Význam stanovení antigliadinových a antiendomyziálních protiláteka HLA-DR, DQ genotypu u malých dětí s atrofií jejunální sliznice

Overview

Cílem studie bylo zjistit, zda současné stanovení antigliadinových protilátek (AGA), antiendomyziálníchprotilátek (EMA) a HLA-DR, DQ haplotypů u dětí mladších dvou let v době první enterobiopsie, která prokázalaatrofii jejunální sliznice, přispěje k rozlišení etiologie atrofické sliznice.Ve studii byl užit soubor dat 24 dětí, které v době první enterobiopsie (EB) byly mladší než 2 roky a EBprokazovala atrofii jejunální sliznice. Po druhé EB provedené po expozičním testu s lepkem byla definitivnídiagnóza u 18 dětí uzavřena jako celiakální sprue (CD) a u 6 dětí byla CD vyloučena. EMA protilátky byly pozitivníu 17 z 18 dětí s CD (1x se jednalo o IgA deficit) a negativní u všech 6 dětí s neceliakální atrofií jejunální sliznice(non-CD). AGA-IgA byly pozitivní u 15 z 18 dětí s CD a u žádného s non-CD. AGA-IgG byly pozitivní u všech dětís CD a u jednoho s non-CD. Všechny děti s CD měly HLA haplotypy typické pro CD, ale také 3 z e 6 dětí s non-CDměly haplotypy typické pro CD. Jednorázové souborné vyšetření EMA, AGA, HLA alel II. třídy lokusů DRB1,DQA1, DQB1 a enterobioptické vyšetření diagnózu CD u dítěte do 2 let (v záměru odlišení od zdravého jedincenebo od jedince s jinou enteropatií) upřesňuje, ale možnost chyby není vyloučena.

Klíčová slova:
celiakální sprue, endomyziální protilátky, HLA haplotypy