Charakteristikapacientů s reaktivní artritidou z Národního registrurevmatických chorob

Overview

Úvod.
Článek obsahuje informace o skupině nemocných s reaktivní artritidou,která představujejednu z podskupin Národního registru revmatických chorob.Cíle .1.Analýza demografických dat,klinického obrazu a terapie nemocných.2.Analýza vztahů mezi typem spouštějící infekce a těmitoparametry:pohlavím,klinickýmobrazem,přítomností HLA-B27 antigenu a terapií.3.Vyhodnocení,zda terapie nemocných sledovaného souboru odpovídá literárním doporučením.Metody .Zařazeno62 nemocných splňujících kritéria pro reaktivní artritidu navržené na 3.mezinárodní schůzio reaktivní artritidě v Berlíně v r.1995.Na zařazování do registru se podílelo více revmatologůz různých českých a moravských regionů.Zařazování probíhalo od r.1999 do roku 2001 včetně.Získaná demografická data,údaje o klinickém obraze a terapii a přítomnosti HLA-B27 byla statis-ticky vyhodnocena.Dále byly statisticky vyhodnoceny vztahy mezi spouštějící infekcí a sledovanýmiparametry (pohlavím,klinickým obrazem,přítomností HLA-B27 antigenu a terapií).Statistickéhodnocení proběhlo v programech Statistica a MS Excel.Nominální veličiny a rozdíly mezi skupi-nami byly hodnoceny pomocí kontingenčních tabulek a χ 2 testu,případně Fisherova exaktníhotestu.Výsledky .V souboru jsme nezjistili statisticky významný rozdíl ve výskytu urogenitálníreaktivní artritidy v závislosti na pohlaví,statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi výskytempostenterické reaktivní artritidy mezi pohlavími s převahou mužů (78,6 %).Ve sledovaném souborunebyl zjištěn rozdíl v klinickém obrazu v závislosti na spouštějící infekci.Přítomnost HLA-B27antigenu se statisticky významně nelišila v závislosti na vyvolávající infekci,rovněž tak terapie sestatisticky významně nelišila v závislosti na spouštějící infekci.Porovnáním terapie námi sledova-ného souboru s literárními doporučeními jsme zjistili určité odchylky od literárně doporučovanýchpostupů.Pacienti byli léčeni antibiotickou léčbou i v případě postenterické reaktivní artritidy(35,7 %),což neodpovídá literárním doporučením.Převážná část nemocných byla léčena sulfasala-zinem (74,2 %).Závěr .Terapie sulfasalazinem má být použita až při protrahovaném průběhureaktivní artritidy,proto se domníváme,že význam terapie sulfasalazinem byl v souboru nadhod-nocen.

Klíčová slova:
reaktivní artritida,demografická data,klinický obraz,terapie