POROVNÁNÍ DOBY LÉČENÍ SLUŽEBNÍCH A NESLUŽEBNÍCH ÚRAZŮ U PŘÍSLUŠNÍKU PČR A HZS

Download PDF English version

Authors: P. Kuběna
Authors‘ workplace: LK ZdÚ PČR Severomoravského kraje
Published in: Reviz. posud. Lék., 10, 2007, č. 1, s. 25-28

Overview

V tomto sdělení autor předkládá a zpracovává poznatky, které dokládají zažitý názor a zkušenost mnohých lékařů, že služební (pracovní) úrazy v porovnání s neslužebními (nepracovními) úrazy vyžadují delší dobu trvání neschopnosti, „hojí se pomaleji“.

Klíčová slova:
dočasná neschopnost ke službě pro nemoc –⁠ pracovní úraz –⁠ služební úraz

Úvod

Použitý materiál

Zápisy z posouzení jednotlivých případů u LK ZdÚ(v tištěné i počítačové formě).
Zdravotní dokumentace (zdravotní knížky a karty) projednávaných osob.
Rozhodnutí ÚLK OZZ MV o prodloužení podpůrčí doby.
Znalecké posudky (pokud se v dokumentaci vyskytovaly).
Rozhodnutí o náhradě škody příslušných služebních funkcionářů PČR a HZS.
Úrazová dokumentace u PČR a HZS.

Časová limitace podkladů

a) trváním dočasné neschopnosti (DN)

Tříměsíčním trváním DN ke službě pro nemoc včetně zápočtů (NMV 66/1999 čl. 18, odst. 3., písm. h).
Koncem podpůrčí doby i po jejím prodloužení (NMV66/1999 čl. 18, odst. 4., písm. c).
U DN ke službě pro nemoc trvající, bráno jako stop stav 23. 6. 2005 (tzn. trvající DN ke službě pro nemoc, byly co do trvání započteny k tomuto datu).

b) časovým intervalem od poloviny roku 2002 ke stop datu (23. 6. 2005)

Zahrnuté jsou i případy dřívějších, již ukončených DN ke službě pro nemoc, které byly ve výše uvedeném časovém intervalu posuzované v rámci přezkumného řízení za účelem změny zdravotní klasifikace (NMV 66/1999 čl. 18., odst. 3. písm. i.).

Zjednodušení

Soubor údajů se skládá z diagnóz terapeuticky vedoucích pro jednotlivé úrazy (u polytraumat), přičemž z klasifikace MKN 10 byly použity vždy pouze první dvě číslice za písmenem.

Toto lze zdůvodnit:

Ne zcela ideálním rozsahem souboru.
V průběhu léčby běžně se měnící –⁠ upřesňovanou –⁠ diagnózou (zejména u kolenních kloubů).
Především skutečností, že jak v NMV 66/1999 v odd. II, i ve VMV 324/2001 Sb., tak v její novele VMV 297/2002 Sb. jsou MKN diagnózy uvedené, až na výjimky, v této podobě.

Zpracování dat

V tabulce 1 je zachycena četnost všech úrazů, přičemž symboly (P) a (N) znamenají, pro jednoduchost „pracovní“ a „nepracovní“ úrazy. V posledním řádku jsou vyznačeny nejčetněji se vyskytující typy úrazů.

**Table 1. Četnost všech úrazů a rozdělení na pracovní a nepracovní**

Je zřetelné, že ve všech čtyřech sledovaných skupinách úrazů jsou na předním místě úrazy kolenního kloubu, přičemž ve skupině úrazů PČR (N) a HZS (N) dosahují stejné četnosti zlomeniny bérce.

V tabulkách 2, 3, 4 a 5 jsou zachyceny seznamy jednotlivých úrazů i s délkou trvání DN ke službě pro nemoc, pro jednotlivé sledované skupiny.

