75 let Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni


Authors: J. Novák
Published in: Prakt. Lék. 2021; 101(4): 226-233
Category:

ÚVOD

Pokud některá instituce, státní či soukromá, dosáhne 75 let od svého založení, je to určitě důvod k oslavě. Je to i důvod k ohlédnutí, za jakých podmínek ke vzniku instituce došlo, a také důvod k zamyšlení, jakým směrem se budou její kroky ubírat v budoucnu. Při oslavném ceremoniálu bývají dlouholetí zaměstnanci a řada čestných hostů, kteří se přičinili o předchozí úspěšná léta instituce, vyznamenáni čestnými diplomy, medailemi nebo tituly. Nic z toho však neproběhlo na plzeňské lékařské fakultě, ač i tyto vzpomínkové oslavy byly přichystány (15). Příčinou opakovaných odkladů jsou restrikční opatření v souvislosti s pandemií COVID-19, které již více než rok zasahují do života celé naší republiky. Připomeňme alespoň stručně, za jakých okolností došlo k založení plzeňské lékařské fakulty, jejíž tisíce absolventů dodnes působí v nejrůznějších sférách našeho zdravotnictví.

JAK TO BYLO

„Málokdo z historiků si uvědomil rozpory v různých tvrzeních o přípravách na úpravy poválečného zdravotnictví z pera několika ilegálních skupin lékařů v Praze i v Plzni. Myslím tím dokumenty, které koncipoval MUDr. Miloš Nedvěd (1908–1943) a MUDr. Oskar Boleček (1912–1989), MUDr. Karel Makovička, MUDr. František Veselý, MUDr. Jaroslav Lhotka a MUDr. Zdeněk Štich (1911–1968), které údajně dopracovávala skupina MUDr. Bohumila Špačka (1911–1986), MUDr. Jana Hrbka (1912–1992), MUDr. Václava Čedíka-Antara (1908–1955) a snad i dřívější skupina MUDr. Vladislava Vančury (1891 až 1942) a prof. Ing. Viktora Felbera (1880–1942). Vesměs se převážně jednalo o koncepce reforem zdravotnictví po sovětském vzoru. Žádný z dostupných historických pramenů nedoložil prokazatelné snahy těchto skupin o vybudování lékařské fakulty v Plzni těsně po 2. světové válce. Obvykle se za velký třesk ve vývoji takových snah považuje až ustavení Komise pro vybudování lékařské v Plzni dne 18. července 1945.“ To jsou slova pozdějšího významného plzeňského gastroenterologa doc. MUDr. Přemysla Paichla, CSc. (1923–2012), který jako mladý student byl jedním z iniciátorů založení lékařské fakulty v Plzni (16–18, 21).

Je nutno připomenout, že vzniku této komise předcházelo několik akcí skupiny asi 20 mladých lidí, kteří v Plzni vytvářeli Svaz české mládeže (dále jen SČM) s celostátním úkolem získat i v Plzni rozhodující vliv KSČ na jednotné komunistické mládežnické hnutí. SČM získal po někdejším Kuratoriu (pozn.: Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě – 7, 23) v Plzni 23. května 1945 místnosti v Říšské (dnes Prešovské) ulici č. 2.

Zde postupně začali někteří ze studentů zprvu pomáhat adeptům studia na znovu otevřených vysokých školách pražských i jiných. Teprve ve dnech 26. května až 9. června 1945 došlo postupně i k ustavení Akčního výboru vysokoškoláků. Jeho činnost byla svízelná, protože se opírala převážně jen o zprostředkované informace, získávané na dálku z Prahy nebo z úst mnohem zkušenějších studentů, kteří studovali na vysokých školách před jejich uzavřením nacisty v listopadu 1939. Přicházeli sem i ze vzdálených míst četní zájemci o studium medicíny v Praze, kterých podle tehdejších odhadů bylo přes tři tisíce. Jedním z nich byl P. Paichl, který vedle práce v Akčním výboru vysokoškoláků začal navazovat širší kontakty s redakcemi plzeňských časopisů, zejména s Novým dnem. Zde bylo možné sledovat agenturní zprávy o souběžných přípravách budování lékařské fakulty v Hradci Králové (ta byla založena dekretem prezidenta dr. E. Beneše dne 13. října 1945).

V Plzni se však budování lékařské fakulty žádným z hlavních bodů „Provolání“ o činnosti plzeňského SČM, formulovaného 30. května 1945, ještě nestalo. Nějaké konkrétnější plány na zřízení vysokých škol v Plzni se tehdy neobjevily ani v programovém prohlášení „Budujeme půlmilionovou Plzeň“ ani ve futurologických projevech plzeňského primátora J. Ullricha (1897–1967). Proto vedoucí mediků (in spe) P. Paichl podnikl dne 19. června soukromý zájezd do Prahy autem tiskárny Grafika zjistit osobně situaci po oficiálním zahájení činnosti vysokých škol dnem 1. června 1945 a hlavně prověřit zprávy o ustavení Svazu vysokoškolského studentstva (SVS) dne 11. června 1945. V SVS se mu podařilo už uložit do paměti i plzeňský Akční výbor vysokoškoláků jako člena SVS.

