Úvodní slovo

Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři,

vítejte na stránkách dalšího čísla Světa praktické medicíny. Jak jste si už zvykli, vydání je pestré a jeho přečtením získáte přehled o novinkách i užitečné informace z řady oborů.

Těm, kteří se nových informací nemohou dočkat, rozhodně doporučuji nepřeskakovat úvodní rozhovory s letos jubilující profesorkou Hanou Rosolovou a primářkou Kateřinou Jirsovou. Inspirativní pohledy nejen na možnosti prevence, ale i nutnost spolupráce a další vás bezpochyby zaujmou.

Velký prostor je tentokrát v SPM věnován obezitě a kardiorenálnímu metabolickému syndromu. Všichni víme, že jde o „velký“ problém: v Česku má většina dospělé populace vyšší než optimální tělesnou hmotnost a související metabolická, kardiovaskulární a renální onemocnění představují většinu medicínských situací, s nimiž se každodenně setkáváme. Můžeme tedy být potěšeni, že se snad blýská na lepší časy a po dlouhých letech dostáváme k dispozici účinné léčebné možnosti. A nebojte se, kardiorenální metabolický syndrom není nová diagnóza, ale označení pro známý fakt vzájemného propojení zdraví (a nemoci) srdce, cév, ledvin a metabolických cest. Účelně nám připomíná patofyziologické souvislosti, z nichž vycházíme při diagnostice a léčbě. Právě moderní léčiva ovlivňující metabolismus „inkretinovým principem“ –⁠ a jak se dočtete, zdaleka už nemluvíme pouze o agonistech GLP-1 receptorů –⁠ se jeví jako schopná rozetnout začarovaný kruh vzájemného negativního podmiňování onemocnění různých tělesných systémů. Osobně se mi velmi líbily praktické přehledy antiobezitik s odkazy na dlouhodobé zkušenosti našich zkušených kolegů. Představuje se také poslední přírůstek do rodiny inkretinových mimetik –⁠ twinkretin tirzepatid, který se nedávno stal dostupným i v Česku a jehož dokumentace z klinických studií ukazuje na velmi dobrý efekt nejen na hmotnost, ale i na řadu dalších souvisejících metabolických a kardiovaskulárních rizik. To dokládají i první zkušenosti s tirzepatidem, prezentované na třech kazuistikách. Vyhlídky do budoucna jistě máme my i naši pacienti v tomto ohledu slibné. A slibně se vyvíjí i léčebné možnosti v oblasti arteriální hypertenze, jak se dočteme v rubrice o nově registrovaných léčivech. Než se nové přípravky dostanou do běžné praxe, zaměřme se na strategii léčby a včasnou a pečlivou diagnostiku vysokého krevního tlaku jako pravděpodobně vůbec nejčastěji se vyskytujícího onemocnění. Americký pohled na tuto oblast komentuje ve svém velmi pěkně zpracovaném komentáři profesorka Cífková. A u hypertenze zůstanete, i začtete-li se do článku o významu hypertenze pro mozek a souvislosti s narůstající prevalencí demence.

Dovolím si všem autorům příspěvků tohoto čísla SPM pogratulovat ke zdařilým a aktuálním textům a vám popřát klid a pohodu na čtení.

Michal Vrablík