ČESKÉ A SLOVENSKÉ SOUHRNY

Nasolabiální a ostrůvkový lalůček

Sukop A., Tvrdek M., Dušková M., Hýža P., Haas M., Bayer J.

Rekonstrukce nosu patří k nejsložitějším esteticko-rekonstrukčním výkonům. Obtížnost výkonu spočívá v nutnosti rekonstruovat nejen velmi složitý, rozmanitý tvar nosu, ale i zachovat funkci nosu, tj., umožnit pacientovi dýchání nosem.

Naším pacientem byla 12letá dívka, která se poranila v obličeji o sklo. Utrpěla ztrátové poranění v oblasti levého nosního křídla, levé tváře a horního rtu. Složeným nasolabiálním lalokem v mírném nadbytku byl vyřešen defekt kožní i slizniční. Reliéf přirozeného přechodu rekonstruovaného nosního křídla a tváře byl vytvořen za 12 měsíců pomocí malého ostrůvkového laloku.

Víceetapová rekonstrukce nosního křídla pomocí složeného nasolabiálního laloku a ostrůvkového laloku umožňuje precizní modelaci nosního křídla a jeho přirozený přechod na tvář. Ostrůvkový lalok uložením svých jizev vytváří nejen požadovanou konturu nosního křídla, ale zároveň brání kolapsu a vlání nosního křídla bez nutnosti použít chrupavčitý štěp do nosního křídla.

Liečba obarenín čiastočnej hrúbky kože kožnými xenotransplantátmi –⁠ retrospektívna štúdia 109 pacientov v trojročnom období

Bukovčan P., Koller J.

Účelom prezentovanej práce je potvrdiť klinickú výhodnosť použitia konkrétneho typu biologickej kožnej náhrady –⁠ kožného xenotransplantátu z bravčovej kože pri liečbe obarenín čiastočnej hrúbky kože.

V období troch rokov (od začiatku roku 2005 do konca roku 2007) bolo prijatých 109 pacientov s obareninami čiastočnej hrúbky kože, ktorí boli liečení kožnými xenotransplantátmi. Priemerný vek pacientov bol 7,6 roka (štandardná odchýlka: 15,3), priemerný rozsah postihnutia bol 13 % celkového telesného povrchu (štandardná odchýlka: 8,2).

Výsledkom je vyhodnotenie počtu pacientov zahojených v priebehu      14 dní od úrazu alebo skôr a ich priemerná doba zahojenia, zistenie priemernej doby zahojenia u všetkých 109 pacientov, ich priemernej doby hospitalizácie a zistenie počtu pacientov, ktorí sa podrobili operačnému zákroku. Zo 109 pacientov sa v priebehu 14 dní od úrazu zahojilo 78 pacientov (71 %) v priemere za 9,6 dňa (štandardná odchýlka: 3,2). Jednovzorkový Studentov t-test, ktorý porovnával dosiahnuté hodnoty zahojenia do 14 dní s číselnou hodnotou 14 dní, dokázal štatisticky signifikantný rozdiel (p=0,0001). U všetkých 109 pacientov bola priemerná doba zahojenia 15,1 dňa (štandardná odchýlka: 11,6) bez štatisticky signifikantného rozdielu medzi dosiahnutými dobami zahojenia a hodnotou 14 dní (p=0,3). Priemerná doba hospitalizácie bola do 10 dní (štandardná odchýlka: 6,7). U štyroch pacientov (3,6 %) bolo potrebné vykonať krytie kožnými autotransplantátmi, priemerná operovaná plocha bola 4,5 % celkového telesného povrchu. Získané údaje boli v diskusii porovnané s údajmi z podobných štúdii.

Retrospektívna štúdia dokazuje klinickú účinnosť použitia kožných xenotranspantátov pri liečbe obarenín čiastočnej hrúbky kože. Kožné xenotransplantáty vykazovali dobrú adherenciu k povrchu rán, znižovali množstvo exsudátu a redukovali bolestivosť. Tiež riziko vytvárania hypertrofických jaziev bolo nižšie v prípadoch, keď bolo zahojenie dosiahnuté v priebehu 14 dní.

Nosové dermoidné cysty bez intrakraniálneho šírenia u adolescentov

Doležal P., Hanzelová J.

Nosové dermoidné cysty sú benígne cystické útvary v strednej línii tváre. Obsahujú vyzreté tkanivá s chlpmi, tukom a obsahom mazových žliaz. Pacienti majú väčší vonkajší nos, hrubý chrbát nosa, s fistulou alebo aj bez fistuly v stredovej čiare, ktoré spôsobujú neakceptovateľný estetický vzhľad.

Cieľom bolo stanoviť vhodný chirurgický prístup a spôsob odstránenia dermoidnej cysty bez intrakraniálneho šírenia v adolescentnom veku.

Retrospektívne hodnotíme diagnostické a liečebné postupy u troch adolescentov vo veku 15, 17 a 18 rokov. Všetci už absolvovali chirurgickú liečbu dermoidnej cysty v iných oddeleniach. U prvej pacientky sme resekovali cystu z vonkajšieho prístupu obrezaním ústia nosovej fistuly a resekciou celej fistuly. U zvyšných dvoch pacientov sme volili transkolumelovú incíziu a prístup ako na otvorenú septorinoplastiku. Na zlepšenie kozmetického efektu sme robili osteotómie za účelom zúženia vonkajšieho nosa po odstránení cysty. Estetické výsledky prezentujeme v práci.

Pre diagnostiku každej expanzie v oblasti nosa je potrebné zobrazenie. Kompletná resekcia nosovej dermoidnej cysty sa považuje za jedinú kauzálnu liečbu. Otvorená septorinoplastika je adekvátny chirurgický prístup u pacientov s nosovým dermoidom bez intrakraniálnej porcie. Skúsený rinochirurg môže jedným výkonom vyriešiť funkčný aj estetický aspekt.

Diagnostické dilema u infantilního sarkomu předloktí

Sukop A., Mališ J., Tvrdek M., Hýža P., Haas M., Kynčl M., Kodet R.

Autoři prezentují klinický případ kojence s tumorem předloktí. Jsou popsána a zdokumentována předoperační vyšetření, včetně zobrazovacích metod, operační provedení a konečný výsledek.

Kazuistika je zajímavá ne tak operačním vývojem, jako vývojem konečného stanovení diagnózy.

Před operací byl tumor předloktí klinicky i pomocí zobrazovacích metod diagnostikován zprvu jako organizující se hematom, následně jako rychle se zvětšující hemangiom nebo vaskulární malformace způsobující parézu ruky s poruchou prokrvení.

Během operace byla diagnóza změněna na angiolipom. Konečná diagnóza po histologickém vyšetření však zněla: infantilní fibrosarkom.

I přes dokonalost vyšetřovacích metod a klinických nálezů se nemusí vždy operační nález nebo histologie shodovat. Autoři prezentací tohoto klinického případu by se rádi podělili o svoje zkušenosti.

Miniabdominoplastika

Měšťák J., Měšťák O.

Autoři ve svém sdělení poukazují na možnost parciální korekce ochablé stěny břišní při izolovaném postižení hypo -⁠ nebo epigastria bez nutnosti provedení kompletní abdominoplastiky. Vyzdvihují výhody miniabdominoplastiky související vedle krátkosti operačního výkonu i s velmi dobrými pooperačními výsledky.