Authors: J. Hobstová; E. Patakiová Authors‘ workplace: Infekční klinika 2. LF UK, FN Bulovka, Praha, přednostka doc. MUDr. V. Marešová, CSc. Published in: Čes-slov Pediat 2000; (3): 139-150. Category:
V letech 1991-1999 bylo na Infekční klinice FN Bulovka hospitalizováno 140 dětí ve věku od 3 měsíců do 15 lets hnisavou meningitidou. Neisseria meningitidis byla izolována v 51 případech (35 %), Haemophilus influenzaetyp b ve 42 případech (29 %), Streptococcus pneumoniae 13krát (9 %). U sedmi dětí bylo izolováno 10 (7 %) jinýchpatogenů (2krát S. aureus, S. epid., S. lentus, L. monocytogenes, S. faecalis, S. salivarius, S. agalactiae, P.aeruginosa, E. coli). U 27 dětí (20 %) byly kultivace negativní. 16 % kmenů Hib produkovalo betalaktamázu.Rezistence na penicilin nebyla zjištěna u žádného z izolovaných kmenů pneumokoků. U 7 dětí (6 %) byla zjištěnamalformace CNS nebo tumor. U 17 dětí ve věku do 3 let došlo k rozvoji subdurální efuze. Šest dětí si vyžádaloumělou plicní ventilaci (4 %). Zaznamenána byla 2 úmrtí (1,5 %). U 19 dětí (16 %) došlo k rozvoji trvalýchnásledků, u 13 z nich k poruše sluchu (9 %). Hladiny bílkoviny a cukru v moku nebyly ve statisticky významnémvztahu k prognóze onemocnění nebo k případnému rozvoji následků. U dexametazonu, p odávaného před zaháje-ním antibioterapie, jsme neprokázali statisticky významný ochranný efekt na sluch ani příznivé ovlivněnícelkových následků.
Klíčová slova: hnisavá meningitida, sluch, dexametazon, následky
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
