Behaviorální audiometrické metody u dětí: klinická účinnost a hodnocení vybraných klinických proměnných

Overview

Cílem studie bylo popsat využitelnost a výtěžnost behaviorálních audiometrických metod v běžné pediatrické audiologické praxi a zhodnotit vybrané klinické proměnné související s možností získání validního behaviorálního výsledku. Byla provedena retrospektivní observační analýza souboru 534 dětí vyšetřených behaviorální audiometrií v roce 2024 na specializovaném pedaudiologickém pracovišti. Hodnocena byla úspěšnost získání validního behaviorálního výsledku, použitá behaviorální metoda (BOA –⁠ behaviorální observační audiometrie, VRA –⁠ vizuálně posilovaná audiometrie, CPA –⁠ audiometrie hrou), výskyt nevalidních výsledků (CNT –⁠ could not test) a počet vyšetření potřebných k posouzení funkční integrity sluchu. Validní behaviorální výsledek byl získán u 94,5 % vyšetřených dětí. Ve skupině dětí vyšetřovaných v rámci diferenciální diagnostiky vývojových obtíží bylo ve většině případů možné získat klinicky využitelný výsledek již při první návštěvě (průměrný počet vyšetření 1,19 ± 0,47). Nevalidní výsledek (CNT) byl zaznamenán u 5,4 % dětí a souvisel především s vývojovým profilem dítěte a omezenou stabilitou behaviorální odpovědi. Volba vyšetřovací metody byla řízena vývojovou úrovní a charakterem spolupráce dítěte. Behaviorální audiometrie umožňuje při vývojově orientovaném a flexibilním vedení získat klinicky využitelný výsledek u většiny dětských pacientů. Hodnocení základních klinických proměnných poskytuje praktický rámec pro interpretaci behaviorálních audiometrických nálezů v běžné pediatrické audiologické praxi. Zjištění studie dále zdůrazňují význam behaviorální audiometrie pro sledování auditivního vývoje u malých dětí a její nezastupitelnou roli v komplexní diagnostice sluchu.

Klíčová slova:

dítě – behaviorální audiometrie – VRA – CPA – globální sluchová kapacita – CNT – diagnostika sluchu