Metachronní kochleární implantace u dětí

Overview

Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit audiologické výsledky u dětí s prelingvální sluchovou vadou po metachronní kochleární implantaci a porovnat je se skupinou dětí implantovaných synchronně. Současně jsme zjišťovali, jakým způsobem délka intervalu mezi operacemi ovlivní audiologické výsledky druhého implantovaného ucha a zda zavedení druhého implantátu s dlouhým časovým odstupem může mít pro pacienta klinický přínos. Materiál a metodika: Retrospektivní studie zahrnovala 60 dětí s oboustrannou prelingvální těžkou až hlubokou percepční sluchovou vadou po bilaterální kochleární implantaci. Pacienti byli rozděleni do tří skupin: synchronní implantace, metachronní implantace s kratším interimplantačním intervalem do 5 let a metachronní implantace s dlouhým interimplantačním intervalem (5 let a více). Hodnoceny byly průměrné hodnoty ziskové křivky ve volném poli pomocí frekvenčně modulovaného tónu (warble tone), SRT (speech reception threshold) každého ucha jednotlivě i obou uší dohromady a denní doba používání implantátu (datalogging). Data byla analyzována neparametrickými statistickými metodami. Výsledky: Synchronní i metachronní implantace s krátkým intervalem vedly k symetrickým audiologickým výsledkům i vyváženému používání obou implantátů. Ve skupině s dlouhým interimplantačním intervalem byla prokázána statisticky významná asymetrie v hodnotách SRT (rozdíl 18,6 dB) i v denní době používání implantátu (rozdíl 4,23 hod/den; p <0,01) mezi oběma stranami. Druhé ucho však bylo funkčně využíváno. Závěr: Z hlediska vývoje centrálních sluchových funkcí se jako optimální jeví synchronní nebo časná metachronní implantace. Přesto výsledky potvrzují, že i druhostranná implantace s větším časovým odstupem má klinický význam a neměla by být paušálně odmítána.

Klíčová slova:

kochleární implantace – metachronní implantace – sekvenční implantace – interimplantační interval – datalogging