Alergická rýma v ordinaci praktického lékaře
Přestože úvodní vyšetření pacienta a plán terapie alergické rýmy stanovuje alergolog (někdy v úzké spolupráci s otorinolaryngologem), rutinní péče o alergika s tímto stále častějším onemocněním je většinou na bedrech praktického lékaře.
Přestože úvodní vyšetření pacienta a plán terapie alergické rýmy stanovuje alergolog (někdy v úzké spolupráci s otorinolaryngologem), rutinní péče o alergika s tímto stále častějším onemocněním je většinou na bedrech praktického lékaře. Ten je s pacientem v nejužším kontaktu a měl by do jisté míry zastávat i roli poradce, protože jen dobře informovaný pacient může náležitě spolupracovat na vlastní léčbě.
Režimová opatření a imunoterapie
Základem správné léčby, jež vyžaduje dobrou spolupráci pacienta a jeho samostatný aktivní přístup, jsou patřičná režimová opatření a přizpůsobení životního stylu. Vždy je potřeba důkladně vysvětlit význam konkrétních opatření, ať už se jedná o bezprašné prostředí v domácnosti, nebo o minimalizaci expozice alergizujícím pylům u polinotiků.
Stále více oblíbeným způsobem léčby alergií obecně je specifická imunoterapie alergenem. Spočívá v dlouhodobém podávání příslušného upraveného alergenu v sublingvální nebo subkutánní formě. Tímto způsobem lze dosáhnout podstatného zmírnění příznaků alergické rýmy a následně snížit potřebu farmakologického zásahu. Tento způsob léčby také snižuje riziko vzniku komplikací. Léčba specifickou imunoterapií alergenem je vyhrazena alergologickým pracovištím.
Farmakoterapie
V léčbě alergické rýmy využíváme jak symptomatického působení, tak dlouhodobého a profylaktického účinku přípravků z jednotlivých farmakologických skupin.
- Nejužívanějšími léčivy jsou bezesporu antihistaminika. Podávají se k okamžitému potlačení alergických příznaků, ale mají i dlouhodobý profylaktický účinek. Slabší je jejich vliv na nosní průchodnost. Lze je podávat perorálně nebo v topické formě (nosní a oční kapky), jednoznačnou přednost mají antihistaminika druhé generace (například Claritin).
- Steroidy používáme takřka výhradně v topické formě (nosní kapky). Rozvoj jejich účinku je pomalý, proto není vhodné je podávat k okamžitému zmírnění symptomů. Naopak je podáváme profylakticky a dlouhodobě, často ještě před začátkem pylové sezony.
- U dětí se někdy používají kromony, které mají dobré profylaktické působení. Musí se však podávat několikrát denně (4–6x), což je do značné míry znevýhodňuje.
- Dekongestiva mají čistě symptomatický, avšak výrazný účinek na nosní průchodnost. Jejich užívání déle než po dobu deseti dní je spojeno s rizikem rozvoje rhinitis medicamentosa, a proto je potřeba na to pacienty upozornit.
(van)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorostOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- Předstírání vlastní smrti, tajemné mumie, elektrifikované stehy a tekutost koček – „jednohubky“ z výzkumu 37/2024
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Vymalujte se ze stresu a úzkosti
Mohlo by vás zajímat