Rozsáhlé poranění žlučových cest po laparoskopické cholecystektomii řešené tri-hepatikojejunoanastomózou na Y-Roux kličku: kazuistika

Stáhnout PDF English version

Autoři: A. Drs ¹; M. Kocík ¹; J. Chlupac ^1,2; J. Froněk ^1,2,3
Působiště autorů: Transplant Surgery Department, Institute for Clinical and Experimental Medicine, Prague ¹; Department of Anatomy, 2nd Faculty of Medicine, Charles University, Prague ²; 1st Faculty of Medicine, Charles University, Prague ³
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2020, roč. 99, č. 9, s. 403-407.
Kategorie: Kazuistika
doi: https://doi.org/10.33699/PIS.2020.99.9.404–408

Souhrn

Úvod: Poranění žlučových cest (ŽC) po laparoskopické cholecystektomii (LC) patří mezi jedny z nejzávažnějších iatrogenních poranění s vysokou morbiditou a mortalitou. Významně ovlivňují kvalitu života. Patří mezi nejčastější příčinu benigních žlučových stenóz, které mohou vést k závažným komplikacím, jakými jsou rekurentní cholangoitis či sekundární biliární cirhóza. Přesto, že LC je v dnešní době běžnou operací, incidence poranění ŽC je dvakrát vyšší v porovnání s otevřenou cholecystektomií.

Kazuistika: V tomto článku prezentujeme kazuistiku pacienta po LC s poraněním třídy III-D dle Stewart-Wayovy klasifikace. Důvodem poranění byl zavádějící popis na předoperačním sonografickém vyšetření a následně nesprávné porozumění anatomickým poměrům u pacienta s vrozenou agenezí žlučníku. Poranění ŽC bylo rozpoznáno první den po operaci. Pacient byl díky okamžitému překladu v celkově dobrém stavu. Protože bylo revidováno v terénu bez závažného zánětu či biliární peritonitidy, bylo poranění řešeno biliární rekonstrukcí. Vzhledem k jeho rozsahu byla provedena tri-hepatikojejunoanastomóza na Y-Roux kličku kombinovaná se zevní transhepatální drenáží ŽC.

Závěr: Iatrogenní poranění ŽC po laparoskopické cholecystektomii je vzácná, ale potenciálně život ohrožující komplikace. Hlavním rizikovým faktorem jsou anatomické varianty ŽC. Zcela zásadní pro dobré výsledky léčby je časné rozpoznání poranění a následná léčba na pracovišti dostatečně erudovaném v hepatobiliární chirurgii. Nejčastějším chirurgickým řešením poranění ŽC je rekonstrukce ve formě hepatikojejunoanastomózy na Y-Roux kličku.

Klíčová slova:

laparoskopická cholecystektomie – ageneze žlučníku – poranění žlučových cest – chirurgické řešení

Zdroje

Huszár O, Kokas B, Mátrai P, et al. Meta-analysis of the long term success rate of different interventions in benign biliary strictures. PLoS One 2017;12(1):e0169618. doi:10.1371/journal.pone.0169618.
Waage A, Nilsson M. Iatrogenic bile duct injury: a population-based study of 152 776 cholecystectomies in the Swedish Inpatient Registry. Arch Surg. 2006;141 : 1207–1213. doi: 10.1001/archsurg.141.12.1207.
Nuzzo G, Giuliante F, Giovannini I, et al. Bile duct injury during laparoscopic cholecystectomy: results of an Italian national survey on 56,591 cholecystectomies. Arch Surg. 2005;140 : 986–992. doi: 10.1001/archsurg.140.10.986.
Tantia O, Jain M, Khanna S, et al. Iatrogenic biliary injury: 13,305 cholecystectomies experienced by a single surgical team over more than 13 years. Surg Endosc. 2008;22 : 1077–1086. doi: 10.1007/s00464-007-9740-8.
Roslyn JJ, Binns GS, Hughes EF, et al. Open cholecystectomy. A contemporary analysis of 42,474 patients. Ann Surg. 1993; 218 : 129−137.
Bismuth H, Majno PE. Biliary strictures: classification based on the principles of surgical treatment. World J Surg. 2001;25(10):1241−1244. doi:10.1007/s00268-001-0102-8.
Strasberg SM, Hertl M, Soper NJ. An analysis of the problem of biliary injury during laparoscopic cholecystectomy. J Am Coll Surg. 1995;180(1):101–125.
Way LW, Stewart L, Gantert W, et al. Causes and prevention of laparoscopic bile duct injuries: analysis of 252 cases from a human factors and cognitive psychology perspective. Ann Surg. 2003;237(4):460−469. doi:10.1097/01.SLA.0000060680.92690.E9.
Strasberg SM, Brunt LM. Rationale and use of the critical view of safety in laparoscopic cholecystectomy. J Am Coll Surg. 2010;211(1):132−138. doi:10.1016/j.jamcollsurg.2010.02.053.
Pesce A, Palmucci S, La Greca G, et al. Iatrogenic bile duct injury: impact and management challenges. Clinical and experimental gastroenterology 2019;11 : 121–128. doi:10.2147/CEG.S169492.
Šváb J, Pešková M, Krška Z, et al. Prevence, diagnostika a chirurgická léčba poranění žlučovodů během laparoskopické cholecystektomie. Léčení poranění papily v důsledku invazivní endoskopie. Část 1. –⁠ Prevence a diagnostika poranění žlučovodů. Rozhl Chir. 2005;84(4):176–181.
Bennion RS, Thompson JE Jr, Tompkins RK. Agenesis of the gallbladder without extrahepatic biliary atresia. Arch Surg. 988;123(10):1257–60.
Kasi PM, Ramirez R, Rogal SS, et al. Gallbladder agenesis. Case Rep Gastroenterol. 2011;5(3):654−662. doi:10.1159/000334988.
Halasz NA. Cholecystectomy and hepatic artery injuries. Arch Surg. 1991;126(2):137–138.
Stewart L. Iatrogenic biliary injuries: identification, classification, and management. Surg Clin North Am. 2014;94(2):297–310. doi:10.1016/j.suc.2014.01.008.
Karanikas M, Bozali F, Vamvakerou V, et al. Biliary tract injuries after lap cholecystectomy-types, surgical intervention and timing. Ann Transl Med. 2016;4(9):163. doi:10.21037/atm.2016.05.07.
Nuzzo G, Giuliante F, Giovannini I, et al. Advantages of multidisciplinary management of bile duct injuries occurring during cholecystectomy. Am J Surg. 2008;195(6):763–769. doi:10.1016/j.amjsurg.2007.05.046.
Schmidt SC, Langrehr JM, Hintze RE, et al. Long-term results and risk factors influencing outcome of major bile duct injuries following cholecystectomy [retracted in: Br J Surg. 2006;93(12):1562]. Br J Surg. 2005;92(1):76–82. doi:10.1002/bjs.4775.
Jabłonska B. End-to-end ductal anastomosis in biliary reconstruction: indications and limitations. Can J Surg. 2014;57(4):271–277. doi:10.1503/cjs.016613.
Renz BW, Bösch F, Angele MK. Bile duct injury after cholecystectomy: Surgical therapy. Visc Med. 2017;33(3):184–190. doi:10.1159/000471818.