Hodnocení čichových evokovaných potenciálů a trigeminálních evokovaných potenciálů – první zkušenosti s objektivní olfaktometrií v ČR

Stáhnout PDF English version

Autoři: R. Holý ^1,2 ; O. Vorobiov ^1,2 ; K. Janoušková ^1,2 ; L. Vašina ^2-4 ; K. Mamiňák ^1,2 ; J. Vodička ^5,6 ; E. Augste ⁷ ; P. Dytrych ^8,9 ; Š. Zavázalová ^1,2 ; D. Funda ¹⁰ ; Jaromír Astl ^1,2
Působiště autorů: Department of Otorhinolaryngology and Maxilofacial Surgery, 3rd Faculty of Medicine, Charles University and Military University Hospital Prague, Prague ¹; Department of Ear, Nose and Throat, 3rd Faculty of Medicine, Charles University and Military University Hospital Prague, Prague ²; Department of Neurology, Military University Hospital Prague, Prague ³; Department of Neurology, Military Hospital Brno, Brno ⁴; Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, Regional Hospital Pardubice, Pardubice ⁵; Faculty of Health Studies, University of Pardubice, Pardubice ⁶; Institute of Physiology and Pathophysiology, Faculty of Medicine, University of Ostrava, Ostrava-Vítkovice ⁷; Department of Ear, Nose and Throat, University Hospital Motol, Prague ⁸; 2nd Faculty of Medicine, Charles University, Prague ⁹; Institute of Microbiology of the CAS, v. v. i., Laboratory of Cellular and Molecular Immunology, Prague ¹⁰
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 73, 2024, No. 3, pp. 134-143.
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccorl2024134

Souhrn

Úvod: Recentně narůstá klinický význam hodnocení čichových evokovaných potenciálů –⁠ olfactory event-related potentials (OERPs) a trigeminálních evokovaných potenciálů –⁠ trigeminal event-related potentials (TERPs) v diagnostice poruch čichu. Výhodou objektivní metody je, že OERPs jsou méně zkreslené než rutinně užívané psychofyzikální čichové testy. Klinický olfaktometr dává přesně definované čichové podněty potřebné k vyvolání OERPs a TERPs. Princip metody je založen na prezentaci odorantu pomocí speciálního zařízení v nosní dutině pacienta a registraci odpovědi mozku pomocí elektroencefalografie (EEG) na čichové a trigeminální podněty. U OERPs a TERPs hodnotíme latence a amplitudy jednotlivých peaků a intervalu N1–P2. Absence OERPs je silným prediktorem přítomnosti čichové dysfunkce. Cíl této studie: Podat první informaci o této v České republice unikátní metodě, demonstrovat OERPs a TERPs křivky u jednotlivých onemocnění spojených s poruchou čichu. Tyto výsledky budou dobrým základem pro další výzkumné projekty v oblasti poruch čichu. Metoda a materiál: V období 3/2021–6/2024 bylo do prospektivní studie zařazeno 187 subjektů (99 žen a 88 mužů). Pro měření jsme použili klinický olfaktometr OL 024 Burghart a 8kanálový EEG systém OL 026 Burghart. Výsledky: Předkládáme příkladové křivky OERPs a TERPs z jednolivých skupin zařazených subjektů: 1. skupina zařazených normosmických subjektů jsou zdraví participanti, subjekty s deviací nosního septa; 2. skupinu tvoří subjekty s chronickou rinosinusitidou s nosní polypózou; 3. skupina zahrnuje subjekty po prodělání covidu-19; 4. skupina zařazených jsou subjekty s neurodegenerativním onemocněním, s Parkinsonovou chorobou, s roztroušenou sklerózou; 5. skupina zahrnuje subjekty s tumory vedlejších nosních dutin, olfaktorní oblasti, hypofýzy; 6. skupina je tvořena subjekty s poruchou čichu, které byly indikovány k vyšetření z mediko-legálních důvodů; 7. skupinou jsou zařazené subjekty s poúrazovou ztráta čichu. Závěr: Jsou demonstrovány příkladové křivky OERPs a TERPs. Získaná data mohou být velmi dobře aplikována v budoucnu jako vnitřní vodítko pro naše další probíhající výzkumné studie čichu. Absence čichových evokovaných potenciálů je silným prediktorem přítomnosti čichové dysfunkce. Objektivní olfaktometrie se jeví jako metoda s narůstajícím potenciálem, a to hlavně u osob, které obtížně zvládají běžně dostupné psychofyzické testování čichu, u pacientů s neurodegenerativním onemocněním, a v oblasti lékařsko-pracovně-právní.

