#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kavální filtry


Autoři: MUDr. Miroslav Chochola, CSc.
Působiště autorů: 1. LF UK a VFN v Praze ;  II. interní klinika kardiologie a angiologie
Vyšlo v časopise: Svět praktické medicíny, 6, 2024, č. 1, s. 49-54
Kategorie: Medicína v ČR: přehledový článek

Venózní tromboembolismus (TEN) je stále častou příčinou morbidity a mortality u hospitalizovaných nemocných. Přerušení dolní duté žíly (DDŽ) perkutánním zavedením kaválního filtru (KF) je důležitou alternativní terapeutickou možností prevence TEN u vybraných pacientů, kteří mají kontraindikaci antikoagulační léčby. Použití KF se exponenciálně rozšířilo se zavedením odstranitelných KF na trh, což ale vedlo k liberalizaci indikací pro zavádění KF i přes omezené důkazy podporující tuto praxi s řadou závažných komplikací. V tomto článku se snažíme podat ucelený pohled na problematiku KF.

 

 

Plicní embolie (PE) je nejzávažnější komplikací akutního stadia HŽT. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí u hospitalizovaných osob. Její udávaná incidence je přibližně 100 na 100 000 obyvatel za rok. Fatální embolizace jsou uváděny v počtu 5 případů na 100 000 osob. Výskyt PE je závislý na věku a významně se zvyšuje po 50. roce života. V kategorii 70letých osob je asi 6krát vyšší než u pacientů do 30 let. Obdobně se exponenciálně zvyšuje procento fatálně probíhajících případů – z 3 % ve věku do 35 let na více než 17 % v 8. decenniu.1 U většiny pacientů postačuje k prevenci TEN farmakologická a/ nebo mechanická tromboprofylaxe. U akutní TEN je antikoagulační léčba (AK) metodou volby. U pacientů s aktivním krvácením nebo vysokým rizikem krvácení lze jako prevenci velké PE zvážit zavedení KF.2

 

Typy KF

Kavální filtr (KF) je speciální „kovový košíček“, který se zavádí většinou do dolní duté žíly (DDŽ) jako prevence vzniku plicní embolie (PE). Odpovídá jednoduché představě mechanické překážky pro utržený embolus. KF trombózu neléčí, pouze mechanicky brání průniku embolů do plicního řečiště. Navrhnout KF, který lze bezpečně zavést tak, aby zachytil tromby, zajistil laminární tok v DDŽ a minimalizoval vlastní trombogenicitu, je stále obtížné. KF by měly spl ňovat určité požadavky (biokompa­bilita, odolnost vůči zalomení, malý profil zaváděcího zařízení, 100% účinnost zachycení embolů, jednoduchost zavádění, musí být nekorozivní, bez migrace a nebezpečí perforace žíly, netrombogenní, MR kompatibilní, musí udržet průchodnou DDŽ, být snadno odstranitelný a musí mít nízkou cenu). I když vývoj KF dosáhl obrovského pokroku, nemáme stále k dispozici ideální KF. K dispozici je v současnosti řada KF od různých výrobců. Neexistují žádná data, že jeden typ filtru je lepší než druhý. U odstranitelných KF nemáme vyřešenou časovou indikaci jejich odstranění. Nemáme jasně stanovená indikační kritéria pro zavedení KF. Chybí i opora ve velkých randomizovaných klinických studiích. Žádný používaný KF tak není optimální.

V současnosti máme k dispozici dva typy KF, trvalé a odstranitelné.3 Dříve často používané dočasné KF, např. Prolyser, Tempofilter II (B. Braun, Melsungen, Německo), se zaváděly pomocí vodiče – katétru, na kterém byly přichyceny a odstraňovány. Používaly se během žilní trombolýzy. Pro nízkou účinnost a vysoké procento komplikací byly zrušeny. Nicméně v poslední době, s rozvojem mechanických rekanalizací ilikofemorální trombózy, se na některých pracovištích začaly užívat nové typy těchto KF jako prevence procedurální PE (Angel Catheter, Bio2 Medical).4 Permanentní filtry se používají od 70. let 20. století a jsou implantovány pacientům s dlouhodobou potřebou mechanické profylaxe PE a absolutní kontraindikací AK. Design těchto KF je navržen tak, aby optimalizoval dynamiku toku a maximalizoval kapacitu zachycování sraženin. Kromě rozdílů v designu a materiálu se každý liší v průměru zaváděcího systému (6F–14F). Důležitý konstrukční znak zahrnuje i maximální průměr KF. TrapEase (Cordis) lze použít až do průměru 30 mm a pouze Bird’s Nest filtr (Cook) lze umístit do DDŽ až do průměru 40 mm. Alternativní strategií pro pa­cienty s DDŽ, která je širší než 40 mm, je alternativní umístění KF do obou pánev­ních žil.5