Druhá jeho pražská cesta do tisícového průvodu vysokoškoláků a do auly pražské právnické fakulty ukázala, že se budoucí adepti studia medicíny v rámci SČM v Plzni hned tak nějakých změn stavu nedočkají. Bylo proto nutné v Plzni jednat rychle a na mnoha místech. Noviny mu to umožnily uveřejněním výzev studentům připravovat od 25. června 1945 založení samostatné medické studentské organizace.

Po jednání 5. července 1945 s redakcí Nového dne inicioval P. Paichl vytištění prvního článku o vysokých školách v Plzni pod titulkem „Pro zřízení lékařské fakulty v Plzni“. Úvodník sice zprvu zůstal bez velké odezvy, přilil však oleje do ohně plzeňského dění v podobě argumentu, ventilovaného v Praze, tj. tehdy již fakt, že v Hradci Králové bude zřízena lékařská fakulta.

To vedlo 10. července 1945 k dohodě P. Paichla s jednatelem Revolučního NV MUDr. Jaromírem Hrbkem k zahájení veřejné studentské agitace pro založení lékařské fakulty v Plzni. Neurolog J. Hrbek se v roce 1945 ještě před koncem války podílel na činnosti národního výboru v Plzni a zastupoval Plzeň v České národní radě. Dne 15. července 1945 došlo k založení Akčního výboru mediků v Plzni, jehož členy se stali P. Paichl, B. Kozák, Vl. Krabovský, K. Šmrha, Vl. Vilím a S. Vlachová. Po jednání s krajským výborem SČM došlo k dohodě, že se skupina budoucích mediků oddělí od všeobecného plzeňského Akčního výboru vysokoškoláků, ale pomůže mu s uspořádáním akce na získání i jiných fakult vysokých škol v Plzni. Akční výbor mediků začal organizovat všestranné výzvy ke zřízení vysokých škol v Plzni i mezi studenty a národními výbory v dalších městech západních Čech.

Rozhodujícím aktem pro přípravy založení vysokých škol v Plzni se stala dne 18. července 1945 ustavená Komise Okresního národního výboru pro vybudování Lékařské fakulty v Plzni (dále jen Komise). Tu předtím schválil i Zemský národní výbor. Zástupce mediků P. Paichl byl přijat i do přípravného výboru této Komise, kde nejaktivnějšími členy byli MUDr. Jaromír Hrbek a MUDr. Antonín Čech. Zdálo se, že týž den založená plzeňská Společnost pro vědu, umění a práci pomůže těmto záměrům.

Otázku zřízení vysokých škol v myslích Plzeňanů začali medici usilovně připomínat v pátek 20. července 1945 provoláváním hesel z reproduktorů auta zapůjčeného plzeňskými hasiči a Červeným křížem, rozdáváním letáků s hesly „My západočeští studenti…“ a „Voláme všechny studenty“, vylepováním plakátů o západočeské univerzitě na vlaky jedoucí z Plzně a zejména osobním zvaním na manifestaci v přednáškovém sále Domu kultury (obr. 1).

Plakát zvoucí k manifestaci za ustavení lékařské fakulty
v Plzni
Image 1. Plakát zvoucí k manifestaci za ustavení lékařské fakulty v Plzni

Zde 20. července 1945 už zazněly nejen požadavky mediků, ale už i projevy primátora a NV, SVS a kulturních institucí a společností. Nešlo tu jen o postoj samotné Plzně, ale celého českého západu. Následovala i další rozsáhlá práce s vyhledáváním a sepisováním adres, psaním dopisů, rozesíláním malých tištěných memorand a dokonce až do 23. srpna 1945 také osobními návštěvami u představitelů správních komisí, kulturních a společenských institucí i dojížděním za místními Spolky české mládeže po celých západních Čechách.

SLOVO MÁ MINISTR ŠKOLSTVÍ

Vše muselo proběhnout velmi rychle, protože už 23. července 1945 odeslala Komise ministru školství prof. dr. Zdeňku Nejedlému prosbu, aby přijal plzeňskou delegaci, v níž byl i předseda Spolku mediků P. Paichl.

Medici nedostávali jen úkoly ze všech stran, stanovovali si je i sami tam, kde by to nikdo ani nečekal. Dne 23. července 1945 navštívili zástupci AV mediků P. Paichl a Vl. Krabovský velícího generála XXII. sboru americké armády Ernesta N. Harmona (1894–1979) s poděkováním za jeho dar tisíců nemocničních lůžek české správě dne 13. července 1945. Při této příležitosti generál Harmon vyhověl několika žádostem spolku mediků o podporu příprav na založení LF. Zejména slíbil, že nechá v dohledné době uvolnit armádou USA Ústav pro hluchoněmé na Borech (dnes Purkyňův pavilon) na tehdejším Benešově náměstí (což se stalo zčásti už 25. července 1945) a někdejší Jubilejní dětský domov na Lochotíně (dnešní Procháskův ústav). Dostali i příslib uvolnění zdravotnického materiálu a zařízení dislokované německé berlínské nemocnice v Mariánských Lázních, urychlení přesunu sovětských zajatců převážených z Říše přes vojenskou nemocnici v Plzni do Prahy, urychlený odsun německých zajatců z prostor vojenské nemocnice v Plzni na Borech, poskytnutí medicínské literatury z USA pro spolek mediků aj. Vyloudili na generálovi Harmonovi i slib poskytnutí penicilinu v krizových situacích pro plzeňskou nemocnici plukovníkem americké armády Pražákem a kapitánem Gillmannem. Údajně v tom pomohl plzeňský rodák, farmakolog F. M. Berger, v té době na univerzitě v Rochesteru. To se uskutečnilo hned při dalším jednání prim MUDr. A. Čecha a MUDr. Viléma Mathesia (1913–1983) a přispělo k záchraně života malé holčičky z Přešticka (11).

