Vývoj epidemiologie zhoubných nádorů prsu u žen dle nových dat Národního onkologického registru ČR a dalších datových zdrojů

Download PDF English version

Authors: Ladislav Dušek ¹; Ondřej Májek ¹; Jan Mužík ¹; Tomáš Pavlík ¹; Jakub Gregor ¹; Miroslava Skovajsová ²; Jan Daneš ³
Authors‘ workplace: Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno, ředitel doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D. ¹; Breast Unit Prague, Praha, primářka MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph. D. ²; Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, přednosta prof. MUDr. Jan Daneš, CSc. ³
Published in: Prakt Gyn 2013; 17(1): 31-39
Category: Oncogynecology: Original Article

Overview

Práce shrnuje analýzy nově dostupných dat Českého národního onkologického registru (NOR) se zaměřením na zhoubné nádory prsu (C50 a D05), které v celkových datech NOR za rok 2010 představovaly 8,4 % všech nahlášených zhoubných nádorů. Na podkladě těchto analýz, demografických dat a registru zemřelých České republiky popisuje vývoj a predikuje incidenci a prevalenci pacientek se zhoubnými nádory prsu pro rok 2013.

Klíčová slova:
Český národní onkologický registr – epidemiologie – karcinom prsu – mamografický screening – zhoubný nádor prsu

Úvod

Práce shrnuje analýzy nově dostupných dat Národního onkologického registru ČR (NOR) provedené s cílem popsat vývoj a predikovat incidenci a prevalenci pacientek se zhoubnými nádory prsu pro rok 2013. Základem analýz jsou epidemiologická data NOR (viz též www.svod.cz), dále demografická data ČR a registr zemřelých ČR. Tento článek přináší souhrn nově uzavřených a validovaných dat NOR za rok 2010. Do databáze NOR bylo v roce 2010 nahlášeno celkem 84 608 záznamů nově diagnostikovaných novotvarů (C00–C97, D00–D09, D37–D48), z nich 77 035 představují zhoubné novotvary celkem (C00–C97) a 56 451 zhoubné novotvary kromě jiných kožních (C00–C97 bez C44). Za celé dostupné období 1977–2010 je pak v databázi NOR celkem 1 866 936 záznamů novotvarů (C00–C97, D00–D09, D37–D48), 1 777 775 záznamů zhoubných novotvarů (C00–C97) a 1 423 052 záznamů zhoubných novotvarů kromě jiných kožních (C00–C97 bez C44). Zhoubné nádory prsu, na které je tato práce zaměřena, jsou velmi významnou, v ženské populaci nejčastější, skupinou malignit. V celkových datech NOR za rok 2010 představují 8,4 % všech nahlášených zhoubných nádorů.

Celkový vývoj epidemiologie nádorů ČR dle nově uzavřených dat NOR

Vývoj incidence, prevalence a mortality nádorů dle hlášení do NOR shrnuje tabulka 1. Je patrné, že česká populace čelí setrvalému růstu incidence zhoubných nádorů, avšak dochází ke stabilizaci až mírnému poklesu mortality na tato onemocnění. V důsledku toho velmi významně narůstá prevalence, a tedy počet pacientů, o které se musí české zdravotnictví dlouhodobě starat. Mezi roky 2009 a 2010 narostla celková incidence novotvarů o 3 327 záznamů, incidence zhoubných novotvarů o 2 411 záznamů a incidence zhoubných novotvarů kromě jiných kožních o 1 009 záznamů. Prevalence zhoubných novotvarů celkem vzrostla mezi roky 2009 a 2010 o 20 830 z 438 616 na 459 446 žijících osob s tímto onemocněním, u zhoubných novotvarů kromě jiných kožních došlo k nárůstu prevalence o 15 544 z 319 200 žijících osob s nádorem v roce 2009 na 334 744 v roce 2010. Celkově narůstající populační zátěž se v nemenší míře týká i zhoubných nádorů prsu (tab. 1).

