Nedostatek testosteronu u obézních pacientů s diabetem 2. typu – praktické aspekty diagnostiky a léčby
								
									Authors:
											J. Ožana						1,2; 											K. Moravcová						1,2										
				
									Authors‘ workplace:
											Diabetologická a endokrinologická ambulance OzanaMed s. r. o, Zábřeh Vedoucí lékař: MUDr. Jaromír Ožana
						1; 											Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN, Olomouc Přednosta: prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph. D., MBA
						2										
				
									Published in:
					Prakt. Lék. 2025; 105(1): 9-13
					
				
									Category:
					Of different specialties
					
				
							
Overview
V kohortových studiích měli muži s diabetes mellitus 2. typu (DM2) konzistentně 2krát vyšší frekvenci nízké hladiny testosteronu než muži bez diabetu. Metabolický syndrom a diabetes mellitus 2. typu vedou k nižší hladině testosteronu u mužů zejména útlumem hypotalamické sekrece gonadoliberinu a zvýšenou konverzí testosteronu na estrogen. Hypogonadismus potom sám o sobě zhoršuje obezitu a inzulinovou rezistenci. Za hypogonadismus je podle současných doporučení považován stav, kdy jsou zároveň přítomny typické příznaky hypogonadismu a současně snížená hladina testosteronu (pod 12 nmol/l). Dle doporučených postupů je vhodné aktivně pátrat po hypogonadismu u mužů s DM2 a v případě jeho potvrzení zahájit vhodnou léčbu. Ke screeningu příznaků hypogonadismu se mezinárodně používá Aging Males’ Symptoms (AMS) dotazník, který je cenným nástrojem pro hodnocení kvality života a symptomů souvisejících se zdravím u stárnoucích mužů. Na základě výsledků a hladiny testosteronu se rozhodujeme o léčbě, která při nízkých hladinách testosteronu je substituční. Dotazník nám také pomáhá prolomit komunikační bariéru na téma sexuálního života pacienta a případné erektilní dysfunkce, kterou lze v řadě případů úspěšně léčit.
Klíčová slova:
obezita – diabetes mellitus 2. typu – erektilní dysfunkce – testosterón – hypogonadismus – AMS do-tazník
ÚVOD
Obezita a diabetes mellitus 2. typu patří mezi celosvětově narůstající zdravotní problémy. U mužů s DM2 bývá často přítomno snížení hladin testosteronu, což může dále zhoršovat metabolický profil, inzulinovou rezistenci i kardiometabolické riziko (1, 2). Následkem je často „bludný kruh“, kdy hypogonadismus podporuje ukládání viscerálního tuku a tím prohlubuje inzulinovou rezistenci, zatímco obezita sama o sobě vede ke zvýšené konverzi testosteronu na estrogen a k útlumu hypotalamo–hypofyzárně–gonádové osy (1, 3).
Cílem tohoto článku je poskytnout praktickým lékařům a diabetologům ucelený přehled o patofyziologii, diagnostice a léčbě nedostatku testosteronu u obézních mužů s DM2 a tím napomoci lepší identifikaci a terapii této komorbidity v běžné klinické praxi.
