Indikacní a prognostický význam některých znaků u hematoonkologickýchpacientů v resuscitační péči

Overview

Cílem práce je upozornit na prognosticky významné faktory pri lécbe kriticky nemocných pacientu s hematoonkologickým onemocnením. Jehodnoceno 39 pacientu, proveden podrobný rozbor skupiny 24 pacientu, kterí nepodstoupili transplantaci kostní drene. Pacienti po transplantaci jsoupredmetem samostatné studie. Všichni pacienti pocházejí z hematologického oddelení FN KV a Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a bylihospitalizováni na anesteziologicko-resuscitacní klinice FN KV od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000. Soubor je zpracován jako retrospektivní otevrenástudie; výsledky jsou vzhledem k malému rozsahu souboru prezentovány v primární podobe. Z prezentovaných výsledku vyplývá dulezitost techtoprognostických faktoru: charakter komplikace zpusobující kritický stav (pneumonie má lepší prognózu nez sepse jiné lokalizace), trvání závaznéleukopenie v kritickém stavu (deficit leukocytu s hodnotou nizší nez 1000/mm 3 ) po dobu delší nez 1 týden je spojeno s výrazne nepríznivou prognózoua rozsah syndromu multiorgánového selhávání –⁠ MOF (u pacienta s více nez 4 selhanými orgánovými systémy je prezití málo pravdepodobné).Nepodarilo se prokázat závislost mezi prezíváním ci mortalitou a základním hematologickým (onkologickým), onemocnením. Pokud je indikaceprovádena uvázlive (jsou eliminováni pacienti v terminálním a dále nelécitelném stavu základního onemocnení) muze být prognóza celkove prekvapivepríznivá. Kritickou komplikaci vyzadující resuscitacní péci prezilo v našem souboru 50 % a dlouhodobe (déle nez 6 mesícu) po jejím prekonání zijedosud 25 % pacientu. Z hlediska nebezpecí vzniku MOF je upozorneno na dulezitost vcasné indikace umelé plicní ventilace jako prevence systémovéhypoxie.

Klíčová slova:
hematologický pacient –⁠ kritický stav –⁠ sepse –⁠ leukopenie –⁠ MOF