Radiofrekvenčně asistovaná resekce v necirhotických játrech. První klinické zkušenosti

Download PDF English version

Authors: A. Ferko ^1,2; M. Leško ²; Z. Šubrt ¹; P. Hoffmann ³; B. Melichar ^4,5; P. Dvořák ³; Z. Vacek ³; P. Motyčka ²; J. Kočí ²
Authors‘ workplace: Katedra válečné chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita Obrany Brno, vedoucí katedry doc. MUDr. A. Ferko, CSc. ¹; Klinika chirurgie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové vedoucí katedry prof. MUDr. Z. Vobořil, DrSc. ²; Radiodiagnostická klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, přednosta kliniky prof. MUDr. P. Eliáš, CSc. ³; Klinika onkologie a radioterapie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, přednosta kliniky doc. MUDr. J. Petera, CSc. ⁴; Katedra vnitřních oborů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, vedoucí katedry prof. MUDr. J. Malý, CSc. ⁵
Published in: Rozhl. Chir., 2006, roč. 85, č. 6, s. 280-285.
Category: Monothematic special - Original

Overview

Cíle studie:
Zhodnotit první klinické zkušenosti s radiofrekvenčně asistovanou jaterní resekcí pomocí instrumentu Habib sealer (RITA Medical System, Inc., Mountain View, CA).

Metody:
Prospektivně byla sledovaná skupina pacientů, u kterých byla provedena resekce jater radiofrekvenčně asistovanou technikou. Hodnocena byla délka operačního výkonu, trvání transekce jaterního parenchymu, spotřeba transfuzních přípravků, celková délka pobytu v nemocnici a na jednotce intenzivní péče a pooperační komplikace.

Výsledky:
Za období 6 měsíců, červenec až prosinec 2005, bylo ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové provedeno 22 resekcí jater, 15 z nich bylo provedeno radiofrekvenčně asistovanou technikou. Šlo o 12 anatomických resekcí a 3 neanatomické resekce. Průměrná doba hospitalizace byla 13 ± 3,6 dne a doba pobytu na intenzivní péči činila 4,0 ± 1,3 dne. Průměrný pokles hemoglobinu v krevním obraze po resekci byl 22,0 ± 9,7 g/l, průměrně bylo podáno 0,6 ± 1,3 TU krve. U 13 pacientů byla resekce jater provedená bez transfuze, morbidita byla 20 %, nikdo ze sledované skupiny nezemřel.

Závěr:
Radiofrekvenčně asistovaná technika resekce jater je slibnou metodou, která chirurgovi poskytuje uspokojivý hemostatický komfort v průběhu transekce jater a přitom neprodlužuje operační výkon.

Klíčová slova:
radiofrekvenční ablace – játra – technika