Kavální filtr ALN (Francie) s extraktory.
Obr. 1. Kavální filtr ALN (Francie) s extraktory.

Cook Celect® Platinum Vena Cava Filter.
Obr. 2. Cook Celect® Platinum Vena Cava Filter.

Odstranitelné (retriavable) KF (Obr.  1, 2) jsou k dispozici od konce 90.  let 20. století a jsou navrženy tak, aby mohly být endovaskulární cestou odstraněny nebo ponechány na místě po vyřešení dočasného rizika PE nebo kontraindikace AK. Odstranění KF nabízí teoretickou výhodu menšího počtu dlouhodobých komplikací spojených s permanentními KF (zvýšené riziko následné HŽT, migrace/embolizace filtru a stenóza nebo okluze DDŽ). Odstranitelné KF musí splňovat stejné požadavky jako KF permanentní a lze je odstranit dříve, než jsou přerostlé intimou a pevně zakorporovány vazivem do stěny DDŽ. Každý KF má určenu dobu, kdy může být bez komplikací z DDŽ odstraněn. Všeobecně se doporučuje odstranit KF co nejdříve, kdy mizí riziko recidivy TEN. Včasné odstranění minimalizuje i vznik nežádoucích účinků. Většinu KF lze umístit do DDŽ o průměru 28–32 mm.6

Metodika implantace KF

U každého pacienta před implantací KF by mělo být zváženo několik faktorů, které mohou ovlivnit rozhodnutí o umístění filtru:

a) místo původu embolické události musí být distálně od KF,
b) možné komplikace při zavádění a umístění KF (ruptura cévy, lokální krvácení, fraktura a migrace KF, trombotizace, embolizace),
c) zvážit zavedení KF u pacientů s PE, u nichž se neprokázala jasná trombóza dolních končetin a kteří mají kontraindikaci AK.

Důvodem indikace může být skutečnost, že sraženina se může v žilách dolních končetin znovu rychle zformovat. Rovněž nekvalitní průkaz HŽT v žilách malé pánve s vysokým potenciálem recidivy PE (např. obézní nemocní). Pacient před zaváděním podepíše informovaný souhlas a měl by být poučen o faktu, že nelze 100% zajistit odstranění KF. KF jsou dodávány ve speciálních zaváděcích setech, které se liší podle výrobce KF. Zavádění KF se provádí perkutánně, Seldingerovou technikou v lokální anestezii pod skiaskopickou kontrolou. KF lze zavést přes femorální, jugulární a podklíčkové žíly. Před implantací KF je nutné provést kavografii ve Valsalvově manévru. Získáme tak údaj o průměru DDŽ, jejím průběhu, detekci ústí renálních žil, ev. přítomnosti trombu či ev. její anomálii. Při standardní anatomii DDŽ má být KF umístěn tak, aby svojí proximální špičkou zasahoval těsně k odstupu renálních žil z teoretického rizika trombózy renálních žil. Při duplicitě DDŽ má být KF umístěn v obou segmentech. Suprarenální umístění KF je rovněž bezpečné (v USA je ale považováno za off-label). Indikace pro toto umístění je:

a) suprarenálně zasahující trombus DDŽ,
b) těhotenství (i plánované),
c) trombóza renálních žil, trombóza ovariálních či testikulárních žil,
d) opakovaná PE po trombóze infrarenálně zavedeného KF.

Umístění KF do horní duté žíly se provádí minimálně (PE z oblasti horních končetin je vzácná). Pacienti se zavedeným KF by měli obdržet speciální průkaz s informacemi, kdy, kde a kým byl KF zaveden; lokalizace a typ KF; možné komplikace a časový údaj jeho odstranění.