Poznámky k následujícím tabulkám a grafům:

V tabulce 2 a 4 –⁠ tedy služební úrazy –⁠ symboly A signalizují úraz vzniklý při vlastním výkonu služby a symboly T označují úraz při služební přípravě (tělocviku).
Písmena C, D znamenají v podstatě úspěšnost či neúspěšnost léčby, tedy nutnost přezkumu zdravotního stavu v souvislosti se stabilizací stavu.
V tabulkách 2, 3 a 4 jsou v posledním sloupci úrazy kolenních kloubu, u kterých došlo k poškození předního zkříženého vazu (LCA). Poslední řádek obsahuje sumu prostonaných dnů s průměrem na jeden úraz.
V několika případech je i slovně zachycena podstatná komplikace (osteomyelitida, Sudeckova skvrnitá algodystrofie –⁠ zkráceně).
V textu a v tabulkách jsou služební a neslužební úrazy označovány jako pracovní a nepracovní a jsou pro ně užívány symboly P a N.
Při grafickém znázornění, pokud je pro konkrétní diagnózu k dispozici více hodnot, pak tučně vytištěná hodnota představuje hodnotu průměrného trvání dočasné neschopnost, výše a níže umístěné hodnoty pak dobu nejdelší a nejkratší neschopnosti. Podobně jsou konstruovány i sloupcové grafy.

V tabulce 2 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině PČR (P).

V tabulce 3 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině PČR (N).

Grafické srovnání některých údajů z tabulek 2 a 3 uvádí graf 1.

**Graph 1. Srovnávací graf – údaje z tabulek 2 a 3**

V tabulce 4 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině HZS (P).

V tabulce 5 je zachycen seznam jednotlivých úrazů ve skupině HZS (N).

Grafické srovnání některých údajů z tabulek 4 a 5 uvádí graf 2.

**Graph 2. Srovnávací údaje z tabulek 4 a 5**

Tabulka 6 srovnává bezprostřední posudkové následky léčení služebních a neslužebních úrazů u příslušníků jak PČR, tak HZS (srovnání nutných přezkumných řízení).

Grafické znázornění průměrné doby léčení zachycují grafy 3–5.

**Graph 3. Souhrnné údaje z tabulek 2–5 – optické srovnání jednotlivých údajů**

**Graph 4. Porovnání součtu obou souborů pracovních s oběma soubory nepracovních úrazů**

**Graph 5. Porovnání částí obou souborů pracovních s oběma soubory nepracovních úrazů týkajících se poškození LCA**

Závěr

Z tabulkového i grafického materiálu je zřejmé:

1. Mezi policisty a hasiči byl zaznamenán rozdíl v hlavních příčinách vzniku služebních úrazů. Zatímco policistům se naprostá většina přihodila při nejrůznější činnosti (A : T = 27 : 8), u hasičů většina služebních úrazů vznikla při služební přípravě (sportovní činnosti) (A : T = 7 : 9)
2. Služební úrazy průměrně vyžadují k léčbě více prostonaných dnů než neslužební.
3. Nelze si nepovšimnout skutečnosti, že počet v lékařské komisi projednávaných případů služebních úrazů je zřetelně vyšší než neslužebních. Jedním z možných vysvětlení je větší četnost služebních úrazů, ale nabízí se i vysvětlení z důvodů delšího trvání neschopností u služebních úrazů.
4. Totéž platí i pro podmnožiny týkající se zde srovnávaných diagnóz.
5. Neslužební úrazy v dané sumě afekcí si nevyžádaly maximální možné doby trvání DN ke službě pro nemoc ani v jednom případě, na rozdíl od třech těchto případů ve skupině služebních úrazů.
6. Byl zaznamenán opticky zřetelný rozdíl mezi trváním léčení úrazů u hasičů a policistů (histogramy 1,2 a tabulky 7 a 8. Příčinu toho lze spatřovat v odlišném typu činnosti obou složek. To lze vysvětlit tím, že:
u policistů není nutné trvat na plné restituci funkce poškozené oblasti, z důvodu možnosti aplikace úlev a omezení ve službě, při akceptovatelném zachování použitelnosti;
u hasičů nelze v tomto duchu postupovat, navíc nelze ani aplikovat dočasné přeřazení na jinou činnost.
7. Přitom bezprostřední posudkový efekt, a tedy i výsledky léčení jsou srovnatelné.

**Histogram četnosti 1. Policisté – nepracovní a pracovní úrazy**

**Histogram četnosti 2. Hasiči – nepracovní a pracovní úrazy**

**Table 7. Počet dnů nemoci u policistů**

Ve světle výše uvedeného se služební úrazy s ohledem na dobu léčení, která je vyplněna adekvátním množstvím léčebných úkonů, jeví jako ekonomicky podstatně náročnější.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Petr Kuběna

Boleslavova 3

703 00 Ostrava-Mariánské Hory

e-mail: helenakubena@iol.cz