Rizikové faktory pro rozvoj ekzému v dětství
Incidence atopického ekzému vzrostla v Dánsku od roku 1960 do roku 1990, kdy jím trpělo téměř 18 % dětí, téměř šestkrát a od té doby dále narůstá. Kromě genetické predispozice má tedy na rozvoj ekzému vliv i okolní prostředí.
Incidence atopického ekzému vzrostla v Dánsku od roku 1960 do roku 1990, kdy jím trpělo téměř 18 % dětí, téměř šestkrát a od té doby dále narůstá. Kromě genetické predispozice má tedy na rozvoj ekzému vliv i okolní prostředí.
Dánští autoři popisovaného sdělení zkoumali vliv mnoha faktorů okolního prostředí na rozvoj atopického ekzému u dětí do 3 let věku. Po uvedenou dobu sledovali kohortu 356 dětí, které se narodily matkám astmatičkám. Děti byly po celou dobu vyšetřovány a při diagnóze ekzému i léčeny na pracovišti autorů. Kontroly probíhaly každých 6 měsíců, ale také kdykoliv podle potřeby při zhoršení kožního nálezu nebo při manifestaci jakéhokoliv jiného alergického onemocnění. Vyšetření alergické senzibilizace proběhlo v jednom roce a dále v 1,5 a 4 letech, kdy byly stanoveny hladiny celkových a specifických alergických protilátek proti nejčastějším potravinovým a inhalačním alergenům.
U všech dětí se hodnotily genetické faktory – přítomnost mutací v genu pro fillagrin (to je protein, který je důležitý pro správnou stavbu kůže a jehož defekt byl prokázán u ekzematiků), dále alergie u rodičů, pohlaví, sociální postavení, komplikace v těhotenství, míry při narození, měsíc, ve kterém se dítě narodilo, délka výhradního kojení, doba zavedení vajec, kravského mléka a ryb do stravy, doba strávená v kolektivním zařízení, chování psa nebo kočky v domácnosti, používání péřového polštáře, průkaz nikotinu ve vlasech dítěte a teplota a vlhkost v ložnici dítěte.
Ekzém se vyvinul celkem u 43,5 % dětí. Riziko rozvoje ekzému zvyšovala přítomnost mutace pro fillagrin, ekzém u matky, alergická rýma u otce. Riziko bylo naopak nižší s rostoucí délkou při porodu, vyšší teplotou v ložnici (což může být ale ovlivněno chováním rodičů, při objevení se ekzému automaticky snižují teplotu v ložnici, aby zmírnili svědění kůže při nadměrném zahřívání) a také chováním psa.
Vysvětlení pro tyto faktory zatím není jednoznačné. U vlastnictví psa je možné, že se nemusí jednat o přímý vliv, ale například o vliv životního stylu.
(van)
Zdroj: Bisgaard, H. et al.: Risk analysis of early childhood eczema. Journal of Allergy and Clinical Immunology, Volume 123, Issue 6, Pages 1355–1360. doi: 10.1016/j.jaci.2009.03.046
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorostOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Případ Bulovka: Jak postupují jiné nemocnice, aby podobným tragédiím zabránily?
- Zvoní budík? Přispěte si ještě chvilku, bude vám to myslet rychleji!
- Jak často se u masových střelců vyskytují duševní choroby?
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
Mohlo by vás zajímat