Perkutánní odstranění dočasného kaválního filtru.
Obr. 3. Perkutánní odstranění dočasného kaválního filtru.

Odstranění KF

Doporučení výrobce pro načasování odstranění KF se liší typem filtru. Op tEase (Cordis) má doporučené odstranění do 23 dní, ale např. Celect (Cook) (Obr. 3) nemá časový limit. Při rozhodování o odstranění si musíme být jisti negativní odpovědí na otázky:

a) Trvá kontraindikace AK?
b) Je riziko další PE?
c) Neselže AK?
d) Měl pacient s KF další PE?

Zásadně platí, že čím dříve je KF odstraněn, tím se snižuje počet a závažnost možných komplikací. Odstranění musí být bezpečné a technicky možné. Určitou výhodou dočasného KF může být jeho konverze na trvalý. Všichni pacienti a jejich ošetřující lékař by měli být seznámeni s časovým úsekem poslední možnosti zdárného odstranění KF. Odstranění KF může být technicky náročné a potenciálně neúspěšné (Tab. 1). V literatuře je popsáno mnoho technik, manévrů k jejich odstranění (použití bioptomů, technik za pomoci vodiče, různých smyček, laserů atd.) (Obr. 1). Každá z těchto technik nese potenciální riziko ruptury žíly s krvácením a poškozením filtru. Tyto složité výkony by měly být prováděny jen zkušenými specialisty. Pokud hrozí riziko ruptury DDŽ při agresivním odstraňování, je rozumnější převést KF na trvalý.7 KF s velkým trombem se doporučuje ponechat na místě, a pokud je to možné, podat AK, resp. trombolytickou léčbu. Pokud při další kontrole je trombus stále v KF, je nutné při odstraňování zohlednit riziko následné PE, zvláště u nemocných s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (Obr. 4). V současné době již existují systémy, které dokážou takto ztrombotizovaný KF odstranit z jugulárního přístupu (Protrieve™ systém, INARI Medical).8

 

 

Tab 1. Nejčastější příčiny neúspěšných pokusů odstranění KF7

Epitelizace kontaktních částí KF a zavzetí do stěny DDŽ

Vznik velkého trombu uvnitř KF a jeho vazivová přeměna

Nekoaxiální umístění KF

Penetrace částí KF skrze stěnu DDŽ

Prolongovaná doba k odstranění KF

Nemožnost žilního přístupu (trombóza)

 

Tab. 2 Komplikace zavedení KF21

Problém s inzercí, malpozice KF

5–23 %

Nekoaxiální postavení

1–5 %

Pneumothorax

0,02 %

Vzduchová embolie

0,02 %

AV fistula

0,02 %

Punkce tepny

0,04 %

Hematom

0,60 %

Trombóza v místě punkce

0–25 %

Retroperitoneální hematom

< 2 %

Infekce v místě punkce

< 0,1 %

Migrace KF (Obr. 8)

0–18 %

Penetrace KF (Obr. 6)

0–41 %

Fraktura KF

< 1 %

Trombóza KF (Obr. 7)

2–30 %

Rekurence HŽT/PE

5–35 %

PE

0,5–6 %

Posttrombotický syndrom

15–40 %

Úmrtí

< 0,5 %

Alergie na kov KF

< 0,1 %

 

 

Komplikace spojené s KF

Klinicky závažné komplikace (Tab. 2) vedoucí k úmrtí nebo poškození pacienta v souvislosti se zavedením KF jsou velmi vzácné (0,12–0,3 %).9 Komplikace související s implantací jsou spojeny většinou s místem perkutánního přístupu (Obr. 5). Komplikace spojené s umístěním KF pak představují závažnější problém, jenž může vést k perforaci okolních struktur nebo k selhání odstranění KF (např. nekoaxiální postavení KF). Je třeba, aby každý pacient, který má zavedený KF, při katetrizaci v oblasti zavedeného KF na toto upozornil vyšetřující lékaře. Při nešetrných opakovaných katetrizacích může dojít při násilném průniku vodičem skrze KF k jeho migraci, resp. strukturálnímu postižení. Ve srovnání s permanentními KF se postprocedurální komplikace vyskytují mnohem častěji při použití dočasných KF. Fraktura stentu je nejčastější komplikací dočasných KF konvertovaných na trvalé. Vyšší četnost fraktur a perforací KF byla nalezena u KF s cylindrickou morfologií. Dočasné KF jsou navíc vyrobeny z méně odolného materiálu, tedy s větším rizikem jejich ruptury. Závažnou komplikací je penetrace KF (Obr. 6) žilní stěnou, která až v 5 % vyžaduje chirurgické odstranění.10 Počty komplikací se zaváděním či odstraňováním KF jsou na velkoobjemových pracovištích se zkušeným personálem výrazně nižší.11