Splnit další úkol Komise pro vybudování LF bylo také těžké. Šlo o to zjistit, kolik se hlásí na pražskou LF studentů z přesně vymezených oblasti západních Čech. Sehnat tyto údaje musel P. Paichl s pomocí Nového dne opět v Praze.

Aby se zrychlila spolupráce Komise pro vybudování LF s Akčním výborem mediků, nastoupilo na dobu od 1. srpna do 15. září 1945 12 mediků do plzeňské městské nemocnice, kde pracovali bezplatně jako pomocné síly.

V srpnu se Akční výbor dočkal vyslyšení urgencí a proseb na přivezení slíbeného zdravotnického zařízení berlínské nemocnice z Mariánských Lázní. Za pomoci plzeňských hasičů tak do Plzně dorazilo 20 tun přístrojů i léků. Vše bylo uloženo do suterénu pavilonu č. 7 v plzeňské nemocnici.

Dne 8. září 1945 se uskutečnila audience zástupců plzeňské komise (dr. J. Hrbek, dr. A. Čech a P. Paichl) na ministerstvu školství, kde po pojednání investic a personálního zabezpečení ministr dr. Z. Nejedlý potvrdil, že zřízení LF v Plzni je prakticky hotovou věcí a návrh bude předložen vládě.

A tak již 19. září 1945, poněkud předčasně, zorganizoval Spolek mediků výběr přihlášek ke studiu medicíny v Plzni. Zájem byl značný, jak se potvrdilo hned 20. září v podobě početné účasti budoucích mediků na slavnostním založení odbočky Spolku českých lékařů pro západní Čechy a odhalení pamětní desky popraveným internistům prof. MUDr. Františku Šimerovi (1899–1943) a as. MUDr. Vilému Hlinkovi (12).

Dne 21. září 1945 vítali zástupci Spolku mediků (P. Paichl, S. Vlachová) na hranicích města ministra prof. dr. Zdeňka Nejedlého a jeho dceru dr. Zdenku Nejedlou-Nedvědovou s pracovníky sovětského velvyslanectví a zajistili večer ministrovu přednášku.

Medici vybavovali a uklízeli i své sídlo, které měli zprvu ve Studentském domě na nábřeží a pak v někdejší Školní ulici. Bylo však nad síly studentů urychlit rozhodující úpravy a adaptace budov pro plzeňskou fakultu a zejména její prosazování na centrálních úřadech v Praze, zejména prodlužující se ustanovování učitelského sboru rektorátem UK. Do potíží zasáhla i měnová reforma 1. října 1945.

Protože už bylo zřejmé, že plzeňská LF nebude otevřena do zahájení zimního semestru, organizoval AV mediků pro západočeské studenty na pražské lékařské fakultě zápis ke studiu, vyřizování stipendií, rezervaci ubytování a obstarávání učebnic. Většina se jich v Praze zapsala do 24. října 1945. Pro plzeňské mediky to bylo napínavé období, neboť naděje na studium v Plzni svitla až 13. října 1945, kdy ministerstvo školství a osvěty zřízení LF v Plzni schválilo. Všem průtahům však ještě zdaleka nebyl konec. Zřízení LF v Plzni musel ještě schválit i rektorát Univerzity Karlovy a ministerstvo zdravotnictví.

Na dopolední schůzi 26. října 1945 schválila vláda návrh ministra školství prof. dr. Zdeňka Nejedlého na zřízení plzeňské lékařské fakulty. Oficiální název tehdy zněl: pobočka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

DEKRET PREZIDENTA REPUBLIKY

Dekret o jejím založení podepsal prezident dr. Eduard Beneš (1884–1948) 27. října 1945 za přítomnosti předsedy vlády Zdeňka Fierlingera (1891–1976) a jednoho z hlavních přímluvců zřízení plzeňské LF ministra prof. dr. Zdeňka Nejedlého (obr. 2).

Už je to jisté – LF v Plzni bude!
Image 2. Už je to jisté – LF v Plzni bude!

