Authors: J. Benedík; J. Černý; M. Votava 1; J. Wechsler 2; R. Horváth; M. Dendis; M. Grijalva Authors‘ workplace: Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno 1Mikrobiologický ústav FN u s. Anny, Brno 2I. chirurgická klinika FN u s. Anny, Brno Published in: Čas. Lék. čes. 2003; : 75-79 Category:
Molekulární diagnostika (záchyt a detekce nukleových kyselin pomocí molekulárně genetických metod) nacházístále větší uplatnění v klinické diagnostice nemoci. Mimo již dlouhou dobu používané genetické metody detekcedědičných defektů se nejnověji uplatňuje i při detekci patogenních mikroorganizmů. Její nasazení rozšířilo diagnostickémožnosti detekce patogenů v případech, kdy klasické metody neposkytují dostatečně spolehlivé či rychlévýsledky, a je stále více využívána odborníky z neurologie, otorinolaryngologie, ortopedie, kardiochirurgie čikožními a transplantačními specialisty. Jako každý nový přístup i molekulární diagnostika vyvolává rozporuplnéreakce. Na jedné straně stojí její zastánci s tendencí ji mnohdy až nekriticky přeceňovat, na druhé straně skeptici,kteří ji, bohužel mnohdy z neznalosti, nedůvěřují. V následujícím přehledu se proto pokusíme nezaujatě na základěliterárních údajů i vlastních více jak pětiletých zkušeností s jejím klinickým nasazením zhodnotit její přednostia nedostatky z hlediska možného využití odbornými i praktickými lékaři.
Klíčová slova: molekulární diagnostika, mikrobiologická diagnostika, hybridizace, amplifikace, polymerázovářetězová reakce.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