EPIDEMIOLOGIE A VÝZNAM PRO PRAXI
Hypogonadismus je relativně častý, jeho prevalence se u mužů s DM2 pohybuje v rozmezí 30–50 %, což je zhruba dvojnásobek oproti mužům bez diabetu (2). Vliv má i metabolický syndrom, obezita a další komorbidity, jako jsou hypertenze či dyslipidemie (1, 2 ). Klinický význam této problematiky spočívá v tom, že hypogonadismus zvyšuje kardiometabolické riziko a negativně ovlivňuje kvalitu života (nízké libido, erektilní dysfunkce, únava, snížení svalové síly, změny nálady) (3).
Z praktického hlediska je proto doporučováno aktivně vyhledávat hypogonadismus u mužů s DM2, zejména u těch s obezitou, erektilní dysfunkcí, sníženým libidem a dalšími příznaky (4, 5).
PATOFYZIOLOGIE A VZÁJEMNÉ OVLIVNĚNÍ S DM2
Útlum hypotalamo–hypofyzárně–gonádové osy
U obézních pacientů dochází ke zvýšené periferní konverzi testosteronu na estrogen (zejména v tukové tkáni). Zvýšená koncentrace estrogenu zpětnovazebně tlumí hypotalamickou sekreci gonadoliberinu (GnRH), což má za následek snížení produkce luteinizačního hormonu (LH) a následné snížení produkce testosteronu ve varlatech (1).
Inzulinová rezistence a viscerální obezita Testosteron hraje protektivní roli vůči rozvoji centrální obezity. Jeho nedostatek akceleruje ukládání viscerálního tuku a zhoršuje citlivost periferních tkání na inzulin (2, 3). Naopak vyšší hladina testosteronu je spojena se zlepšením glykemické kompenzace a snížením inzulinové rezistence (2).
Zánětlivé markery produkované tukovou tkání Obezita je spojena s chronickým nízkostupňovým zánětem, který je z velké části zprostředkován adipokiny a prozánětlivými cytokiny vylučovanými tukovou tkání (např. TNF-α, IL-6, leptin a rezistin) (7, 8). Tyto cytokiny jednak zvyšují inzulinovou rezistenci, jednak mohou negativně ovlivňovat osu hypotalamus–hypofýza–gonády (HPG) (9). Vysoké hladiny prozánětlivých faktorů a leptinu mohou na centrální úrovni snižovat GnRH sekreci a periferně ovlivňovat funkci Leydigových buněk (10).
Chronický zánět tedy nejen podporuje rozvoj inzulinové rezistence, ale současně přispívá k útlumu produkce testosteronu (7, 8). Tím se uzavírá bludný kruh: Nízký testosteron zesiluje obezitu a inzulinovou rezistenci, obezita a inzulinová rezistence zase dále zhoršují hypogonadismus.
KLINICKÝ OBRAZ A DIAGNOSTIKA
Typické příznaky
Hypogonadismus se může projevovat širokou škálou klinických příznaků (4, 6). Mezi nejčastější patří:
- snížené libido a poruchy erekce
 - snížená kvalita ejakulace a fertilita
 - snížená svalová síla a vitalita
 - zvýšená únava, nedostatek energie
 - sklon k depresivním náladám
 - zvýšení viscerálního tuku, gynekomastie
 - oslabení ochlupení, snížení frekvence holení
 