Zbytek práce s otevíráním naší fakulty nekalily medickému spolku už významnější potíže. Dne 28. října došlo k předání daru 2 milionů korun pro chudé studenty. Dárcem byl odborný zubní lékař MUDr. Alois Vaško, spolumajitel lékařského domu Aeskulap na Americké třídě. Spolek zdravotmediků týž den poděkoval plzeňskému Červenému kříži za pomoc při zřizování akademické menzy. Studenti také podporovali výstavbu nové plzeňské nemocnice na Borech, pro niž už 4. listopadu byla předána zastavovací studie. Současně již probíhaly přípravy oslav mezinárodního kongresu studentstva jednak při příjezdu automobilové štafety, jednak při výzdobě i vítání zahraničních delegátů na plzeňském nádraží, nakonec i při slavnosti u sochy prezidenta Masaryka na jeho náměstí.

Medici se účastnili dne 17. listopadu 1945 symbolického předání pozemků pro výstavbu univerzitního města zmocněncem ministerstva zemědělství V. Hanzlíka v areálu bývalé Zemské vyšší rolnické školy dr. Edvarda Beneše (dnes Pavlovův ústav na Lochotíně). Dne 20. listopadu 1945 se studenti s celou Plzní zúčastnili slavnostního rozloučení s americkou armádou. Na náměstí Republiky se tohoto slavnostního aktu účastnila řada významných vládních představitelů, například ministr národní obrany Ludvík Svoboda, ministr zahraničí Jan Masaryk nebo náměstek předsedy vlády Ján Ursíny. Přítomen byl také generál Bohumil Boček, primátor města Prahy Petr Zenkl a americký velvyslanec Lawrence Adolph Steinhardt. Během ceremoniálu proběhla přehlídka jednotek americké a československé armády, včetně vzájemného dekorování příslušníků obou armád (9).

ZAHÁJENÍ VÝUKY

Satisfakcí za půlroční úsilí mediků bylo v pondělí 6. prosince 1945 v 11 hodin v kině Univerzita (dnes opuštěné Komorní divadlo) symbolické zahájení přednášek pro první ročník LF, na němž vděční nyní již posluchači nové fakulty nejen na všechny strany děkovali, ale vyhlásili i svoje rozhodnutí o 48 hodinách manuální práce pro fakultu, zejména úklidu akademické půdy, na níž se pak konalo slavnostní zahájení výuky otevřením školy v Procháskově ústavu na Lochotíně. Večer před touto událostí se dne 15. prosince při seznamovacím setkání sešli členové Spolku českých mediků, Spolku českých lékařů v Plzni a Spolku plzeňské župy lékařské.

Slavnostního otevření plzeňské lékařské fakulty dne 16. prosince 1945 v 11 hodin se zúčastnili nejen zástupci rektorátu UK, pražské Lékařské fakulty UK, ale také ostatních pražských vysokých škol, královéhradecké lékařské fakulty, ministerstva školství, ministerstva zdravotnictví, ministerstva zemědělství a Národního pozemkového fondu. Za 103 přítomných mediků poděkoval všem přítomným za podporu v jejich úsilí předseda Spolku mediků Přemysl Paichl. Jak později vzpomínal, medici se sice všichni nedostali na slavnostní oběd, ale doprovázeli alespoň vzácné hosty po Plzni. Na malou skupinu studentů se také dostaly vstupenky na slavnostní představení v Divadle J. K. Tyla.

Celá událost byla podrobně popsána ve zvláštním čísle Časopisu českých lékařů v článku pod názvem „Almae matris carolinae alma filia pilsnensis“.

Dále už historie Spolku českých mediků i historie plzeňské lékařské fakulty odrážela osudy celé naší společnosti. Formálně Spolek mediků existoval až do 21. května 1950, kdy byl zařazen do ROH (Revoluční odborové hnutí – celostátní odborová organizace) jako Svaz zaměstnanců a studentů vysokých škol.

Větší potíže měla zpočátku plzeňská lékařská fakulta, jejíž oficiální název zněl Pobočka lékařské fakulty univerzity Karlovy v Plzni. Musela se vyrovnávat s potížemi svého „zastupujícího vedení“ až do roku 1949, s nedostatkem učitelů, s výstavbou nemocnice, ústavů a klinik, s jejich vybavením a jinými nedostatky, i s potížemi spojenými s únorem 1948. Samostatnou fakultou v rámci Univerzity Karlovy včetně stomatologického směru se stala od školního roku 1950/51.

PRVNÍ PROMOCE NA PLZEŇSKÉ LÉKAŘSKÉ FAKULTĚ

14. prosinec 1946 se díky první promoci na plzeňské lékařské fakultě nesmazatelně zapsal nejen do historie samotné fakulty, ale celého plzeňského vysokého školství. Hlavním aktérem byl kdyňský rodák MUDr. Petr Raišl, který přesně rok po založení první plzeňské vysoké školy splnil studijní požadavky k udělení lékařského diplomu (obr. 3).

MUDr. Petr Raišl – první absolvent plzeňské
lékařské fakulty
Image 3. MUDr. Petr Raišl – první absolvent plzeňské lékařské fakulty

Připomeňme podle dobového tisku, jak tato významná událost nejen pro Plzeň, ale pro celý region probíhala.

