Cooperation of a doctor and speech therapist in comprehensive patient care – our experience from the Centre of Postacute Care in Motol University Hospital

Czech version

Authors: Lucie Břízová; Michal Kraft
Authors‘ workplace: Centrum následné péče FN Motol
Published in: Geriatrie a Gerontologie 2021, 10, č. 3: 172-177
Category:

Overview

Spolupráce lékaře a logopeda je v konceptu následné péče stále méně známou oblastí, která čím dál více nabývá na vážnosti a užitečnosti. V komplexní péči může přispět k nastavení co možná nejvíce adekvátní a podpůrné léčby, zvláště pokud se jedná o pacienty s poruchou polykání či fatickou poruchou nebo narušením motoriky řeči. U poruch polykání je nutné nastavit takovou formu nutrice a režimových opatření, aby nedocházelo ke zhoršení stavu pacienta vlivem malnutrice nebo ke komplikacím (aspirace a následně infekt dýchacích cest) spojeným se zanedbáním nebo podceněním polykacích obtíží. U afázie nebo dysartrie je pak primárním cílem obnovit úspěšnou komunikaci pacienta s jeho okolím nebo ji dostatečně nahradit. V uvedených kazuistikách jsou prezentovány pozitivní příklady této vzájemné spolupráce a její důležitosti při komplexní péči o pacienty v zařízení následné péče.

Keywords:

aphasia – comprehensive care – malnutrition – dysphagia – speech therapy – dysarthria

Sources

Pierpoint M, Pillay M. Post-stroke dysphagia: An exploration of initial identification and management performed by nurses and doctors. S Afr J Commun Dis 2020; 67(1): 356–362.
Tedla M, Černý M, Chrobok V. Poruchy polykání: Poruchy prehĺtania. Havlíčkův Brod: Tobiáš 2018.
Solná G, Václavík D, Pavlík O, et al. Endoskopické vs. skríninkové vyšetření polykání a jejich vliv na výsledný stav u pacientů po akutní cévní mozkové příhodě. Česká a Slovenská Neurologie a Neurochirurgie 2020; 83(6): 614–620.
Turra GS, Schwartz IVD, Almeida ST, et al. Efficacy of speech therapy in post-intubation patients with oropharyngeal dysphagia: a randomized controlled trial. CoDAS 2021; 33(2): 163–171.
Neubauer K. Kompendium klinické logopedie: diagnostika a terapie poruch komunikace. Praha: Portál 2018.
Fonseca J, Raposo A, Martins IP. Cognitive performance and aphasia recovery. Topics in Stroke Rehabilitation 2018; 25(2): 131–136.
Fonseca J, Raposo A, Martins IP. Cognitive functioning in chronic post-stroke aphasia. Applied neuropsychology. Adult 2019; 26(4): 355–364.
Olsson C, Blom Johansson M, Arvidsson P. Relations between executive function, language, and functional communication in severe aphasia. Aphasiology 2019; 33(7): 821–845.
Rusz J, Tykalova T, Ramig LO, Tripoliti E. Guidelines for Speech Recording and Acoustic Analyses in Dysarthrias of Movement Disorders. Movement disorders: official journal of the Movement Disorder Society 2021; 36(4): 803–814.
Muñoz-Vigueras N, Prados-Román E, Valenza MC, et al. Speech and language therapy treatment on hypokinetic dysarthria in Parkinson disease: Systematic review and meta-analysis. Clinical rehabilitation 2021; 35(5): 639–655.
Wagner S. Therapy of dysarthria and augmentative and alternative communication – Methods to prevent a loss of functional communication, discussed with respect to Progressive Supranuclear Palsy (PSP). Forum Logopadie 2007; 21(4): 14–17.
Marková J. Kognitívno-komunikačné poruchy. Neurológia pre prax 2012; 13(6): 313–315.
Králová M, Cséfalvay Z, Marková J. Kognitívno-komunikačné poruchy pri demencii. Bratislava: Vydavateľstvo UK 2016.