Laboratorní diagnostika
Základem je stanovení hladiny celkového testosteronu v ranním vzorku krve (obvykle mezi 7. a 10. hodinou), ideálně opakované měření pro potvrzení stabilně nízké hladiny. Při hraničních hodnotách (cca 8–12 nmol/l) je užitečné doplnit stanovení volného nebo bioaktivního testosteronu a posoudit hladinu SHBG (sex-hormone binding globulin) (4, 5).
Za patologickou se v mnoha doporučeních považuje hladina pod 12 nmol/l (cca 346 ng/dl), avšak vždy v kontextu klinických příznaků (4).
Screening pomocí AMS dotazníku
V mezinárodní praxi se k hodnocení symptomů a kvality života mužů se stárnutím a možným hypogonadismem využívá Aging Males’ Symptoms (AMS) dotazník (tab. 1) (6). Ten sleduje tři okruhy obtíží:
- somatické (např. návaly horka, bolesti kloubů a svalů)
 - psychické (depresivní nálady, podrážděnost)
 - sexuální (pokles libida, poruchy erekce)
 
V ambulantní praxi může sloužit jako rychlý nástroj pro screening, ale i pro sledování efektu léčby. Dotazník také pomáhá otevřít diskuzi o často tabuizované oblasti sexuálních obtíží (6).
Dotazník AMS obsahuje 17 otázek, u nichž pacient hodnotí své obtíže na pětibodové škále (1 až 5), přičemž 1 značí žádné potíže a 5 velmi závažné potíže. Celkové skóre se získá součtem bodů za všech 17 otázek, takže nejnižší možné skóre (při samých jedničkách) je 17 bodů a nejvyšší (při samých pětkách) 85 bodů. Za hraniční hodnotu, od které lze považovat obtíže za výraznější, se obvykle považuje skóre 26 a více (tab. 1).
LÉČBA
Indikace substituční terapie
Základní podmínkou pro zahájení hormonální substituce je přítomnost symptomů hypogonadismu (pokles libida, erektilní dysfunkce, úbytek svalové hmoty apod.) a současně opakovaně zjištěná snížená hladina testosteronu (pod 12 nmol/l) (4, 5).
Tab. 1 AMS dotazník
| 
			 Příznak  | 
			
			 Vůbec ne  | 
			
			 Málokdy  | 
			
			 Občas  | 
			
			 Často  | 
			
			 Velmi často  | 
		
| 
			 1. ztrácíte pocit celkové pohody (celkový zdravotní stav, subjektivní pocity)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 2. bolesti kloubů a svalů (bederní páteř, klouby, bolest kyčlí, celková bolest zad)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 3. silné pocení (náhlé neočekávané stavy, návaly horka bez závislosti na stresu)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 4. problémy se spaním (potíže s usínáním, probouzení během noci, časné probuzení s pocitem únavy, špatná kvalita spánku, nespavost)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 5. zvýšená potřeba spánku, častý pocit únavy  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 6. podrážděnost (agresivní pocity, drobnost dokáže rozzlobit, rozladěnost)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 7. nervozita (pocit napětí, neklid, nervozita)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 8. úzkost (pocity paniky)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 9. fyzická vyčerpanost/nedostatek sil (pokles výkonnosti, snížení aktivity, ztráta zájmu o aktivní odpočinek, nutnost „nutit se“ do činnosti)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 10. snížení svalové síly (pocit slabosti)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 11. depresivní stavy (špatná nálada, pocit smutku, nutkání k pláči, ztráta elánu, náladovost, pocit zbytečnosti)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 12. pocit, že to nejlepší už máte za sebou  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 13. pocit vyhoření, pocit, že jste na dně  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 14. zmenšení růstu ochlupení  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 15. snížení schopnosti/frekvence sexuálního styku  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 16. snížení počtu ranních erekcí  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
| 
			 17. snížení sexuální potřeby/libida (snížené potěšení ze sexu, malá potřeba sexuálního styku)  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
			
			 o  | 
		
Pokyny: Které z následujících příznaků na sobě v současné době pozorujete? Prosím, označte křížkem (X) příslušné pole u každého příznaku. Pokud určitý příznak vůbec nepociťujete, vyplňte sloupec „vůbec ne“.
Formy testosteronové terapie a orientační ceny
V praxi jsou dostupné různé formy preparátů (4, 6):
injekční preparáty
- Sustanon (typicky směs různých esterů testosteronu)
	
- aplikace obvykle každé 2–3 týdny
 - orientační cena: cca 300 Kč za jednu ampuli
 
 - Nebido (testosteron undekanoát s dlouhým účinkem)
	
- aplikace obvykle jednou za 10–14 týdnů
 - orientační cena: cca 2700 Kč za jednu injekční lahvičku (dávka na 10–14 týdnů)
 
 
transdermální gely
- Androgel (testosteronový gel)
	
- aplikace na kůži (obvykle na ramena, paže nebo břicho) jednou denně
 - orientační cena: cca 1000 Kč za balení
 
 
transdermální náplasti
- méně často užívané pro vyšší výskyt kožních reakcí a někdy i estetické důvody
 
perorální formy
- v současné době v ČR méně rozšířené (rizika kolísání hladiny testosteronu a možné zatížení jater)
 