„Starobylá zasedací síň plzeňské radnice byla dnes v poledních hodinách svědkem významné události po prvé v historii našeho města. Za účasti ministra školství a osvěty dr. Stránského, předsedy ÚNV města Plzně dr. Křepinského, zástupce ministerstva zdravotnictví odborového přednosty dr. Macháčka, zástupců úřadů, kulturních institucí, plzeňských docentů, primářů, lékařů a četných jiných hostů, mezi nimi zástupce pobočky lékařské fakulty v Hradci Králové a posluchačů lékařské fakulty v Plzni, byl slavnostním způsobem prohlášen doktorem všeho lékařství 30letý MUC. Petr Raišl, syn obchodníka ze Kdyně na Šumavě. Za zvuků slavnostních intrád vstoupili do slavnostně vyzdobené zasedací síně v historických univerzitních krojích s insigniemi Karlovy Univerzity, J. M. rektor univ. prof. dr. Bydžovský, J. S. proděkan lékařské fakulty prof. dr. Čančík a J. S. promotor univ. prof. dr. Schneiner, který ve své zahajovací řeči vzpomněl prvého výročí (16. prosince 1945) založení lékařské fakulty v Plzni a ocenil budovatelskou práci, která klade na všechny členy učitelského sboru veliké nároky, jež tito s nadšením zdolávají. Řečník poděkoval všem, kdož mají pochopení pro potřeby fakulty a apeloval též na občany staroslavného města Plzně, aby oni pomohli vytvořit ovzduší univerzitního města. J. S. proděkan lékařské fakulty univ. prof. dr. Čančík oznámil pak rektoru Univerzity Karlovy univ. prof. dr. Bydžovskému nového kandidáta lékařství, který s úspěchem dokončil všechny přísné zkoušky. J. M. rektor dal pak svůj souhlas s promocí nového kandidáta lékařství (obr. 4). Protomor, zastupující děkan plzeňské lékařské fakulty prof. dr. Jiří Scheiner a ředitel univerzitní kanceláře dr. Říha přečetli pak latinská promoční prohlášení, načež nový kandidát lékařství vykonal slavnostní slib, po němž poděkoval zvláště čs. státu, prezidentu republiky, bojovníkům za naši samostatnost, představitelům Karlovy Univerzity a svým rodičům. Rektor univerzity připomněl pak novému lékaři jeho povinnosti, jež vyplývají jednak z odpovědnosti za zdraví občanů státu a také z okolnosti, že je prvním promovaným lékařem na pobočce lékařské fakulty v Plzni. Novému lékaři, jakož i jeho rodičům blahopřáli všichni významní účastníci slavnosti. Na slavnostním obědě byly proneseny přípitky na zdar pobočky lékařské fakulty v Plzni a novému lékaři MUDr. Petru Raišlovi. Za ÚNV poděkoval předsedův náměstek Macháček všem vzácným hostům na dnešní univerzitní slavnosti a požádal o podporu pro další rozvoj lékařské fakulty v Plzni. Odborový přednosta ministerstva zdravotnictví dr. Macháček tuto podporu přislíbil a přál mnoho úspěchů další činnosti lékařské fakulty.“ (Nový den, 15. 12. 1946).

Lékařský diplom MUDr. P. Raišla
Image 4. Lékařský diplom MUDr. P. Raišla

„Je nutné podotknout, že prvním slavnostním promočním aktem zapsala se lékařská fakulta plzeňská do historie našeho universitního školství, neboť šlo o první nejzápadnější slovanskou promoci vůbec.“ (Svobodný směr, 15. 12. 1946).

Po složení lékařského slibu MUDr. Petr Raišl mj. uvedl: „Je mi ctí, že jsem první dosáhl hodnosti doktorské na zdejší lékařské fakultě v Plzni slavnostní promocí a pokládám si za milou povinnost veřejně poděkovati. Především s vděčnou myslí vzpomenouti sluší státu československého, z jeho nejvyšší moci a svrchovanosti se veškeré akademické hodnosti udílejí, a všech těch, kteří mají největší zásluhy na znovudobytí naší drahé svrchovanosti. Je to na prvním místě náš pan president Budovatel dr. Eduard Beneš se všemi svými spolupracovníky v odboji zahraničním i domácím. Jsou to naši vojáci, kteří bojovali a umírali na všech světových bojištích po boku našich velkých spojenců: Sovětského svazu, Velké Británie, Spojených Států, Francie a všech ostatních spojeneckých národů světa proti nejhroznějšímu a nejsurovějšímu nepříteli, jakého kdy lidstvo vůbec poznalo. Při této příležitosti vzpomínám pánů profesorů, lékařů, studentů a ostatních složek národa, kteří trpěli a umírali doma v boji proti okupantům, v koncentračních táborech a na barikádách, abychom my dnes mohli pokračovat v práci a ve studiích, které jsme v roce 1939 násilně přerušili. S myslí stejně vděčnou vzpomínám naší staroslavné university Karlovy, jejíž doktorát mně byl právě udělen a jejíž půda byla dosud nevídaným způsobem v dějinách lidstva znesvěcena nacistickou botou zlotřilých okupantů. Vydrancována a těžce poškozena se velmi rychle vzpamatovává. Prosím, aby její akademičtí zástupcové přijali projev upřímných díků. Se srdečnými díky zachovám ve vděčné paměti též celý profesorský sbor staroslavného vysokého učení naší ALMAE MATRIS CAROLINAE, kdež jsem pod vedením vážených členů sboru profesorského fakulty lékařské v Praze studoval a posléze svá studia dokončil pod vedením vážených členů profesorského sboru lékařské fakulty v Plzni. Přesvědčil jsem se ze svého, byť i krátkého pobytu na zdejší fakultě, že pod vzorným a svědomitým vedením slovutných pánů profesorů, docentů, primářů, asistentů a klinických sekundářů zdejší lékařské fakulty v Plzni budou vycházeti lékaři nejen teoreticky, ale i prakticky co nejvíce připraveni pro těžký úkol, který na ně čeká, a tím prospějí v nejvyšší míře celému našemu národu. Slibuji při této příležitosti, že budu pamětliv toho, že jsem členem akademické obce University Karlovy. Ne na posledním místě jest mně vzpomenouti drahých rodičů, kteří svou láskou, dobrotou a obětavostí dopomohli mně k tomu, že jim z tohoto místa mohu vysloviti svůj nejvřelejší dík a slibuji, že jim toho nikdy nezapomenu.“