**Table 1. Současné trendy epidemiologických charakteristik onkologických onemocnění v ČR**

Epidemiologie zhoubných nádorů prsu v ČR

Zhoubný novotvar prsu představuje velmi významnou skupinu nádorů postihujících ženy, což potvrzují data, která uvádí graf 1 a tab. 2. Celkem 6 498 nově nahlášených onemocnění a prevalence 64 570 (rok 2010) představují značnou populační i léčebnou zátěž. Tato zátěž nadto v čase významně roste (tab. 1), což platí zejména o prevalenci v důsledku významně klesající mortality v posledních letech (graf 1.1 a graf 1.2). Trendy zachycené na grafu 1 přinášejí na první pohled pozitivní zprávu, kterou klesající mortalita při vysoké incidenci bezpochyby je. Bohužel setrvale rostoucí incidence a prevalence tohoto onemocnění představuje velký problém, neboť je relativně vysoký podíl onemocnění stále zachytáván primárně až v klinickém stadiu III a IV (cca 22 %); tyto pokročilé stavy onemocnění pak tvoří značnou část populace pacientek v prevalenci (více než 16 %) a generují významnou léčebnou zátěž (graf 2). Setrvale klesající mortalita je u ZN prsu rovněž potvrzena pozitivním vývojem relativního 5letého přežití, které je mezinárodně uznávaným indikátorem kvality léčebné péče v onkologii. Statisticky významný nárůst tohoto ukazatele za posledních 10 let dokumentuje tab. 3, nicméně především u onemocnění včasně diagnostikovaných, tj. v klinickém stadiu 1 nebo 2, významný nárůst je doložen také pro klinické stadium III. U nádorů primárně zachycených v metastatickém stavu se hodnoty dosahovaného přežití dosud nedaří statisticky významně prodlužovat. Data uvedená v tab. 3 tak opět potvrzují strategický význam včasného záchytu nádorových onemocnění a u karcinomu prsu rovněž význam populačního screeningu.

**Graph 1. Vývoj incidence a mortality karcinomu prsu v ČR. Zdroj dat: NOR ČR.**

**Table 2. Epidemiologické charakteristiky zhoubných nádorů prsu u žen v ČR**

**Graph 2. Vývoj záchytu klinických stadií karcinomu prsu v ČR. Zdroj dat: NOR ČR.**

**Table 3. Hodnoty 5letého relativního přežití pacientek se zhoubným novotvarem prsu v ČR**

Zhoubné nádory prsu a běžící screeningový program

Časná diagnóza bezpříznakového onemocnění při detekci screeningovým testem umožňuje léčit bezpříznakové lokalizované onemocnění, a tak výrazně zvýšit šanci na dlouhodobé přežití pacientek. Na základě rozsáhlých vědeckých důkazů je v současnosti vedle mamografického screeningu karcinomu prsu doporučen screening kolorektálního karcinomu a screening nádorů děložního hrdla. Tyto screeningové programy jsou součástí doporučení Rady Evropské unie ze dne 2. listopadu 2003 (2003/878/EC) a jsou všechny dostupné v ČR. Protože screeningové programy oslovují osoby bez příznaků onemocnění (tedy většinou zdravé), je naprosto nezbytné zajistit optimální kvalitu poskytovaných vyšetření. Program screeningu karcinomu prsu byl v ČR zahájen v roce 2002 a od samotného počátku byl sběr údajů o screeningových mamografiích, následující diagnostice (zejména prostřednictvím ultrasonografie, doplňující mamografie a bioptických vyšetřeních) a konečné diagnóze uložen věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) jako povinný pro všechna doporučená pracoviště. Centrálním úložištěm dat je databáze provozovaná v relačně databázovém systému na Masarykově univerzitě.

Cílovou populaci programu tvořily od jeho zahájení ženy ve věku 45–69 let. Nová vyhláška v roce 2010 přinesla zrušení horní věkové hranice, a preventivní mamografie je tak nyní bezplatně dostupná všem ženám od 45 let věku každé 2 roky. Pokrytí primární cílové populace žen ve věku 45–69 let screeningem karcinomu prsu znatelně rostlo do roku 2008, na zvyšování účasti měl vliv i pilotní projekt zvaní žen, který uskutečnila VZP ČR v letech 2007–2008 (graf 3). V následujících letech se bohužel pokrytí screeningem v této věkové skupině nepodařilo dále výrazně navýšit a screening tak v roce 2011 stále pokrývá přibližně jednu polovinu cílové populace. V programu bylo v roce 2011 diagnostikováno 2 959 žen s karcinomem prsu (včetně karcinomů in situ), ve třech čtvrtinách se jednalo o neinvazivní nádory nebo nádory T1 – menší než 2 cm. V důsledku příchodu starších žen do programu došlo v roce 2010 k výraznému nárůstu počtu detekovaných nádorů (tab. 4). Zavedení screeningového programu se rovněž znatelně projevilo na zastoupení stadií nově diagnostikovaných zhoubných nádorů (ZN) prsu v české populaci. Zatímco v roce 2000 představovalo stadium I přibližně 30 % nově diagnostikovaných ZN prsu, v roce 2009 již tento údaj přesahoval 40 %. V samotném screeningovém programu je stadium I zastoupeno téměř třemi čtvrtinami (graf 4).

