Authors: M. Pleskot; P. Pařízek Authors‘ workplace: II. interní klinika FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Z. Hrnčíř, DrSc. Published in: Prakt. Lék. 2000; (12): 678-682 Category:
Cílem práce bylo popsat u osob se spontánní komorovou fibrilací (KF) po vyloučení akutního srdečního onemocnění některé podmínky vzniku této arytmie (faktory patofyziologické, epidemiologické, pracovní, pohybové, chronologické).Autoři zařadili do souboru 46 nemocných (39 mužů a 7 žen) ve věkovém rozmezí od 24 do 78 let (průměrný věk 59±12 roků) se spontánní KF bez akutního srdečního onemocnění, kteří nezemřeli do 3 měsíců od této tachyarytmie. Celkem 39 osob mělo podle selektivní koronarografie ischemickou chorobu srdeční. U všech pacientů sledovali autoři výskyt hlavních rizikových faktorů ischemické choroby srdeční (hyperlipidémie, kouření, hypertenze, cukrovka) a spotřebu alkoholu. Hodnotili fyzickou aktivitu při zaměstnání včetně emočního stresu, četnost KF v závislosti na ročních obdobích, na kalendářních měsících a na cirkadiánních rytmech. Zaznamenávali kalémii (vliv kalium-deplečních diuretik) a užívání betablokátorů sympatiku.V souboru převažovaly osoby s přítomností nejméně jednoho rizikového faktoru ischemické choroby srdeční (94 %). Chronický etylismus prokázali autoři v jednom případě. Lehká fyzická aktivita při výkonu povolání se vyskytla u osob s KF ve 26 % (většinou provázeno emočním stresem). Největší ohroženost sledovanou tachyarytmií byla pozorována v zimním období (33 %), z měsíců v srpnu (8 osob) a z denní doby v časovém úseku mezi 6. a 12. hodinou (70 %). Ve věku nad 65 let převažovaly tachyarytmie v zimním období a z měsíců v lednu. Z pohybových aktivit před arytmií se nejčastěji zjistilo sezení (33 %). Betablokátory sympatiku užívalo 20 % nemocných. Nižší kalémii popsali autoři u 15 % osob (vždy podávána kalium-depleční diuretika).Autoři zdůrazňují význam odstranění rizikových faktorů ischemické choroby srdeční včetně snížení emočního stresu při výkonu povolání pro prevenci KF. KF vzniká nejčastěji v čase mezi 6. a 9. hodinou dopoledne, v zimě a z pohybových aktivit při sezení. Betablokátory sympatiku vždy nechrání pacienta před arytmií. Při podávání diuretik je nutné sledování koncentrace draslíku v séru.
Klíčová slova: arytmie - betablokátory - cirkadiánní rytmus - diuretika - epidemiologie - kalium - komorová fibrilace - měsíční variace - náhlá srdeční smrt.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