Připomeňme si několik životopisných údajů o prvním absolventovi naší fakulty. MUDr. Petr Raišl se narodil 16. srpna 1916 ve Kdyni. Státní reálné gymnázium v Domažlicích absolvoval v roce 1935, kdy se také zapsal na pražskou lékařskou fakultu. Po násilném uzavření českých vysokých škol v roce 1939 do konce války vypomáhal v ordinacích zubní lékařky a praktického lékaře. Ihned po založení plzeňské lékařské fakulty složil chybějící zkoušky, aby splnil podmínky k udělení lékařského diplomu. Po promoci nastoupil nejdříve na chirurgické oddělení plzeňské nemocnice, zakrátko však byl v rámci vojenské služby povolán na Slovensko, kde se účastnil bojů s banderovci, kteří pronikli do oblasti Malé Fatry z Polska.

Doplnil si specializační zkoušky v zubním lékařství, takže stál poté u zrodu stomatologické kliniky. Později zakládal zubní oddělení ve Vojenské nemocnici, zabýval se ortodoncií, léčbou paradentózy, řešil každodenní problematiku provozu velkého oddělení. Stal se náčelníkem stomatologie ve Vojenské nemocnici a v této funkci zůstal až do odchodu do důchodu. V osobním životě MUDr. Raišl začátkem roku 1948 pojal za choť rovněž kdyňskou rodačku Helenu Vilímcovou, s níž prožil 45 let šťastného manželství. Rodina se postupně rozrostla o dceru Helenu a syna Petra. V roce 1991 onemocněla manželka rakovinou, které zakrátko podlehla. Ztráta milované osoby jej bolestivě zasáhla, v roce 1993 byl postižen mozkovou mrtvicí s průvodní hemiparézou, z níž se již nikdy zcela nezotavil. Přesto téměř 10 let nadále žil ve vlastním bytě díky pečovatelské službě Charity a pomoci vlastních dětí. Po otevření doubraveckého Domova důchodců v roce 2003 byl jeho prvním obyvatelem. Až do posledních chvil se těšil ze svých vnoučat a pravnoučat, v kruhu svých blízkých se chystal oslavit své devadesátiny. Bohužel toho se již nedožil, po krátké hospitalizaci zemřel 4. července 2006. Po celý svůj život se nezpronevěřil slibu, který při své promoci pronesl – prospívat v míře největší svým pacientům a nezapomenout na své členství v akademické obci Univerzity Karlovy. Navždy bude mít plzeňská lékařská fakulta v seznamu absolventů na prvním místě MUDr. Petra Raišla, lékaře, který svým celoživotním dílem určitě zcela splnil poslání, které v den své promoce přijal za své (13, 14).

SEN SE STAL SKUTEČNOSTÍ

7. prosince 1945 přinesl Časopis lékařů českých následující zprávu: Almae matris carolinaeae alma matris filia pilsnensis. Plzeň, sebevědomá bašta jihozápadních Čech, se rozvíjela od té doby, co se vymanila ze starousedlé vlády němčící vrstvy měšťanů, soustavnou kulturní prací na první město po Praze. Obchod a průmysl založil poměrný blahobyt obyvatelstva, rozkvetlo umění všech odvětví, prospívající a rostoucí průmysl umožnil blahodárná sociální zařízení, a zbyla jen přirozená touha rozkvetlého kulturního střediska zakončit pyšnou duchovní stavbu důstojným vrcholem vědy. Plzeň stanula dnes u cíle, otvírajíc první fakultu své univerzity. V předvečer zahájení přednášek předkládají plzeňští kolegové lékařské veřejnosti soubor prací, aby ukázali, že fakulta přichází do prostředí připraveného a zkypřeného soustavnou vědeckou prací a nikoliv od včerejška. Starým i novým pracovníkům zdar! Q. B. F. F. Q. E.!

