Krvácení po onkochirurgických výkonech v orofaryngu -⁠ srovnání chirurgických postupů

Overview

Úvod: Četnost a rizikové faktory krvácení z hltanu po onkochirurgických výkonech nejsou v literatuře často zmiňovány. Krvácení v blízkosti dýchacích cest však představuje významné riziko pro pacienty, u nichž je chirurgický výkon v hltanu indikován. V našem souboru jsme se zaměřili na rizikové faktory krvácení u onkochirurgických výkonů v hltanu. Současně nás zajímalo, zda se četnost krvácení v současnosti liší od výkonů provedených před více než 15 lety. Materiál a metodika: Do retrospektivní analýzy a hodnocení rizikových faktorů pro vznik pooperačního krvácení jsme zařadili 99 pacientů z kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice operovaných pro karcinom orofaryngu, rozdělených podle data operace do skupiny A (2002–2009) a skupiny B (2017–2019). V dokumentaci jsme sledovali následující faktory: rozsah resekce (kořen jazyka, měkké patro, svěrače orofaryngu), plastiku místa resekce (pomocí struktur měkkého patra, pektorálního laloku), ligaci ACE (arteria carotis externa), VJI (vena jugularis interna), chirurgický přístup (transorální, zevní, kombinovaný). Výsledky: Sledování rozdílů mezi operovanými pacienty ve skupině A a B a hodnocení rizikových faktorů pro vznik pooperačního krvácení v celém souboru pacientů prokazuje statisticky významně nižší krvácení ve skupině A (p = 0,047). Jediný faktor, který snižoval riziko krvácení, byla ligace vena jugularis interna. Závěr: V rámci zhodnocení rizikových faktorů pooperačního krvácení byla v našem souboru pacientů, kteří podstoupili resekci orofaryngeálního tumoru, detekována statistická signifikance ve vztahu k ligaci vena jugularis interna. Je ovšem nutné zdůraznit, že tato asociace se neprojevuje v širším kontextu současného vědeckého poznání a pro definitivní závěry je nutné prospektivní a multicentrické ověření s komplexním hodnocením rizikových faktorů. Podvaz zevní krkavice na ipsilaterální straně, velikost tumoru, rozsah resekce, plastika lůžka ani technika operace neovlivňují vznik krvácení v našem souboru. Byl prokázán statisticky nižší výskyt krvácení ve skupině A (2002–2009). Ve skupině A byl významně častěji resekován kořen jazyka a měkké patro, využívána monopolární koagulace a opichová ligatura, podvaz VJI. Ve skupině B byla významně častěji využívána rekonstrukce lůžka po resekci tumoru.

Klíčová slova:

krvácení – karcinom – vena jugularis interna – orofaryng