Authors: B. Kalvachová Authors‘ workplace: Endokrinologický ústav, Praha ředitel doc. MUDr. V. Hainer, CSc. Published in: Čes-slov Pediat 2003; (5): 255-257. Category:
Tyroxin a trijodtyronin (T4 a T3) jsou klíčovými působky pro zdárný morfologický i funkční vývoj centrálnínervové soustavy v období nitroděložním a postnatálním. Současné embryologické znalosti stratifikují vývojmozkových struktur do časových pásem a návazností, takže je známo, v kterém týdnu těhotenství se ten který úsekformuje. Souvislost mezi dostupností T3 v jádrech neuronů a buněk glie ve správném čase a ve správném množstvía naplněním sekvence vývoje esenciálních struktur mozku je dnes již jasně prokázána. Jsou také známé mechanismy,kterými je regulován transport mateřského T4 k buňkám embrya a plodu a následná sofistikovaná roledejodáz, usměrňujících velmi citlivě lokální výrobu T3. Tyto cílové roviny však vyžadují, aby správně fungovalaštítná žláza matky, a to především v prvé polovině těhotenství. Poptávka po jodu během těhotenství je vysoká. Ponarození, kdy vývoj CNS pokračuje, ale dítě je odkázáno na vlastní tvorbu T4 i T3, potřeba trvalého přívodu jodupochopitelně trvá. Adaptační výkon natrium - jodidového symportéru (NIS) v tyreocytech kojících matek se vícenež zdvojnásobuje. Péče o správnou funkci štítné žlázy je nutná nejen u žen fertilního věku, nicméně tíže dopaduhypotyroxinémie právě u nich je nejvyšší a pro dítě nenapravitelná.
Klíčová slova: etapy CNS vývoje, úloha T3, transplacentární transport T4, dejodázy, hormonogeneze plodu,doporučení pro praxi
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