V uvedeném čísle byl publikován soubor prací vedoucích oddělení plzeňské městské nemocnice, budoucích učitelů a profesorů nově vzniklé lékařské fakulty. Do souboru přispěli primář MUDr. Eugen Vencovský (1908 až 1991), přednosta neurologicko-psychiatrického oddělení (22), primář MUDr. Karel Bobek (1909–1964), přednosta interního oddělení (1), MUDr. Vilém Jiří Mathesius (1913–1983), přednosta dětského oddělení (11), MUDr. Jaromír Hrbek (1914–1992), přednosta neurologického ambulatoria (5), primář MUDr. Vlastimil Resl (1906 až 1986), přednosta kožního oddělení (19), MUDr. Emil Graubner z poradny Masarykovy ligy proti tuberkulóze (3), primář MUDr. Jan Kubík, přednosta plicního oddělení (8) a primář MUDr. Rudolf Knobloch, přednosta očního oddělení (6).

Soubor prací uvedených autorů doplnila písemná podoba přednášky prof. MUDr. Miloše Netouška (1889 až 1968). Proslovil ji na ustavující schůzi Spolku českých lékařů v Plzni dne 22. září 1945 a zhodnotil v ní profesní dráhu a odbojářskou činnost prof. MUDr. Františka Šimera a MUDr. Viléma Hlinky, kteří byli popraveni nacisty (12). Jejich památka je dodnes uctěna pamětní deskou při vchodu do budovy II. interní kliniky Fakultní nemocnice na Borech.

Z té doby pochází také zajímavý údaj o plzeňské nemocnici (4). Rozkládala se v 18 budovách a v roce 1944 přijala 24 446 nemocných.

ZÁVĚR

Za dobu své existence vzdělala plzeňská Lékařská fakulta UK více než 10 000 lékařů působících v České republice i v zahraničí. V současnosti z ní každoročně vychází dalších 250 absolventů. Výročí 75 let založení fakulty mělo 27. října 2020 připomenout slavnostní shromáždění ve velkém sále Měšťanské besedy a další akce. Z důvodu restrikčních opatření vlády v průběhu koronavirové krize byly oslavy odloženy. Na lékařské fakultě probíhala stejně jako na ostatních školách v České republice především distanční výuka, zkoušky i praktická cvičení byly v omezeném režimu. Řada mediků současně se studiem pracovala, a pomáhala tak zvládnout krizovou situaci s nedostatkem personálu ve zdravotnických zařízeních nejen v Plzeňském kraji. Koronavirová krize klade zvýšené nároky také na pedagogy, kteří jsou ve velké většině případů zároveň lékaři, zejména ve Fakultní nemocnici Plzeň. „Tato doba je v pětasedmdesátileté historii fakulty patrně nejtěžší,“ uvedl Jindřich Fínek, děkan Lékařské fakulty UK v Plzni.

Slavnostní shromáždění k 75. výročí založení fakulty bylo plánováno v náhradním termínu. „Součástí shromáždění bude také udělování speciálních pamětních medailí. Původně měl být součástí oslav i den otevřených dveří našeho Biomedicínského centra. Připravovali jsme ho ve spolupráci s městem Plzeň na 28. října 2020 v rámci oslav vzniku republiky. Také tuto akci se budeme snažit uskutečnit později, až to bude možné,“ řekla mluvčí fakulty Barbora Černíková. Výročí založení školy tak připomenulo říjnové číslo fakultního časopisu Facultas Nostra a v tisku je také sborník, který shrne desetiletý vývoj fakulty od vydání posledního podobné publikace. Vzhledem k přetrvávající nejisté situaci plánované slavnostní shromáždění již neproběhne.

Plzeňská lékařská fakulta vyrostla ze skromných začátků v moderní vysokou školu. Její založení si krátce po skončení 2. světové války vyžádali sami studenti. Historické, památkově chráněné objekty, v nichž Lékařská fakulta v Plzni sídlí od svého založení a které byly původně určeny k jinému účelu, jako jsou například Procháskův nebo Pavlovův ústav (obr. 5, 6), svým dispozičním řešením dnes již nevyhovují požadavkům na moderní výuku a výzkum. V aleji Svobody v těsném sousedství Fakultní nemocnice na Lochotíně proto vyrůstá nový univerzitní kampus. V roce 2014 byla slavnostně otevřena první budova budoucího Univerzitního medicínského centra s posluchárnami, laboratořemi, pracovnami pedagogů a dalšími souvisejícími prostorami. Součástí je i Biomedicínské centrum. Druhá část kampusu se v současnosti nyní staví. Na podzim roku 2022, půjde-li vše podle stanoveného harmonogramu, zimní semestr začne již kompletně v nových objektech (obr. 7).