Klíčová slova:

čichové evokované potenciály – trigeminální evokované potenciály – objektivní olfaktometrie – čichové vyšetření – odorant

Zdroje

1. Hummel T, Liu DT, Muller CA et al. Olfactory Dysfunction: Etiology, Diagnosis, and Treatment. Dtsch Arztebl Int 2023; 120 (9): 146–154. Doi: 10.3238/arztebl.m2022.0411.

2. Rombaux P, Collet S, Martinage S et al. Olfactory testing in clinical practice. B-ENT 2009; 5 (Suppl 13): 39–51.

3. Červený K, Janoušková K, Vaněčková K et al. Olfactory Evaluation in Clinical Medical Practice. J Clin Med 2022; 11 (22): 6628. Doi: 10.3390/jcm 11226628.

4. Lapid H, Hummel T. Recording odor-evoked response potentials at the human olfactory epithelium. Chem Senses 2013; 38 (1): 3–17. Doi: 10.1093/chemse/bjs073.

5. Guo Y, Wu D, Sun Z et al. Prognostic value of olfactory evoked potentials in patients with post-infectious olfactory dysfunction. Eur Arch Otorhinolaryngol 2021; 278 (10): 3839–3846. Doi: 10.1007/s00405-021-06683-y.

6. Lötsch J, Hummel T. The clinical significance of electrophysiological measures of olfactory function. Behav Brain Res 2006; 170 (1): 78–83. Doi: 10.1016/j.bbr.2006.02.013.

7. Pastorkova N, Janouskova K, Vasina L et al. Postcovid Guillain-Barre syndrome with severe course –⁠ case series two patients including clinical evaluation of smell and examination of olfactory event-related potentials (OERPs). Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2023. Doi: 10.5507/bp. 2023.014.

8. Huart C, Legrain V, Hummel T et al. Time-frequency analysis of chemosensory event-related potentials to characterize the cortical representation of odors in humans. PLoS One 2012; 7 (3): e33221. Doi: 10.1371/journal.pone.0033221.

9. Holy R, Janouskova K, Vasina L et al. Olfactory event-related potentials (OERPs) and trigeminal event-related potentials (TERPs) –⁠ a pilot study in Czech participants with normal sense of smell. J Appl Biomed 2023; 21 (4): 167-173. Doi: 10.32725/jab.2023.020.

10. Hähner A, Maboshe W, Baptista RB et al. Selective hyposmia in Parkinson‘s disease? J Neurol 2013; 260 (12): 3158–3160. Doi: 10.1007/s004 15-013-7153-2.

11. Boscolo-Rizzo P, Hummel T, Spinato G et al. Olfactory and Gustatory Function 3 Years After Mild COVID-19-A Cohort Psychophysical Study. JAMA Otolaryngol Head Neck Surg 2024; 150 (1): 79-81. Doi: 10.1001/jamaoto.2023. 3603.

12. Majovsky M, Astl J, Kovar D et al. Olfactory function in patients after transsphenoidal surgery for pituitary adenomas-a short review. Neurosurg Rev 2019; 42 (2): 395–401. Doi: 10.1007/s10143-018-1034-1.

13. Netuka D, Masopust V, Fundova P et al. Olfactory Results of Endoscopic Endonasal Surgery for Pituitary Adenoma: A Prospective Study of 143 Patients. World Neurosurg 2019; 129: e907–e914. Doi: 10.1016/j.wneu.2019. 05.061.

14. Vodicka J, Pellant A, Chrobok V. Screening of olfactory function using odourized markers. Rhinology 2007; 45 (2): 164–168.

15. Biswas K, Ramakrishnan VR, Hollemann E et al. Bacterial communities in the nasal passage of postviral olfactory dysfunction patients. Int Forum Allergy Rhinol 2023; 13 (10): 1962–1965. Doi: 10.1002/alr.23149.

16. Kovář D, Holý R, Voldřich Z et al. Přínos CT navigace v endoskopické chirurgii vedlejších nosních dutin: vyhodnocení pooperační kvality života a funkce čichu. Otorinolaryngol Foniatr 2017; 66 (4): 205–209.

17. Hummel T, Landis BN, Huttenbrink KB. Smell and taste disorders. GMS Curr Top Otorhinolaryngol Head Neck Surg 2011; 10: Doc04. Doi: 10.3205/cto000077.

ORCID authors

R. Holý 0000-0001-8073-3658,

O. Vorobiov 0000-0001-5314-1075,

K. Janoušková 0000-0003-3939-7538,

L. Vašina 0000-0001-9004-9147,

K. Mamiňák 0000-0002-3935-5891

J. Vodička 0000-0002-2541-6286,

E. Augste 0009-0000-5757-6746,

P. Dytrych 0009-0006-3105-2390,

Š. Zavázalová 0000-0002-2710-119X,

D. Funda 0000-0001-8327-6931,

J. Astl 0000-0002-8022-0200.