Zachycené tromby v distální části kaválního filtru.
Obr. 4. Zachycené tromby v distální části kaválního filtru.

Současná indikační kritéria

Směrnice jako American Heart Association (AHA), American College of Chest Physicians (ACCP) a American College of Radiology (ACR)/Society of Interventional Radiology (SIR) doporučují použití KF u pacientů, kteří mají TEN a absolutní kontraindikaci či komplikace AK nebo mají recidivující TEN i přes adekvátní AK12 (Tab. 3, 4, 5). I když není znám jasný klinický benefit KF, často se používají jako doplňující terapie u pacientů s recidivující PE (navzdory přiměřené AK), u pacientů, u nichž by byla další embolická příhoda špatně tolerována (např. u pacientů se špatnou kardiopulmonální funkcí). Podle některých studií u pacientů s kontraindikací AK je četnost rekurencí PE po zavedení KF nízká (2–4 %). Nicméně není prokázáno, že KF zásadně snižují mortalitu spojenou s PE.13 Zavedením dočasných KF do praxe došlo k rozšíření především relativních indikací (Tab. 3). Řada studií prokázala, že velké množství dočasných KF nebylo z různých důvodů odstraněno.14

Infekce hematomu po punkci pravostranné femorální žíly.
Obr. 5. Infekce hematomu po punkci pravostranné femorální žíly.

Studie s KF

Permanentní KF

Studie PREPIC 115 je jedinou kvalitní randomizovanou studií, která zkoumala klinickou účinnost permanentních KF na 400 pacientech s proximální HŽT s PE nebo bez PE, kteří byli náhodně randomizováni ke standardní AK nebo kombinaci AK a zavedení KF. Prokázalo se snížení počtu PE (6 % vs. 15 %) u filtrovaných pacientů, ale za cenu vyššího výskytu trombóz (35,7 % vs. 27,5 %) a bez snížení celkové mortality. Další osmileté sledování však prokázalo srovnání výskytu trombóz v obou skupinách a proti předpokladům rovněž nedošlo ke zhoršení potrombotického syndromu (PSTsy) u pacientů ve filtrované skupině. Vyšší počet recidivy HŽT ale vedl k vzestupu PSTsy. Studie byla uzavřena s tím, že použití KF není jednoduchou indikací k proxylaxi PE. Trvalé KF jsou v současné době zaváděny jen u pacientů, kde jsme si jisti, že v budoucnu nenastane indikace k jejich odstranění (např. trvalé riziko PE při onkologickém onemocnění).

Odstranitelné KF

Klinická efektivita odstranitelných KF (Obr. 1, 2) byla zkoumána ve studii PRE PIC 216 s otázkou, zda použití odstranitelných KF vyřeší nežádoucí nárůst recidiv HŽT (> 6 měsíců) po zavedení KF (jako ve studii PREPIC 1) a zdali dojde ke snížení počtu PE < 1 měsíc. Randomizováno bylo 399 pacientů s PE se závažnými komorbiditami s vysokým rizikem PE léčených samostatně standardní AK nebo AK a KF. Primárním cílem byla rekurence PE (< 3 měsíce), sekundárním cílem pak vznik HŽT za 3 a 6 měsíců, velké krvácení, celková mortalita a komplikace KF. Přidání KF k AK nezměnilo významně četnost recidiv PE (1,5 % vs. 3 %), rekurenci HŽT (0,5 % v obou skupinách) nebo mortalitu (7,5 % vs. 6 %). Tento klinický stav přetrvával 6 měsíců. Výsledky studie nepodporují nutnost zavedení odstranitelného KF při PE, pokud není přítomna kontraindikace AK. Nižší počet PE při zavedení KF zaznamenaný v akutní fázi ve studii PREPIC 1 se nepotvrdil.