Poznámka: Uvedené ceny jsou orientační, skutečná cena se může lišit dle lékárny a dalších faktorů. Vždy je třeba ověřit aktuální úhradu a cenu v lékárně či u lékaře. Při preskripci endokrinologem, urologem nebo sexuologem v režimu ZULP je Sustanon hrazen plně, Nebido s doplatkem 2000 Kč.
Kontraindikace substituční terapie
Podle platných doporučení (4, 5) nelze substituční léčbu testosteronem zahájit (absolutní kontraindikace), pokud má pacient:
- diagnostikovaný nebo suspektní karcinom prostaty (léčba by mohla urychlit růst nádoru)
 - karcinom prsu (vzácně se vyskytuje i u mužů)
 - závažnou polycytemii (hematokrit > 54 %)
 - neléčenou spánkovou apnoe (riziko zhoršení apnoe)
 - těžké onemocnění jater nebo ledvin s hepatální či renální insuficiencí, kde lze očekávat výrazné zhoršení metabolismu
 - nekontrolovanou hypertenzi (je třeba nejprve stabilizovat TK)
 
Za relativní kontraindikace lze považovat např. benigní hyperplazii prostaty (BHP) se závažnými obtížemi (je nutné léčit a monitorovat), závažné kardiovaskulární onemocnění (léčbu je nutné zvážit individuálně a monitorovat) a dále případy s hraničním hematokritem (je nutné kontrolovat, aby nedošlo k polycytemii).
Před nasazením terapie je proto nezbytné provést u pacienta příslušná screeningová vyšetření (PSA, vyšetření per rektum, hematokrit, vyšetření spánkové apnoe u rizikových mužů apod.) a během substituční terapie pravidelně monitorovat jejich vývoj (4, 5).
Monitorování léčby
Před zahájením léčby je vhodné vyšetřit (4, 5):
- PSA (prostatický specifický antigen) k vyloučení pokročilého onemocnění prostaty
 - vyšetření per rektum nebo sonografie prostaty dle věku a rizik
 - hematokrit (hrozí polycytemie)
 
lipidogram, jaterní testy, glykemický profil
Během léčby se doporučuje pravidelná kontrola testosteronu, PSA a hematokritu (3–6 měsíců po zahájení, poté jednou ročně).
Vliv léčby na metabolické parametry a kvalitu života Zlepšení hladiny testosteronu může mít pozitivní dopady na (2, 3, 5):
- glykemickou kontrolu (zejména u pacientů s hraničním nebo nízkým testosteronem)
 - složení těla (nárůst svalové hmoty, snížení viscerální tukové tkáně)
 - kvalitu sexuálního života (zlepšení libida a erektilní funkce)
 - celkovou vitalitu a náladu
 
Předpokladem terapeutického úspěchu je komplexní přístup: optimalizace léčby diabetu, redukce hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity, racionální výživa a řešení ostatních komorbidit (hypertenze, dyslipidemie).
PRAKTICKÉ DOPORUČENÍ PRO AMBULANTNÍ PRAXI
- Aktivní screening příznaků: U mužů s DM2 a obezitou cíleně zjišťovat sexuální dysfunkci, únavu, pokles libida, změny nálady (lze použít AMS dotazník).
 - Laboratorní vyšetření: V případě suspekce vždy ověřit hladinu testosteronu, ideálně opakovaně v ranní hodině; při hraničních hodnotách doplnit SHBG, popř. volný testosteron (4, 5).
 - Komplexní přístup: Nespoléhat se pouze na farmakoterapii, ale vést pacienta k redukci hmotnosti, dostatečné fyzické aktivitě, optimalizaci glykemické kompenzace a dalších rizikových faktorů.
 - Zahájení substituční léčby: V případě potvrzení hypogonadismu (symptomy + hladina testosteronu < 12 nmol/l) zvážit rizika a přínos u každého pacienta individuálně (1, 5).
 - Vyloučení kontraindikací: Před zahájením terapie provést PSA, vyšetření per rektum, zhodnocení rizika spánkové apnoe, monitorovat hematokrit. V případě podezření na karcinom prostaty nebo jinou absolutní kontraindikaci substituci neindikovat.
 - Pravidelné kontroly: Minimálně 3–6 měsíců po zahájení a dále jednou ročně kontrolovat hladinu testosteronu, PSA a hematokrit, sledovat vývoj symptomů a kontrolu diabetu (4).
 
