Pieter Bruegel (Brueghel) st. (1525/1530–1569) Senoseč (1565)

Pieter Bruegel (Brueghel) st. (1525/1530–1569)
Senoseč (1565)
Lobkowiczké sbírky, Lobkowiczký palác, Pražský hrad, Česká republika.
Foto: Oto Palán

Pietera Bruegela st. není třeba představovat, ale je jistě velmi zajímavé, že jeden z jeho nejslavnějších obrazů se nachází v Lobkowiczkých sbírkách. Senoseč jako jeden ze 6 obrazů cyklu je poprvé uváděna v majetku Lobkowiczů k roku 1870. Není ale známo, kdy se do rodové sbírky skutečně dostala.

Pieter Bruegel st. strávil většinu života v Antverpách a Bruselu, ale pro jeho tvorbu měl význam i dvouletý pobyt v Itálii, kde vznikly jeho četné kresby a několik obrazů. Přesto se však Bruegel vyvíjel jako svébytný severský umělec. Byl to umělec „všeobjímající“, měl kořeny v době, kterou žil, ale zároveň se svými filozofickými názory byl nadčasový. Od obecných jevů přecházel postupně k těm nejobyčejnějším a nejkonkrétnějším podobám lidských činností, které ovládal díky svým pronikavým pozorovatelským schopnostem. V malbě se to pak projevilo až kosmickými pohledy do krajin a „miniaturizací“ v ukázkách lidské práce na pozadí obrazů (např. jeho dva obrazy Babylonská věž). To je ale jen část Bruegelova obsáhlého díla. Jeden směr jeho tvorby byly alegorické obrazy s náměty náboženskými. Biblická témata mají navíc symbolický význam, ale předvádějí i celou škálu lidských vlastností od těch kladných až po největší neřesti. Ty ostatně představuje Bruegel na většině svých obrazů. K nejsložitějším a běžnému divákovi svými významy skrytým dílům patří Přísloví, zachycující na sto dobových nizozemských přísloví satirickou formou. A také Dětské hry, kde děti jsou ve skutečnosti dospělými. Je to takový svět naruby, postavený na hlavu, který Bruegel také s oblibou ztvárňoval. Malíř patřil do uskupení vzdělaných mužů, humanistů, zabývajících se velmi složitou dobou, plnou náboženské nesnášenlivosti spojené s politickou situací, a filozofickými otázkami, které propojovali se současnými problémy rodícími obávané jevy.

Cyklus měsíců, jehož byla Senoseč součástí, měl původně zdobit jídelnu bohatého antverpského kupce Jongelinka. Každý obraz zaznamenával práci venkovanů a jejich sepětí s přírodou. Senoseč zachycuje červen a červenec. Je možné ji rozdělit až na čtyři plány. V prvním jdou venkovanky s hráběmi na pole a jiní venkované se vracejí s koši plnými sklizně na hlavách. V druhém, viděném shora, a tedy ve větší dálce, namaloval umělec vlastní polní práce s postavami značně zmenšenými. Třetí plán zaujímá krajinu s vesnicemi a fantaskní skálou. A konečně v posledním plánu v zelenomodravých dálkách je opevněné město, vinoucí se řeka a kopec na obzoru. Je to vlastně jakýsi totální pohled, který do té doby žádný malíř nezachytil. A odpovídá Bruegelově zaměření. Bruegel tu zobrazil svůj obdiv k obyčejné lidské práci, pravidelně se opakující v nepřetržitém sledu, obdiv ke krajině v její rozlehlosti a také názor, že to vše je nedílným celkem jednoho kosmu.

Nejen tímto obrazem, ale celým svým malířským i kreslířským dílem patří Pieter Bruegel st. k největším umělcům všech dob.

Juliana Boublíková Jahnová