**Graph 3. Vývoj pokrytí screeningem karcinomu prsu v ČR (věková skupina 45–69 let). Zdroj dat: Registr screeningu karcinomu prsu, IBA MU.**

**Table 4. Základní výsledky programu screeningu karcinomu prsu v letech 2007–2011**

**Graph 4. Srovnání současného relativního záchytu klinických stadií karcinomu prsu s obdobím před organizovaným screeningem. Zdroj dat: NOR ČR, Registr screeningu karcinomu prsu, IBA MU.**

Přestože má český screenigový program v pokrytí cílové populace ještě velké rezervy, jeho vliv se již prokazatelně odráží na populačním vývoji incidence i mortality karcinomu prsu. Pozitivní vývoj v mortalitě byl pro ČR také potvrzen nezávislou mezinárodní studií OECD (Health at a Glance 2011), jak dokládají srovnávací data v grafu 5. Pracujeme-li se standardizovanou mortalitou, pak v ČR podle této studie mezi lety 2000 a 2009 klesla mortalita u onemocnění karcinomem prsu o více než čtvrtinu.

**Graph 5. Srovnání vývoje mortality (věkově standardizovaná míra) karcinomu prsu v zemích OECD. Zdroj dat: OECD Health Data 2011**

Karcinom prsu u českých žen: predikce epidemiologické a léčebné zátěže pro rok 2013

Sdělení zakončíme výstupem informačního systému, který byl nad NOR ČR vybudován pro predikce incidence a prevalence nádorových onemocnění. Populační predikce pro zhoubné nádory prsu jsou uvedeny v tab. 5. Z výsledků je patrné, že modely pracují i se záznamy NOR, které nemají uvedeno klinické stadium onemocnění. Tento přístup má především epidemiologický význam, neúplné záznamy by dále neměly být započítány do odhadů počtu protinádorově léčených osob. Chybějící údaj o klinickém stadiu v době onemocnění může mít objektivní příčinu (velmi pokročilý stav onemocnění a časné úmrtí pacienta, odmítnutí léčby pacientem apod) nebo se jedná o chybu v hlášení novotvaru.

**Table 5. Predikce incidence, prevalence a počtu protinádorově léčených pacientek s karcinomem prsu v roce 2013**

Bohužel i velmi konzervativní scénáře predikcí indikují další statisticky významný nárůst incidence karcinomu prsu u českých žen, což při nadále stabilizované mortalitě nevyhnutelně povede i k nárůstu prevalence nemocných. Příčiny tohoto vývoje do značné míry souvisejí s vývojem české společnosti po roce 1989. Tzv. westernalizace, spojená se změnami životního stylu a se zásadní změnou reprodukčního chování žen a významně vyšším věkem prvorodiček, je jedním z hlavních rizikových faktorů. Velký podíl má ovšem také významné demografické stárnutí české populace, které epidemiologii karcinomu prsu nevyhnutelně ovlivňuje, neboť se jedná typicky o onemocnění starších žen. Jak ukazuje vývoj věkově specifické incidence na grafu 6, je nárůst incidence tohoto onemocnění ovlivněn především věkovou kategorií nad 45 roků.

**Graph 6. Vývoj věkově specifi cké incidence karcinomu prsu v ČR. Zdroj dat: NOR ČR.**

Kromě epidemiologických charakteristik modely predikují i měsíční či roční prevalenci léčených pacientů. Odhady respektují věk pacienta a klinické stadium onemocnění a jsou korigovány s ohledem na měnící se demografické parametry české populace. Predikce prevalence jsou dále korigovány pravděpodobnostními modely přežití a také panelem expertů České onkologické společnosti ČLS JEP, což umožňuje spolehlivý odhad počtu pacientů, kteří v roce 2013 pravděpodobně absolvují určitou fázi protinádorové terapie. Predikce jsou dostupné na portálu ČOS ČLS JEP (www.linkos.cz) pro celou populaci ČR a dále i pro jednotlivé regiony, resp. spádové oblasti komplexních onkologických center.

