většinou zhorší, z čehož vyplývá nutnost preventivní úpravy léčby od počátku gravidity obvykle nemění přibližně u třetiny zhorší, u třetiny zlepší a třetina se významně nemění

prakticky výhradně v I. trimestru v kterékoli fázi gravidity a/nebo po porodu (zejména v 1. měsíci) zejména ve III. trimestru

neliší se od běžné populace významně zvyšuje riziko potratů, a to zejména u špatně kompenzovaných pacientek je signifikantním rizikovým faktorem předčasných porodů, operačních porodů (vakuumextrakcí, klešťových porodů a císařských řezů) a placenta praevia

je jednoznačně doporučen císařským řezem jako prevence možného rozvoje závažné slabosti pacientky během porodu je v naprosté většině případů možné vést standardní cestou a neexistuje průkaz benefitu císařského řezu u těchto pacientek je nutné volit přísně individuálně v závislosti na hladině protilátek proti acetylcholinovým receptorům (anti-AChR)

mohou bezpečně probíhat v domácím prostředí, pokud je zajištěna pomoc speciálně edukované porodní asistentky by měly probíhat v zařízeních s okamžitě dostupnou intenzivní a resuscitační péčí včetně novorozenecké a pod vedením multidisciplinárního týmu jsou vyhrazeny pouze pro specializovaná certifikovaná gynekologická pracoviště bezprostředně spolupracující s neuromuskulárními centry

vyskytuje se obvykle pouze u novorozenců pacientek se závažnou klinickou manifestací myastenie gravis, které je proto nutné zvýšeně sledovat je nezávažný přechodný vzestup hladin anti-AChR protilátek u novorozenců bezprostředně po porodu v důsledku jejich transplacentárního přenosu, obvykle bez klinického korelátu

optimálně metotrexát nebo mykofenolát mofetil, které mají nejlepší bezpečnostní profil kterékoli imunosupresivum, pouze s nutností korekce dávkování vzhledem ke změnám distribučního objemu během gravidity. pouze prednizolon, azathioprin nebo cyklosporin, které nevykazují závažné teratogenní účinky

myotonickou dystrofií myastenií gravis polymyozitidou/dermatomyozitidou

u pacientek v klinické remisi je vyšší výskyt hypertenzních komplikací gravidity vč. těhotenské gestózy, ale bez jiných komplikací gravidity nemá ani v aktivní fázi onemocnění významnější vliv na průběh těhotenství a porodu je z neurologického hlediska jednoznačnou indikací pro porod císařským řezem.

využít možností prenatální genetické diagnostiky k zábraně přenosu vlohy pro tato onemocnění na další generace je nejspolehlivějším řešením, které zabrání přenosu vlohy na potomky, provedení amniocentézy s případnou indikací časného přerušení těhotenství nedochází vzhledem k autozomálně-recesivní dědičnosti k přenosu onemocnění na potomky

pletencovou svalovou dystrofií myotonickou dystrofií facioskapulohumerální svalovou dystrofií

myastenie gravis facioskapulohumerální svalové dystrofie přenašeček genu pro dystrofinopatie

většinou nekomplikované, z hlediska možných komplikací odpovídá běžné populaci, bez nutnosti specializovaného managementu zatížené významně vyšším rizikem extrauterinních gravidit, preeklampsie, placenta praevia a předčasného porodu (až v 50 %) – doporučena je péče cestou specializovaných center rizikové z důvodu časté závažné progrese svalové slabosti a poruchy respiračních funkcí

nemá onemocnění výraznější vliv na průběh těhotenství a porodu je nutné především důsledné sledování kardiovaskulárních funkcí, které se během gravidity často zhoršují dochází během gravidity často k progresi svalové slabosti včetně závažného zhoršení ventilačních parametrů, které si může vynutit urychlené ukončení těhotenství sekcí

nemá těhotenství významný vliv na průběh onemocnění jsou v graviditě častější relapsy onemocnění, a to zejména ve III. trimestru a šestinedělí dochází v graviditě obvykle k výrazné a dlouhodobě přetrvávající progresi svalové slabosti

syndrom karpálního tunelu syndrom kubitálního kanálu léze n. peroneus za hlavičkou fibuly

potíže po porodu plně odeznívají se potíže po porodu nezmění dochází po porodu většinou ke zmírnění obtíží, ale až v 50 % mohou určité obtíže přetrvávat dlouhodobě

je doporučeno volit spíše operační řešení vzhledem k očekávanému progredujícímu průběhu postižení během gravidity je obecně vhodné volit spíše konzervativní, ale při výrazných a progredujících obtížích lze zvážit i operaci, mimo jiné jako prevenci dlouhodobého přetrvávání obtíží je jednoznačně doporučeno volit konzervativní postup vzhledem k dobré prognóze postižení, které po porodu plně odeznívá

má v graviditě poněkud horší prognózu než v obecné populaci a je vhodné podání kortikoidů, které prognózu zlepší průběh a závažnost postižení ani jeho dlouhodobé následky se v graviditě neliší od obecné populace má v graviditě lepší průběh a menší reziduální postižení než v obecné populaci v důsledku protektivní role gestagenů – z toho důvodu se nedoporučuje podání kortikoidů vzhledem k možným rizikům pro plod

n. femoralis, n. obturatorius a/nebo n. peroneus (v oblasti hlavičky fibuly) n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis a/nebo n. tibialis (syndrom tarzálního tunelu). n. gluteus superior, n. gluteus inferior a/nebo n. genitofemoralis.