#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Klinická onkologie a postavení onkochirurgie


Autoři: M. Duda;  M. Ryska;  J. Žaloudík
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2014, roč. 93, č. 5, s. 239-240.
Kategorie: Editorial

Několik generací chirurgů v posledním půlstoletí podlehlo sebeklamu, že je pro všechny samozřejmé, že léčí zhoubné nádory, že operace je všeobecně uznávaným a nejdůležitějším léčebným postupem v léčbě solidních nádorů a že nikdo nemůže zpochybnit jejich vedoucí roli v této oblasti. Chirurgové uzavření většinu dne na operačním sále se svými nemocnými si málo všímali, jak se v posledních třech desetiletích zdokonalovaly možnosti radioterapie a chemoterapie. S politickými změnami na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století se i u nás rychle stala dostupná moderní ozařovací technika a široká paleta moderních chemoterapeutik. To spolu s marketingem, podporovaným firmami dodávajícími tuto techniku a zejména léky, vyústilo ve všeobecně vytvářený dojem, že nejdůležitějším článkem léčby nádorových onemocnění je léčba medikamentózní, a chirurgové na tuto situaci příliš nereagovali. Jen málo poukazovali na objektivní situaci v léčbě solidních nádorů.

Z ročně v České republice diagnostikovaných (průměr z let 2006–2010) více než 70 000 nemocných se solidními maligními nádory je většina operována (70,8 %). Do péče chirurgů patří 37 316 pacientů, což je 75,3 % ze všech primárně operovaných solidních zhoubných nádorů. Ostatní pacienti jsou operováni urology (14,8 %), gynekology (6,4 %), specialisty na oblast hlavy a krku (2,4 %) a neurochirurgy (1,1 %). Až na naprosté výjimky naději na vyléčení či dlouhodobější léčebný efekt mají jen nemocní, u nichž je možná radikální operace. U ostatních pacientů má paliativní léčba jen krátkodobý efekt.

Bohužel, velká část nemocných se solidním nádorem je diagnostikována až v pokročilém stadiu onemocnění a zde nepochybně přináší kombinace resekce se systémovou protinádorovou léčbou zlepšení léčebných výsledků. Údaje z Národního onkologického registru (NOR) v České republice [1,2] to na základě 37 316 operovaných potvrzují (Tab. 1).

Tab. 1. Primární operace v kombinaci s jinou léčbou ročně, průměr z let 2006–2010
Primární operace v kombinaci s jinou léčbou ročně, průměr z let 2006–2010

Chirurgové plně uznávají a podporují komplexní přístup k léčbě a přínos medikamentózní léčby v indikovaných případech. Z velké části je naší vinou, že se chirurgie v rámci klinické onkologie ocitla ve stínu ostatních oborů. Způsobila to nedostatečná prezentace významu a výsledku chirurgické léčby, především směrem k veřejnosti a organizátorům zdravotnictví. Chybou bylo dlouholeté podcenění významu nástavbového vzdělávání chirurgů v onkologii, který by odrážel ohromný rozvoj tohoto oboru. Tuto specializaci se podařilo v ČR zařadit do postgraduálního vzdělání chirurgů až se zpožděním několika desetiletí ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi.

