Scabies – svrab

Svrab je silně infekční parazitární onemocnění, které postihuje kůži. Šíří se stykem s nakaženými osobami či kontaktem s infikovanými textiliemi. Patří i mezi onemocnění přenosná pohlavním stykem.

Etiopatogeneze

Svrab působí roztoč zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei var. hominis), která parazituje na lidském hostiteli. Samička má velikost 0,4 mm, sameček je o polovinu menší. Živí se tkáňovým mokem, samičky si vyvrtávají chodbičky pod rohovou vrstvou epidermis, do kterých kladou vajíčka (Rapp et al. 2006). Během dvou měsíců života nakladou asi 30 vajíček. Organismus reaguje na zákožky a jejich produkty pruritem a ekzémovými projevy.

Výskyt

Zákožka svrabová se vyskytuje celosvětově, vzhledem k dlouhé inkubační době (až měsíc) vznikají ohniska výskytu v rodinách či kolektivech, ubytovnách atd. Často se s výskytem svrabu potýkají lůžková zdravotnická zařízení, gerontopsychiatrická oddělení a léčebny, kde se infekce může přenést i na personál. Onemocnění patří k nejčastějším profesionálním nákazám zdravotníků. Podléhá hlášení.

Klinický obraz a lokalizace

Drobné papuly uspořádané do dvojiček, v meziprstí mohou být patrny i chodbičky, délky 2–3 mm. Zákožka vyhledává místa s tenkou kůží, predilekční lokalizace jsou zápěstí, meziprstní prostory na rukou, přední axilární řasy, prsní bradavky u žen, penis u mužů (obr. č. 1, 2). Při delší infestaci je postižení generalizované, objevují se ekzémové či nodulární projevy (obr. č. 3). Zpravidla se parazité vyhýbají dlaním a ploskám, obličeji a kštici. Toto pravidlo neplatí u malých dětí a imunokompromitovaných pacientů, kde můžeme nalézt i pustuly. V počátečních stadiích mohou být projevy velmi nenápadné, typický je úporný pruritus, zvláště v noci, kdy jsou zákožky aktivní.

Asociace

Nejsou, onemocnět může kdokoliv. U pacientů s imunosupresivní léčbou (např. kortikosteroidy) může být klinický obraz atypický a mitigovaný, u těžké imunosuprese, např. u HIV pozitivních, bývají projevy rozsáhlé s nánosy šupin a výraznou ekzematizací, tzv. scabies norwegica. V šupinách mohou přežívat stovky zákožek.

Diagnostika

Diagnóza závisí na klinickém obrazu a epidemiologické anamnéze. U projevů se šupinami je výtěžný nativní preparát s detekcí parazitů či jejich exkrementů (obr. č. 4).

Histologický obraz

Lymfohistiocytární infiltrát v horním a středním koriu, s příměsí eozinofilů a mastocytů, spongiotické změny v epidermis. Může být zachycena i chodbička s částí těla roztoče, vajíčky a exkrementy (Weedon 2010).

Diferenciální diagnostika

Jiné druhy svrabu –⁠ zvířecí, u kterých je člověk konečný hostitel a dále se nepřenášejí. Dále atopický ekzém, generalizované projevy přecitlivělosti na nikl (tzv. niklový svrab).

Terapie

V současnosti je u nás registrován přípravek Infectoscab 5% (permethrin), který se aplikuje na celý povrch kožní s výjimkou obličeje na 8 hodin/přes noc. Léčbu mohou absolvovat i těhotné a děti od dvou měsíců. Tradičním prostředkem jsou preparáty se sírou, v koncentraci 5–20 %, které se ale musí aplikovat po dobu 5 dní. Celková léčba ivermectinem se v České republice nepoužívá.

Naprosto zásadní součástí léčby jsou hygienická opatření. Všechno oblečení a lůžkoviny je nutno vyprat, lůžka a sedací soupravy vyluxovat. Zákožky také nepřežívají delší dobu teploty pod bodem mrazu. Důležité je preventivní přeléčení všech osob, které přišly do kontaktu s nakaženým pacientem, i když jsou bez příznaků.

Prognóza

Neléčený svrab přechází do generalizovaného mikrobielního ekzému, který nemocné výrazně traumatizuje. Časté je přetrvávání ekzematizace i po léčbě, v kombinaci s iritací kůže antiparazitární léčbou. Onemocnění se tak může protáhnout na řadu týdnů až měsíců.

doc. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D.

I. dermatovenerologická klinikaLF MU a FN u sv. Anny

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: hana.jedlickova@fnusa.cz