Chirurg na druhém konci sítě: vojenská medicína vstupuje do éry telechirurgie

R. Doležel

Úvod

Rychlý rozvoj digitálních technologií a dostupnost vysokorychlostních sítí otevírají nové možnosti pro dosud spíše vizionářskou oblast distanční operativy –⁠ telechirurgii. Vojenská nemocnice Brno dne 18. 9. 2025 zavedla privátní 5G síť a uskutečnila přenos operačního výkonu telemostem do Ústřední vojenské nemocnice Praha. Pilotní projekt prokázal, že moderní 5G řešení dokáže zajistit stabilní, bezpečný a vysoce kvalitní přenos operačních zákroků v reálném čase.

Technická řešení

Vojenská nemocnice Brno jako první zdravotnické zařízení v České republice a jedno z mála na světě zavedla privátní 5G-SA síť určenou pro medicínské účely (tab. 1). Síť byla navržena s důrazem na absolutní spolehlivost, bezpečnost a stabilitu přenosu, podobně jako průmyslové instalace v kritické infrastruktuře, např. v Jaderné elektrárně Temelín. Pro testování výkonu byl použit bondovaný televizní enkodér využívající více paralelních připojení –⁠ privátní 5G, slicingové SIM karty i veřejné sítě. V ostrém provozu funguje jako automatická záloha, při výpadku jednoho typu spojení okamžitě přepíná na jiné a zajišťuje nepřerušený videopřenos.

První klinická zkušenost

Při demonstrační operaci skrotální kýly probíhal přenos s datovým tokem kolem 50 Mb/s, což umožnilo ostrý 4K 3D obraz i zvuk v reálném čase. Operatér v Brně provedl zákrok za asistence zkušeného proktora z Prahy, který sledoval průběh operace prostřednictvím 3D brýlí. Díky přímému přenosu mohl online označovat kritická místa v operačním poli, navigovat postup operatéra a poskytovat okamžité konzultace. Extrémně nízká latence umožnila komunikaci prakticky bez zpoždění, což je v chirurgii naprosto zásadní. Spolupráce obou pracovišť probíhala na úrovni srovnatelné s fyzickou přítomností experta na sále.

Využití

Telechirurgie se ukazuje jako mimořádně přínosná u výkonů v anatomicky obtížných oblastech a v cévní chirurgii, kde lze využít detailní zobrazení s možností zoomu. Velký potenciál má rovněž v popáleninové medicíně, např. při konzultaci rozsahu a hloubky poranění, a také ve vzdělávání –⁠ při supervizi nebo atestačních výkonech. Tento model distanční supervize představuje významný přínos pro vojenské mise, humanitární akce i regionální pracoviště bez specializovaných odborníků. Telechirurgický proktoring tak otevírá možnosti nejen pro propojení vzdálených nemocnic, ale i pro operace v polních podmínkách či zahraničních misích, kde není specialista fyzicky k dispozici (tab. 2).

Její využití je zatím omezené na řešení polytraumat, kde je nezbytný širší záběr a dokonalý přehled o prioritách operačního týmu. Operatér pracuje výhradně s obrazem z 3D exoskopu, nikoli s přímým pohledem na své ruce, což vyžaduje fázi nácviku a adaptace. Výhodou je, že zaškolení celého týmu je výrazně rychlejší než u komplexních robotických systémů (schéma 1).

Závěr a doporučení

První česká zkušenost ukazuje, že privátní 5G-SA infrastruktura poskytuje technický základ pro bezpečnou a funkční telechirurgii. Další rozvoj vyžaduje zavedení robustních komunikačních kanálů, přísná kybernetická opatření a šifrování, standardizaci, certifikované simulace a tréninky a také právní rámec jasně definující odpovědnosti. Telechirurgie má potenciál stát se strategickým nástrojem vojenské medicíny i moderním pilířem specializované chirurgické péče.