých publikacích, jako je „Kolébka české medicíny“ (o 1. LF UK, se spoluautorstvím prof. Ctirada Johna), „O duši lékaře“ či zcela aktuálně „O době minulé i dnešní“ vytváří obraz 1. lékařské fakulty UK i české medicíny, hovoří s významnými osobnostmi lékařského stavu a zaznamenává tak pohled, který dokumentuje minulost i přítomnost naší lékařské společnosti.

Milý Štěpáne,

při Tvém nástupu na 3. interní kliniku před více než 40 lety se naše dráhy setkaly, a to zejména na poli diabetologie, kdy jsme se věnovali výzkumu působení inzulinu s využitím již zmíněných klempových technik. V analýzách kompenzace diabetu, do nichž jsi vložil pohled matematika, nás stimulovaly tehdy nové pohledy na úlohu glukózy v glykačním procesu. Postupně jsem obdivoval Tvůj široký záběr i Tvé dlouholeté zkušenosti. Přeji Ti, abys i nadále ve zdraví vykonal vše, co Tvoje aktivní povaha zamýšlí. Zároveň Ti přeji mnoho spokojených chvil v Tvém osobním životě i v kruhu Tvé rodiny.

Ad multos annos, Jan Škrha