Snaha ospravedlnit zavádění dočasných i trvalých KF vedla v USA k velkým analýzám dat v období 1999–2008. KF nevedly ke snížení mortality u hospitalizovaných stabilních pacientů s HŽT. U nestabilních pacientů ve vyšším věku lze zvážit zavedení KF.17 Metaanalýza 11 studií13 prokázala, že zavedení KF bylo spojeno s 50% poklesem výskytu PE a asi 70% nárůstem HŽT v čase. Úmrtnost ze všech příčin ani úmrtnost související s PE se významně nelišila mezi dvěma skupinami s umístěním KF nebo bez něj. Nedošlo k žádnému významnému snížení hospitalizační mortality u stabilních pacientů < 80 let, snížení rizika symptomatické, nefatální PE u pacientů s velkým traumatem s profylaktickým užitím KF.18 Tento „indikační zmatek“ v zavádění KF neřeší ani doporučení jednotlivých společností. Zatímco pokyny SIR a ACR uvádějí, že KF může být umístěn jako profylaxe pro pacienty s vysokým rizikem rozvoje HŽT nebo PE, doporučení ACCP a ESC doporučují zavedení KF jen v případě, že má pacient akutní proximální HŽT se selháním nebo intolerancí AK.19 V současnosti probíhá studie PRE SERVE, organizována Society for Vascular Surgery (SVS), SIR, FDA. Tato multicentrická, prospektivní, otevřená, nerandomizovaná studie komerčně dostupných KF (trvalých i dočasných) od sedmi výrobců: ALN (ALN, Francie), Argon (Option Elite), B. Braun (LP, Vena Tech Convertible), CR Bard (Denali), Cook (Günther Tulip), Cordis (OptEase, TrapEase) a Philips Volcano (Crux) má za cíl zhodnotit bezpečnost a účinnost jednotlivých KF. Jsou sledovány indikace, komplikace, stabilita, frekvence a úspěšnost odstranění s klinickou účinností každého KF. Do studie má být zahrnuto 2100 pacientů (300 pro každý typ KF) v 60 centrech v USA.20

 

Tab. 3 Klasické, relativní a profylaktické indikace k zavedení KF

Klasické indikace u pacientů s TEN

 

Relativní indikace u pacientů s TEN

Profylaktické indikace

k zavedení KF u pacientů bez TEN

Kontraindikace antikoagulace

Vlající trombus v DDŽ

Trauma u pacienta s vysokým rizikem TEN

Komplikace antikoagulace vyžadující přerušení léčby

 

Neschopnost udržet adekvátní hodnoty antikoagulační léčby

Velký chirurgický výkon

u pacienta s vysokým rizikem TEN

Selhání antikoagulace

Masivní PE s reziduální HŽT u pacienta s rizikem další PE

Závažný zdravotní stav s vysokým rizikem TEN

Progrese HŽT při antikoagulaci

Chronická plicní tromboembolická nemoc léčená endarterektomií

 

 

Trombolýza u pacientů s ilikofemorální HŽT

 

 

TEN u pacientů s malou kardiorespirační rezervou

 

 

Rekurence PE u pacienta se zavedeným KF

 

 

Non-compliance k antikoagulační léčbě

 

 

Vysoké riziko komplikací antikoagulační léčby

 

Upraveno autorem dle doporučení Society of Interventional Radiology (SIR), in collaboration with the American College of Cardiology (ACC), the American College of Chest Physicians (ACCP), the American College of Surgeons (ACS) Committee on Trauma, the American Heart Association (AHA), the Society for Vascular Surgery (SVS), and the Society for Vascular Medicine (SVM).22

 

Tab. 4 Akceptovaná kritéria kontraindikace antikoagulace k zavedení KF při TEN

Stavy s vysokým rizikem nekontrolovaného krvácení (např. poruchy koagulace, trombocytopenie < 50 000)

Nekontrolovatelné aktivní krvácení (např. gastrointestinální krvácení z jakékoli příčiny)

