Paracentrické inverze lidských chromozómůa jejich rizika

Výskyt paracentrických inverzí v běžné populaci není přesně stanoven, kolísá od 0,09 do 0,49 případů na 1000jedinců. Párování homologních chromozómů při meióze bývá u těchto inverzímaximalizováno zformováníminverznísmyčky. Pokud v této smyčce dojde ke crossing-overu, může vzniknout acentrický a dicentrický chromozóm. Vevýsledných gametách tak dochází k různým duplikacím a deficiencím, které vedou k neživotaschopnosti plodu.Z tohoto pravidla existují výjimky, jednou z nich může být tzv. rekombinace U smyčkou. Jde o abnormální procesna základě chromatidových zlomů a znovuspojení, výsledkem jsou monocentrické rekombinované chromozómy.Většina paracentrických inverzí u člověka nepředstavuje větší riziko a pravděpodobnost narození dítěte s nevyváženýmkaryotypem je u heterozygotů –⁠ nosičů této inverze –⁠ relativně nízká. Proto je při těhotenství náhodnězachycených nosičů nabídka prenatálního vyšetření chromozómů víceméně nezávazná. Je však třeba mít na paměti,že u některých případů je velmi obtížné rozlišit paracentrickou inverzi od paracentrické inzerce –⁠ riziko inzerce jeokolo 15 %. Dojde-li v plodové vodě k zachycení paracentrické inverze vzniklé de novo, to znamená, že rodiče majíkaryotyp normální, je vhodné partnerům sdělit riziko postižení plodu ve výši 6,7 %, které je v podstatě platné provšechny nově vzniklé dvouzlomové přestavby.

Klíčová slova:
chromozómy, paracentrická inverze, rekombinace, prenatální diagnostika.