Výsledkem nevšímavosti chirurgů vůči multioborové činnosti v onkologii a vysoké aktivitě odborníků zaměřených především na chemoterapii je současná situace v České onkologické společnosti (ČOS), (www.linkos.cz). I když tato společnost s více než stoletou historií sdružuje dle svých stanov lékaře a další odborníky působící na poli onkologie, je v posledních desetiletích pod dominantním vlivem odborníků zaměřených především na medikamentózní léčbu. Ve výboru společnosti je i několik odborníků na radioterapii, ale účast chirurgických odborností a diagnostiků je prakticky nulová, a logicky se tak tato společnost o jejich zájmy nijak nezasazuje. Jediným řešením této situace je, aby se více chirurgů stalo členy ČOS a ve volbách prosazovali do vedení společnosti své kandidáty, a tak se ČOS stala reprezentantem i chirurgických odborností. Důsledkem současné situace je i nesprávné pojmenování specializace v odbornosti chemoterapeutů, interních odborníků, která nese oficiální název klinická onkologie. Tento pojem nepochybně zastřešuje všechny v klinice působící odborníky, tj. chirurgy, radioterapeuty, interní onkology a diagnostiky. Tuto skutečnost velmi dobře dokumentuje i srovnání se zahraničím. European Society for Medical Oncology (ESMO) uveřejnila na počátku letošního roku zajímavý článek o významu a budoucnosti této specializace v rámci multidisciplinárních týmů v onkologii [3]. Na webových stránkách ČOS byl tento článek citován s uveřejněním stručného výtahu obsahu. Zjevně úmyslně je uveden po vzoru zvyklosti u nás špatný překlad názvu společnosti „European Society for Medical Oncology“ jako „Evropská společnost pro klinickou onkologii“ místo jazykově správné transkripce „Evropská společnost pro chemoterapeutickou, resp. interní onkologii“. V článku jsou citovány názvy řady odborných společnosti a většina z nich včetně našich sousedů z Německa a Rakouska nese obdobné označení jako uvedená evropská společnost. Mohlo by se zdát, že jde jen o jakousi bezvýznamnou terminologickou a jazykovou při. Na druhé straně však toto pojmenování vyvolává klamný dojem o postavení všech klinických oborů v rámci onkologie. Zvážíme-li, že ČOS je oficiálním partnerem státních orgánů a zdravotních pojišťoven ve všech jednáních týkajících se organizačního a finančního zajištění péče v onkologii, získává tato diskuze důležitější rozměr. Faktem je, že zatímco náklady na chemoterapii v onkologii v posledních letech narostly o stamiliony až miliardy, chirurgové stále zápasí s velkými finančními obtížemi, aby prosadili nutnost proplácet náročné onkologické operace dle prokazatelných nákladů. Přitom hodnocení nákladové efektivity (cost effectiveness) drahé farmakoterapie není vždy jednoznačně doloženo [4]. Je však nezpochybnitelným faktem, že chirurgie je základem léčby solidních nádorů a chemoterapie včetně biologické léčby je jejím doplňkem. Již stará lidová moudrost o kolosu na hliněných nohách říká, že nelze stavět patro se sebehonosnějšími terasami, nemáme-li pevně a dobře postavené základy budovy. A to nepochybně platí i v onkologii.

Tento úvodník a navazující aktuální přehled věnovaný stejnému tématu nemá v žádném případě za cíl zmenšovat význam dalších odborností v klinické onkologii, nebo je snad dokonce stavět proti sobě. Pro skutečnost, že tomu tak není, svědčí nepochybně v naprosté většině případů kolegiální a přátelská spolupráce v každodenní praxi. Onkochirurgové usilují pouze o změnu postavení chirurgie v rámci klinické onkologie tak, jak to odpovídá významu chirurgické odbornosti, a součástí toho je i prosazování správné a odpovídající terminologie.

Několik dalších článků na toto téma bylo publikováno v RvCH 3/2014.

Prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.

II. chirurgická klinika LF a FN Olomouc,

P. Pavlova 6

775 20 Olomouc

e-mail: miloslavduda@klikni.cz

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Kamenice 5

625 00 Brno

e-mail: jan.zaloudik@gmail.com

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.

Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha

U vojenské nemocnice 1200

160 00 Praha 6

e-mail: miroslav.ryska@uvn.cz


Zdroje

1. Duda M, Žaloudík J, Ryska M, Dušek L. Chirurgická léčba solidních nádorů v České republice. Rozhl Chir 2010;89 : 588–593.

2. Duda M, Žaloudík J, Ryska M, Dušek L. Stav onkochirurgické péče a vzdělávání v onkochirurgii v České republice. Gastroent Hepatol 2013;67 : 381–389.

3. Popescu RA, Schäfer R, Califano R, Eckert E, Coleman R, et al. The current and future role of the medical oncologist in the professional care for cancer patiens: a position paper by European Society for Medical Oncology (ESMO). Annals of Oncology 2014;25 : 9–15.

4. Doležal T, Říhová B, Demlová R, Dušek L. Principy farmakoekonomického hodnocení –⁠ světové trendy a česká realita. Postgraduální medicína 2011;12 : 825.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 5

2014 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#