Akutní hemoragická mrtvice, mozkové léze s vysokým rizikem krvácení

Závažná nekontrolovaná hypertenze a závažné renální a/nebo jaterní selhávání

Neschopnost dosáhnout terapeutické hladiny antikoagulace či ji udržet

Dokumentovaná progrese HŽT nebo recidiva PE během léčby antikoagulací

Masivní PE u pacienta ohroženého smrtí při další embolii bez ohledu na antikoagulaci

Významné neprovokované krvácení během antikoagulační terapie

Komplikace antikoagulace, pokud vyžadují přerušení terapie

+ životní prognóza > 6 měsíců

 

Tab. 5 Kontraindikace zavedení KF

Absolutní

Atrézie DDŽ

Trombóza DDŽ

Nádorový trombus

Nemožnost cévního přístupu

Průměr DDŽ > 40 mm (zavést KF do obou pánevních žil, pokud jsou průchodné)

Relativní

Sepse

Alergie na kov filtru

Prognóza < 6 měsíců

Generalizované nádorové onemocnění

 

 

Penetrace oblasti háčku KF do stěny DDŽ
Obr. 6. Penetrace oblasti háčku KF do stěny DDŽ

Trombóza stentu v pánevní žíle vlevo a kaválního filtru.
Obr. 7. Trombóza stentu v pánevní žíle vlevo a kaválního filtru.

Migrace KF do pravého srdce.
Obr. 8. Migrace KF do pravého srdce.

Závěr

Implantace KF je stále kontroverzním výkonem s otaznou účinností. Efektivita zavedení KF je stále zkoumána, ale i často zpochybňována. Navzdory dostupnosti bezpečných a účinných antikoagulancií bude malá skupina pacientů s akutní TEN a absolutní kontraindikací antikoagulace nadále vyžadovat zavedení KF. Přes rozšířené indikace však neexistují dostatečné důkazy na podporu rutinního používání KF. Je důležité pečlivé sledování všech pacientů s KF s důrazem na obnovení antikoagulační léčby (je-li to bezpečné), se současným odstraněním KF. Je potřeba určit lékaře, který bude pacienta s KF sledovat a vytvoří plán pro bezpečné odstranění KF. Doba k odstranění KF musí být co nejkratší (30–60 dní). V současnosti nemáme k dispozici dostatečné údaje k porovnání bezpečnosti a účinnosti konkrétních typů KF. Na druhé straně je s podivem, že používání KF i přes absenci těchto dat stále stoupá, především díky profylaktické indikaci. Dokud nebudou k dispozici dobře navržené studie, užití KF zůstane sporným tématem. Je zřejmé, že při začleňování KF do klinické praxe není vhodný přístup „čím více, tím lépe“, a proto si musí kliničtí lékaři osvojit dostupné důkazy o indikacích, účinnosti a komplikacích KF, aby mohli rozhodovat případ od případu.


