Antibiotická léčba reaktivní artritidy pacientů z Národního registru revmatických chorob


Authors: H. Dejmková 1;  Z. Mareš 1;  J. Johanedisová 2;  P. Vítek 3;  D. Galatíková 4;  Petrovás. 5;  V. Lád 6;  M. Bačkovská 7
Authors‘ workplace: Revmatologický ústav Praha, 2Revmatologická ambulance Děčín, 3Centrum rehabilitace Zlín, 4Nemocnice – revmatologická ambulance Bruntál, 5Revmatologická ambulance Znojmo, 6Fakultní nemocnice, Dětská klinika Plzeň, 7Revmatologická ambulance Nové Město na Mo 1
Published in: Čes. Revmatol., , 2004, No. 2, p. 76-80.
Category:

Overview

Článek je koncipován do dvou částí. První část seznamuje s literárními údaji o úloze antibiotickéléčby nemocných s reaktivní artritidou. Druhá část článku podává informace o významu antibiotickéléčby pacientů s reaktivní artritidou z Národního registru revmatických chorob. Cíl sledovánívyhodnotitvztah mezi úvodní antibiotickou léčbou a dlouhodobou terapií u nemocných s reaktivníartritidou z Národního registru revmatických chorob. Metody. Pacienti, kteří byli zařazováni doregistru od roku 1999 do roku 2001 byli vyzváni po 2 letech ke kontrolnímu vyšetření. Z původníhosouboru reflektovalo na vyzvání 40 nemocných (50 %). Kontrolovaný soubor byl rozdělen do dvouskupin – na skupinu, která byla v úvodu léčena antibiotiky a na skupinu neléčenou antibiotiky.V jednotlivých skupinách byla vyhodnocena jednak celková terapie, jednak terapie s ohledem najejí typ (nesteroidní antirevmatika, kortikosteroidy, salazopyrin) a skupiny byly vzájemně statistickyporovnány. Výsledky. Nebyly zjištěny statisticky výrazné rozdíly v celkové terapii mezi skupinami(41,2 % v ATB léčené a 56,5 % v ATB neléčené skupině zůstává na terapii po dvou letech). Rozdíl meziskupinami nedosáhl rovněž statistické významnosti v terapii nesteroidními antirevmatiky (5,9 %v ATB léčené skupině a 17,4 % v ATB neléčené skupině), ani v terapii salazopyrinem (29,4 % v ATBskupině a 34,8 % v ATB neléčené skupině). Statisticky významný rozdíl mezi skupinami byl zjištěnpouze v terapii kortikoidy (17,7 % v ATB léčené skupině a 8,7 % v ATB neléčené skupině). Vzhledemk malýmčíslům je však tento rozdíl obtížně interpretovatelný. Závěr. Získané výsledky jsou ve shoděs literárními údaji. Terapie antibiotiky prognózu nemocných s reaktivní artritidou z Národníhoregistru neovlivnila.

Klíčová slova:
reaktivní artritida, antibiotické studie, Národní registr revmatických chorob

Full text is not available online.
If interested in a scan of this journal, contact NTO ČLS JEP.

Labels
Dermatology & STDs Paediatric rheumatology Rheumatology
Login
Forgotten password

Don‘t have an account?  Create new account

Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account