Nové objekty plzeňské lékařské fakulty UniMeC I.
a Biomedicínského centra otevřené v r. 2014
Image 5. Nové objekty plzeňské lékařské fakulty UniMeC I. a Biomedicínského centra otevřené v r. 2014

Pavlovův ústav, kterým prošly všechny dosavadní generace mediků a lékařů,
studujících na plzeňské LF
Image 6. Pavlovův ústav, kterým prošly všechny dosavadní generace mediků a lékařů, studujících na plzeňské LF

Vizualizace objektů UniMeC II., které budou otevřeny
v roce 2022
Image 7. Vizualizace objektů UniMeC II., které budou otevřeny v roce 2022

V současné době studuje na plzeňské lékařské fakultě na 2000 studentů dva obory – všeobecné a zubní lékařství, každý z nich se vyučuje v češtině i v angličtině. Všem dosavadním absolventům plzeňské lékařské fakulty budiž tento článek připomínkou nesnadných začátků, v nichž se tehdy nejzápadnější slovanská univerzita rodila, a současně upozorněme, že ony památné historické budovy, k nimž se vážou vzpomínky všech absolventů na první kroky na akademické půdě, fakulta v krátké době opustí.

Na závěr vyjímáme z prohlášení děkana plzeňské Lékařské fakulty prof. MUDr. Jindřicha Fínka, Ph.D.: „Zevní okolnosti nám nedovolují se setkat a společně se zamyslet nad historií a budoucností naší vysoké školy. Minulost neovlivníme, budoucnost bude dnešními dny ovlivněna více, než si dovedeme představit. Dobrovolnická práce mediček a mediků zachraňující životy spoluobčanů, vysoce ceněná celou společností, mně dává jistotu, že vychováváme svébytnou zodpovědnou generaci lékařů a intelektuálů se správně nastavenými kritérii lidských hodnot.

Učitelé, studenti, vědci vždy tvořili jednu rozvětvenou rodinu akademického společenství. To naše mi dává jistotu, že nejen zdárně dokončíme akademický rok, byť možná později, ale dokončíme, a že budoucnost naší fakulty, jejích zaměstnanců, studentů a absolventů je světlá a bude slavná. K ní si budeme muset pomoci sami, máme ji ve svých rukou, a to je ta hlavní jistota a záruka úspěchu” (2).

MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D.

Ústav sportovní medicíny a aktivního zdraví LF UK, Plzeň


Sources

1. Bobek K. Chemotherapie kruposní pneumonie kombinovaná kuchyňskou solí. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1473–1477.

2. Fínek J. Slovo děkana k 75 letům LF UK v Plzni. Starý Plzenec, 24. 10. 2020.

3. Graubner E. Aktuální otázky sociální fthiseologie. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1487–1493.

4. Houz J. Některá data z historie a vývoje plzeňské nemocnice. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1503–1507.

5. Hrbek J. Obecně biologické základy neurologie. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1480–1485.

6. Knobloch R. Obligatorní kanthotomie při lobulární extrakci katarakty. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1496.

7. Kouřil J. Tělesná výchova v Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942–1945). Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií 2017.

8. Kubík J. Hrotové thorakokaustiky. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1493–1496.

9. Lang M. Pobyt americké armády na Plzeňsku v roce 1945. Diplomová práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická 2015.

10. Levorová G, Klečková M, Kořínková J, Novák J, Jandová V, Peteříková M. Současná medicína v Plzni. Historie a současnost Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Plzeň: Euroverlag 2013.

11. Mathesius VJ. Smíšená infekce koková a penicilin. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1477–1480.

12. Netoušek M. Za profesorem dr. Šimerem a dr. Hlinkou. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1497–1501.

13. Novák J. Šedesát let od první promoce na plzeňské lékařské fakultě. Fac. Nostra 2007; č. 59: 18–20.

14. Novák J. První promoce na plzeňské lékařské fakultě: MUDr. Petr Raišl. Fac. nostra 2015; č. 151–152: 8–9.

15. Osvaldová M. Plzeňská lékařská fakulta si připomíná 75 let své existence, oslavy musí počkat. Plzen.cz, 27. 10. 2020.

16. Paichl P. Prehistorie plzeňské lékařské fakulty. Dostupné na: http://paichl.cz/knihy/Prehistorie%20_plzenske%20_LF.htm

17. Paichl P. Prehistorie plzeňských vysokých škol. Dostupné na: http://paichl.cz/knihy/Prehistorie_ZPCU.htm

18. Paichl P. Město Plzeň a jeho medicína. In: Historie čs. medicíny a farmacie ve světovém kontextu: symposium pořádané v Plzni 7.–10. července 1992. Praha: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni a Karolinum. Plzeňský lékařský sborník 1993; Suppl 66: 55–60.

19. Resl V. Herpes zoster u psoriatiků léčených arsenem. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1485–1487.

20. Rund D. Historicko-architektonický vývoj Americké třídy. Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická 2012.

21. Zrod lékařské fakulty v Plzni. Fac. nostra 7–10/2015, č. 151–152: 6–8.

22. Vencovský E. Perineuritis n. axillaris. Čas. Lék. čes. 1945; 84(41): 1471–1473.

23. Wikipedia. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Naposledy editováno 26. 3. 2021.

Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults
Login
Forgotten password

Don‘t have an account?  Create new account

Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account