Dostupné informační zdroje na internetu

Národní onkologický registr je vybaven interaktivním analytickým informačním systémem, jehož reportovací nástroje jsou plně dostupné on-line (tzv. systém SVOD dostupný na adrese www.svod.cz). Na tomto portálu je možné analyzovat všechny podstatné epidemiologické charakteristiky nádorových onemocnění v české populaci, včetně karcinomu prsu u žen. Podrobné informace o screeningovém programu karcinomu prsu a s prevencí spojené aktuality a zprávy lze nalézt na portálu www.mamo.cz. Informace o prevenci a léčbě různých zhoubných nádorových onemocnění lze nalézt na zmíněném portálu České onkologické společnosti ČLS JEP (www.linkos.cz). Pro odborníky zabývající se léčbou ZN prsu vznikl portál www.mojepacientka.cz, který umožňuje konzultovat léčbu pacientek s kolegiem expertů nebo publikovat kazuistiky.

Poděkování

Práce byla podpořena projektem OP VK CZ.1.07/2.4.00/31.0020 (MŠMT): Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání v lékařských a příbuzných medicínských oborech.

Doručeno do redakce dne 22. března 2013

Přijato po recenzi dne 5. dubna 2013

doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

dusek@iba.muni.cz

Institut biostatistiky a analýz LF a PřF Masarykovy univerzity, Brno

www.iba.muni.cz

RNDr. Ondřej Májek

RNDr. Jan Mužík, Ph.D.

RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D.

Mgr. Jakub Gregor, Ph.D.

www.iba.muni.cz

MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.

www.buprague.cz

prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.

www.vfn.cz

Sources

1. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita 2007. Dostupný z WWW: <http://www.svod.cz>.

2. Giordano L, Karsa LV, Tomatis M et al. Mammographic screening programmes in Europe: organization, coverage and participation. J Med Screen 2012; 19(Suppl 1): 72–82.

3. Hakama M, Coleman MP, Alexe DM et al. Cancer screening: evidence and practice in Europe 2008. Eur J Cancer 2008; 44(10): 1404–1413.

4. Karsa L, Anttila A, Ronco G. et al. Cancer Screening in the European Union: Report on the implementation of the Council Recommendation on cancer screening. European Communities: Luxembourg 2008. ISBN 978–92–79–08934–3.

5. Majek O, Danes J, Skovajsova M et al. Breast cancer screening in the Czech Republic: time trends in performance indicators during the first seven years of the organised programme. BMC Public Health 2011; 11: 288. Dostupný z doi: 10.1186/1471–2458–11–288.

6. Majek O, Danes J, Zavoral M et al. Czech National Cancer Screening Programmes in 2010. Klin Onkol 2010; 23(5): 343–353.

7. Nystrom L, Rutqvist L, Wall S et al. Breast cancer screening with mammography: overview of Swedish randomised trials. Lancet 1993; 341(8851): 973–978.

8. Pavlik T, Majek O, Muzik J et al. Estimating the number of colorectal cancer patients treated with anti-tumour therapy in 2015: the analysis of the Czech National Cancer Registry. BMC Public Health 2012; 12(1): 117. Dostupný z doi: 10.1186/1471–2458–12–117.

9. Pavlík T, Dušek L, Májek O et al. Five-Year Survival Rates of Cancer Patients in the Czech Republic. In: Dušek L (ed). Czech Cancer Care in Numbers 2008–2009. Praha: Grada Publishing 2009. ISBN 978–80–47–3244–2.

10. Perry N, Broeders M, De Wolf C. et al. European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis, 4th ed. Office for Official Publications of the EC: Luxembourg 2006. ISBN 92–79–01258–4.

11. Tabar L, Fagerberg G, Duffy S. et al. The Swedish two county trial of mammographic screening for breast cancer: recent results and calculation of benefit. J Epidemiold Community Health 1989; 43(2): 107–114.

12. Vainio H, Bianchini F (eds). Breast cancer screening – IARC handbooks of cancer prevention volume 7. IARCPress: Lyon 2002: 1–23.