RIZIKOVÉ FAKTORY KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ A JEJICH INTERVENCE

06 ÚS Vliv cirkadiánního stravování s regulovaným příjmem sacharidů na biologický věk obézních pacientů: pilotní studie

Soukup T1,2, Borská L1, Esterková M1,2, Kubíčková M2, Borský P1, Vašková M1, Andrýs C3, Párová H4, Blaha V2

1Ústav preventivního lékařství LF v Hradci Králové, Univerzita Karlova
2III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové
3Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové
4Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF UK a FN Hradec Králové

Úvod: Obezita je globálním celospolečenským problémem, jehož řešení vyžaduje komplexní přístup včetně změn ve výživě a životním stylu. Tato studie se zaměřuje na posouzení vlivu cirkadiánního stravování s regulovaným příjmem sacharidů na biologický věk obézních pacientů. Cíl: Cílem studie bylo analyzovat vliv změněného stravovacího a pohybového režimu na biologický věk, BMI, obvod v pase, hmotnost tělesného tuku, glykemii na lačno, TAG a LDL u obézních pacientů. Materiál a metodika: Celkem 36 pacientů (nediabetiků) s BMI > 30 bylo edukováno v režimu cirkadiánního stravování 11/13 (13 hodin lačnění denně) a po dobu 3 měsíců sledováno. Stravovací a pohybový režim byl přizpůsoben jejich cirkadiánním rytmům a bylo doporučeno omezení konzumace sacharidů odpoledne a večer. Antropometrická měření a odběry krve byly prove -⁠ deny při zahájení studie a po 3měsíční intervenci. Průběžná antropometrická měření a motivační pohovory s pacienty probí -⁠ haly každé 3 týdny. Biologický věk byl vyhodnocen pomocí nástroje AGING.AI verze 3.0. Statistická analýza byla provedena Wilcoxonovým párovým testem. Výsledky: Výsledky ukázaly statisticky signifikantní pokles biologického věku z mediánu 46 na 36 let (p = 0,028; r = -0,4), BMI z mediánu 35 na 33 (p < 0,001; r = -0,9), obvodu pasu z mediánu 113 cm na 102 cm (p < 0,001; r = -0,8), hmotnosti tělesného tuku (p < 0,001; r = -0,9), TAG (p = 0,005; r = -0,5) a LDL (p = 0,018; r = -0,4). Glyk -⁠ emie na lačno vykázala nesignifikantní pokles (p = 0,097; r = -0,3). Závěr: Cirkadiánní stravování s regulovaným příjmem sacharidů má pozitivní vliv na biologický věk a zdraví obézních pacientů. Tyto výsledky naznačují potenciál tohoto přístupu pro léčbu obezity, prevenci aterosklerózy a zlepšení celkového zdraví.

Podpořeno projekty: Cooperatio –⁠ Health Science –⁠ Metabolic Disease.

07 ÚS Biologický věk a stárnutí z pohledu prevence kardiovaskulárního rizika u pacientů s psoriasis vulgaris

Borská L1, Borský P1, Holmannová D1, Fiala Z1, Hamáková K2, Esterková M1, Počtová G1, Andrýs C3, Švadláková T1

1Ústav preventivního lékařství LF v Hradci Králové, Univerzita Karlova
2Klinika nemocí kožních a pohlavních LF UK a FN Hradec Králové
3Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové

Úvod: Psoriasis vulgaris (PV) je systémové zánětlivé onemocnění provázené řadou komorbidit, nejvýznamnější riziko před -⁠ stavují kardiovaskulární komorbidity. Pacienti se středně těžkou až těžkou formou PV mají prokazatelně sníženou průměr -⁠ nou délku života (muži o 3,5 roku a ženy o 4,4 roku). Cíl: Hlavním cílem studie bylo zjistit, zda u PV dochází k urychlení stár -⁠ nutí, jelikož zrychlené stárnutí může být důvodem vyššího výskytu komorbidit v nižším chronologickém věku. Dále jsme chtěli zjistit, zda existuje vztah mezi stárnutím a vybranými parametry aterosklerotického rizika. Metodika: Analýza vztahu mezi epigenetickým a kalendářním věkem pacientů s PV a komorbiditami byla provedena pomocí metody epigenetic clock, Zymo Research <https://zymoresearch.eu> a pomocí vybraných parametrů aterosklerotického rizika, jako jsou endocan ELISA kit (Abcam, UK); VEGF Quantikine ELISA Human VEGF kit (R&D Systems, USA), IL-17 Quantikine Human IL-17 (R&D Systems, USA). Krevní vzorky byly získány od 28 pacientů s PV a od 42 zdravých kontrol (dárců krve). U pacientů s PV byla zjištěna významnost psoriatického postižení pomocí PASI score (Psoriasis Area and Severity Index). Výsledky: Rozdíl v epi -⁠ genetickém a chronologickém věku byl statisticky významně vyšší u pacientek s PV než u kontrolních žen. U pacientek s PV byla rovněž potvrzena významná korelace s parametry aterosklerotického rizika: endocan (r = 0,867; p = 0,0012) a VEGF (r = 0,633; p = 0,0365). Hodnota PASI score, medián15,6 (12,3–26,3), potvrdila středně těžkou až těžkou formu psoriázy. Závěr: V naší studii jsme zjistili, že ženy s PV byly epigeneticky starší v průměru o 2,5 roku (6,5 %) než zdravé ženy (dárkyně krve). Prokázali jsme významnou roli endocanu a VEGF v patogenezi aterogenního procesu u žen s PV. Naše výsledky podporují hypotézu, že existuje souvislost mezi PV a epigenetickým věkem, aterosklerózou (kardiovaskulárními komorbi -⁠ ditami) u žen s PV.