Další důkazy o neefektivnosti kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění

26. 8. 2019

Kyselina acetylsalicylová (ASA) je je již dlouhou dobu jedním z pilířů sekundární prevence kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Její význam v primární prevenci byl dosud nejasný. V posledním roce byly publikovány výsledky tří studií, které však poukazují na převahu nežádoucích účinků nad těmi pozitivními.

ASA v prevenci KV onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích včetně České republiky. Kyselina acetylsalicylová (ASA) snižuje riziko jejich vzniku snížením agregace krevních destiček díky ireverzibilní inhibici cyklooxygenázy (COX-1) a následné redukci syntézy a uvolňování destičkového tromboxanu A2, který je silným vazokonstriktorem a aktivátorem krevních destiček. Efektivita ASA v sekundární prevenci byla prokázána několika studiemi. Také v primární prevenci brání ASA vzniku kardiovaskulárních onemocnění, nicméně informace o riziku výskytu nežádoucích příhod, zvláště závažného krvácení, byly dosud rozporuplné.

Studie ASPREE

Ve studii ASPREE, jejíž výsledky byly publikovány v prestižním New England Journal of Medicine a která se zaměřila na starší pacienty, bylo randomizováno 9525 osob starších 70 let do skupiny užívající 100 mg ASA denně (ve formě enterosolventních tablet) a 9589 účastníků do skupiny užívající placebo. Účastníci v době randomizace netrpěli kardiovaskulárním onemocněním, demencí ani neměli fyzická omezení. Kontrolováni byli v ročních intervalech, sledování trvalo 4,7 roku (medián). Ve studii byl zaznamenáván výskyt kardiovaskulárních příhod, tedy infarktu myokardu, ischemického či hemoragického iktu, smrti z kardiálních příčin a hospitalizace pro srdeční selhání. Ten byl následně porovnáván s výskytem závažného extra- či intrakraniálního krvácení.

Ve skupině účastníků užívajících ASA dosáhl výskyt kardiovaskulárních příhod 10,7 případu na 1000 pacientoroků, u osob dostávajících placebo 11,3 na 1000 pacientoroků (poměr rizik [HR] 0,95; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,83−1,08), zatímco výskyt závažného krvácení činil 8,6 případu na 1000 pacientoroků ve skupině s ASA a 6,2 v placebové skupině (HR 1,38; 95% CI 1,18−1,62; p < 0,001). Výsledky tedy ukazují nesignifikantní snížení rizika kardiovaskulárních příhod a naopak naznačují významné zvýšení rizika závažného krvácení.

Dalším cílovým ukazatelem studie byl souhrnný počet případů úmrtí, demence a trvalého fyzického omezení. Ani v tomto ohledu nebyl prokázán významný rozdíl (21,5 vs. 21,2 příhody na 1000 pacientoroků; HR 1,01; 95% CI 0,92−1,11; p = 0,79).

Nový pohled na preskripci ASA

Spolu se studií ARRIVE, která byla zacílena na skupinu pacientů se středním rizikem vzniku kardiovaskulárního onemocnění, a studií ASCEND zaměřenou na nemocné s diabetem tak ASPREE varuje před poměrně rozšířenou preskripcí kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci ischemického iktu neurology, jejíž podávání v této indikaci patrně nenese kýžený efekt.

(pab)

Zdroje:
1. McNeil J. J., Wolfe R., Woods R. L. et al. Effect of aspirin on cardiovascular events and bleeding in the healthy elderly. N Engl J Med 2018; 379 (16): 1509–1518, doi: 10.1056/NEJMoa1805819.
2. McNeil J. J., Woods R. L., Nelson M. R. et al. Effect of aspirin on disability-free survival in the healthy elderly. N Engl J Med 2018; 379 (16): 1499–1508, doi: 10.1056/NEJMoa1800722.



Štítky
Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se