Zdroje
  1. Hirmerová J, Karetová D, Malý R, et al. Akutní žilní trombóza: současný stav prevence, diagnostiky a léčby. Doporučený postup České angiologické společnosti ČLS JEP. Aktualizace 2020.
  2. Afshari A, Ageno W, Ahmed A, et al. Guidelines Task Force: European guidelines on perioperative venous thromboembolism prophylaxis. Eur J Anaesthesiol 2018;35(2):73–76.
  3. Doe C, Ryu RK. Anatomic and technical considerations: inferior vena cava filter placement. Semin Intervent Radiol 2016;33(2):88–92.
  4. Abramowitz S, Bunte MC, Maldonado TS, et al. CLOUT study collaborators. Mechanical thrombectomy vs. pharmacomechanical catheter directed thrombolysis for the treatment of iliofemoral deep vein thrombosis: a propensity score matched exploratory analysis of 12 month clinical outcomes. Eur J Vasc Endovasc Surg 2023;S1078-5884(23)00945-0.
  5. Ghandour A, Partovi S, Karuppasamy K, et al. Congenital anomalies of the IVC-embryological perspective and clinical relevance. Cardiovasc Diagn Ther 2016;6(6):482–492.
  6. Everhart D, Vaccaro J, Worley K, et al. Retrospective analysis of outcomes following inferior vena cava (IVC) filter placement in a managed care population. J Thromb Thrombolysis 2017;44(2):179–189.
  7. Grewal S, Chamarthy MR, Kalva SP. Complications of inferior vena cava filters. Cardiovasc Diagn Ther 2016;6:632–641.
  8. Quinn E, Arndt M, Capanegro J, et al. Successful removal of an acute deep vein thrombosis by the INARI ClotTriever system. Radiol Case Rep 2021;16(6):1433–1437.
  9. Buso G, Alatri A, Calanca L, et al. Why optional inferior vena cava filters are not always retrieved? A real world 19 years experience in a Swiss tertiary care university hospital. Eur J Int Med 2020;76:64–70.
  10. Desai TR, Morcos OC, Lind BB, et al. Complications of indwelling retrievable versus permanent inferior vena cava filters. J Vasc Surg Venous Lymphat Disord 2014;2(2):166–173.
  11. Quencer KB, Smith TA, Deipolyi A, et al. Procedural complications of inferior vena cava filter retrieval, an illustrated review. CVIR Endovasc 2020;3:23.
  12. Malhotra A, Kishore S, Trost D, et al. Inferior vena cava filters and prevention of recurrent pulmonary embolism. Semin Intervent Radiol 2018;35(2): 105–10.
  13. Bikdeli B, Chatterjee S, Desai NR, et al. Inferior vena cava filters to prevent pulmonary embolism: systematic review and meta-analysis. J Am Coll Cardiol 2017;70(13):1587–1597.
  14. Duffett L, Carrier M. Inferior vena cava filters. J Thromb Haemost 2017;15(1): 3–12.
  15. Decousus H, Leizorovicz A, Parent F, et al. A clinical trial of vena caval filters in the prevention of pulmonary embolism in patients with proximal deep-vein thrombosis. Prévention du Risque d‘Embolie Pulmonaire par Interruption Cave Study Group. N Engl J Med 1998;338(7):409–415.
  16. Mismetti P, Laporte S, Pellerin O, et al. Effect of a retrievable inferior vena cava filter plus anticoagulation vs anticoagulation alone on risk of recurrent pulmonary embolism: a randomized clinical trial. JAMA 2015;313:1627–1635.
  17. Muriel A, Jiménez D, Aujesky D, et al. RIETE Investigators. Survival effects of inferior vena cava filter in patients with acute symptomatic venous thromboembolism and a significant bleeding risk. J Am Coll Cardiol 2014; 63(16):1675–168.
  18. Shariff M, Kumar A, Adalja D, et al. Inferior vena cava filters reduce symptomatic but not fatal pulmonary emboli after major trauma: a meta-analysis with trial sequential analysis. Eur J Trauma Emerg Surg 2020;47:1805–1811.
  19. Konstantinides SV, Meyer G. The 2019 ESC guidelines on the diagnosis and management of acute pulmonary embolism. Oxford Univ Press 2019;40:3453–3455.
  20. Gillespie L, Spies JB, Siami FS, et al. Predicting the Safety and Effectiveness of Inferior Vena Cava Filters Study: Design of a unique safety and effectiveness study of inferior vena cava filters in clinical practice. J Vasc Surg Venous Lymphat Disord 2020;8(2):187–194.
  21. Caplin DM, Nikolic B, Kalva SP, et al. Society of Interventional Radiology Standards of Practice Committee. Quality improvement guidelines for the performance of inferior vena cava filter placement for the prevention of pulmonary embolism. J Vasc Interv Radiol 2011;22(11):1499–506.
  22. Kaufman JA, Barnes GD, Chaer RA, et al. Society of Interventional Radiology Clinical practice guideline for inferior vena cava filters in the treatment of patients with venous thromboembolic disease: developed in collaboration with the American College of Cardiology, American College of Chest Physicians, American College of Surgeons Committee on Trauma, American Heart Association, Society for Vascular Surgery, and Society for Vascular Medicine. J Vasc Interv Radiol 2020;31(10):1529–434.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Svět praktické medicíny

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Důležitost adherence při depresivním onemocnění
nový kurz
Autoři: MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D.

Svět praktické medicíny 1/2024 (znalostní test z časopisu)

Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#