ZÁVĚR
Hypogonadismus je u mužů s diabetem 2. typu a obezitou relativně častý a může se významně podílet na jejich snížené kvalitě života, zhoršení sexuálních funkcí i metabolických parametrů. Aktivní přístup ke screeningu a léčbě hypogonadismu v této skupině pacientů může přispět k lepší kompenzaci diabetu, snížení kardiometabolického rizika a ke zlepšení celkové kvality života. AMS dotazník představuje rychlý a praktický nástroj pro posouzení symptomů a napomáhá efektivně navázat komunikaci i v citlivé oblasti sexuálních dysfunkcí. Při zahájení substituční léčby testosteronem je vždy nutné postupovat s ohledem na komplexní stav pacienta, vyloučit kontraindikace a adekvátně monitorovat možné nežádoucí účinky.
Důležitou roli zde hrají také zánětlivé procesy v tukové tkáni, které zvyšují inzulinovou rezistenci a tlumí osu hypotalamus–hypofýza–gonády. I proto je třeba klást důraz na zvládání obezity a optimalizaci životního stylu, které doplňují efekt substituční léčby.
Článek slouží jako informační materiál. Vždy je nutné se řídit individuálním stavem pacienta a aktuálně platnými odbornými doporučeními.
Konflikt zájmů: žádný.
Sources
- Corona G, Rastrelli G, Morelli A, et al. Hypogonadism and metabolic syndrome. J Endocrinol Invest. 2011; 34(7): 557–567.
 - Yassin A, Haider A, Haider KS, et al. Testosterone therapy in men with hypogonadism prevents progression from prediabetes to type 2 diabetes: eight-year data from a registry study. Diabetes Care 2019; 42(6): 1104–1111.
 - Farrell JB, Deshmukh A, Baghaie AA. Low testosterone and the association with type 2 diabetes. Diabetes Educ. 2008; 34(5): 799–806.
 - Bhasin S, Cunningham GR, Hayes FJ, et al. Testosterone therapy in men with androgen deficiency syndromes: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2010; 95(6): 2536–2559.
 - European Association of Urology. Guidelines – Sexual and Reproductive Health.
 - 3. Male Hypogonadism (online). Dostupné z: https://uroweb.org/ guidelines/sexual-and-reproductive-health/chapter/male-hypogonadism [cit. 2025-01-31].
 - Svačina Š. Testosteron u mužů s metabolickým syndromem, prediabetem a diabetem 2. typu. Pozitivní účinky terapie testosteronem. Svět praktické medicíny 2020; 1(3–4): 64–68.
 - Hotamisligil GS. Inflammatory pathways and insulin action. Int J Obes Relat Metab Disord. 2003; 27(Suppl 3): S53–S55.
 - Lumeng CN, Saltiel AR. Inflammatory links between obesity and metabolic disease. J Clin Invest. 2011; 121(6): 2111–2117.
 - Osuna JA, Gómez-Pérez R, Arata-Bellabarba G, Villaroel V. Relationship between BMI, total testosterone, sex hormone-binding-globulin, leptin, insulin and insulin resistance in obese men. Arch Androl. 2006; 52(5): 355–361.
 - Grossmann M. Low testosterone in men with type 2 diabetes: significance and treatment. J Clin Endocrinol Metab. 2011; 96(8): 2341–2353.
 
adresa pro korespondenci:
MUDr. Jaromír Ožana
Diabetologická a endokrinologická ambulance OzanaMed s.r.o
Žižkova 243/20, 789 01 Zábřeh
e-mail: jaromir.ozana@email.cz
Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsArticle was published in
General Practitioner
					2025 Issue 1
Most read in this issue
- Nutritional support in old age – preferences and effectiveness of different forms of sipping
 - Low testosterone in obese patients with diabetes 2. type – practical aspects of diagnosis and treatment
 - The impact of premature ejaculation treatment on a couple’s sexual function
 - FAMIPASS – a longitudinal study of twenty-four-hour movement behaviour in families with preschool and younger school-age children