#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Doplnění a zpřesnění posudkově medicínských kritérií posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči


Authors: Libuše Čeledová;  Rostislav Čevela
Authors‘ workplace: Ústav sociálního a posudkového lékařství, Lékařská fakulta UK v Plzni
Published in: Čas. Lék. čes. 2016; 155: 260-262
Category: Review Articles

Overview

V roce 2012 byla aplikována do posudkově medicínské praxe nová kritéria pro posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči. Po čtyřech letech aplikace je Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR navrženo rozšíření stávajících aktivit a zpřesnění jejich znění. Nové aktivity zpřesňují či doplňují stávající rámec vymezení základních životních potřeb a měly by vést k objektivnějšímu a individuálnějšímu posouzení stupně závislosti. Se změnou právní úpravy se očekává zvýšený nárůst počtu žadatelů o posouzení. Obecné posudkové principy a zásady zůstávají zachovány.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba, stupeň závislosti, základní životní potřeby

Úvod

Od ledna 2012 se schopnost posuzované osoby zvládat základní životní potřeby pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle aktivit, které jsou pro jednotlivé základní životní potřeby (ZŽP) stanoveny v příloze č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Při hodnocení schopnosti zvládat ZŽP se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost osoby tyto potřeby zvládat. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním běžně dostupných pomůcek a předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti nebo s využitím zdravotnického prostředku. Po čtyřech letech posudkové praxe se navrhuje od roku 2016 doplnění a zpřesnění hodnocených aktivit vymezujících ZŽP (1−5, 12−14).

Výsledky posuzování stupně závislosti

Počet posouzení stupňů závislosti pro účely příspěvku na péči od roku 2010 do roku 2015 v rozdělení jednotlivých stupňů I –IV a v procentech ukazuje tab. 1.

Table 1. Počet posouzení stupňů závislosti v letech 2010−2015
Počet posouzení stupňů závislosti v letech 2010−2015
(Zdroj: ČSSZ, 2016)

Jak vyplývá z tabulky, změna způsobu posuzování stupně závislosti od 1. ledna 2012 přinesla zvýšení počtu žádostí dané novou právní úpravou pouze v roce jejího zavedení. V následujících letech dochází k poklesu žádostí na téměř shodnou hodnotu jako před změnou právní úpravy. V roce 2011 bylo přijato a projednáno 133 285 žádostí o posouzení stupně závislosti pro účel příspěvku na péči, což téměř odpovídá počtu projednaných a žádostí v roce 2014 (138 390). V roce 2015 bylo projednáno 142 018 žádostí.

Počet přijatých a projednaných žádostí se za sledované období nijak významně statisticky neodlišuje. Dochází však k poklesu počtu případů s neuznaným stupněm závislosti a zvýšení počtu případů s uznávaným stupněm závislosti II, III a IV. K největšímu zvýšení počtu přiznaných stupňů závislosti došlo u stupně III, kdy rozdíl mezi rokem 2010 a 2015 představuje nárůst o 4,42 %. U stupně II jde o nárůst o 2,3 % a u stupně závislosti IV činí nárůst 0,79 %. Naopak došlo k poklesu přiznaných stupňů závislosti I. stupně. V roce 2015 činil tento pokles oproti roku 2010 celkem 2,85 %.

Navržená úprava doplnění a zpřesnění aktivit vymezujících základní životní potřeby

Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) na novelu přílohy vyhlášky využívá poznatky z posudkové praxe lékařů okresních správ sociálního zabezpečení a posudkových komisí MPSV. Hlavním cílem předloženého návrhu je zpřesnit posuzování stupně závislosti prostřednictvím přehledné, srozumitelné a ucelené věcné právní úpravy a tím zvýšit jistotu žadatelů o příspěvek na péči. Navrhované doplnění a zpřesnění jednotlivých aktivit u deseti ZŽP je vyznačeno v následujícím přehledu tučně.

a) Mobilita

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. zvládat vstávání a usedání
  2. zvládat stoj
  3. zaujímata měnit polohy
  4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami,v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu
  5. otevírat a zavírat dveře
  6. zvládat chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů
  7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je

b) Orientace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem
  2. mít přiměřené duševní kompetence
  3. orientovat se osobou, časem a místem
  4. orientovat sev přirozeném sociálním prostředí
  5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat

c) Komunikace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. vyjadřovat sesrozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení
  2. chápat obsahpřijímaných a sdělovaných zpráv
  3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu
  4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolůma zvukovým signálům
  5. používat běžné komunikační prostředky

d) Stravování

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny
  2. nalít nápoj
  3. rozdělit stravu na menší kouskya naservírovat ji
  4. najíst se a napít
  5. dodržovat stanovený dietní režim
  6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu
  7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace

e) Oblékání a obouvání

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem
  2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit
  3. oblékat a obouvat se
  4. svlékat a zouvat se
  5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem

f) Tělesná hygiena

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. použít hygienické zařízení
  2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat jednotlivé části těla
  3. provádět celkovou hygienu
  4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se

g) Výkon fyziologické potřeby

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. včas používat WC
  2. zaujmout vhodnou polohu
  3. vyprázdnit se
  4. provést očistu
  5. používat hygienické pomůcky

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. dodržovat stanovený léčebný režim
  2. provádět stanovenépreventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupya opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky
  3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami
  2. plánovat a uspořádat osobní aktivity
  3. styku se společenským prostředím
  4. stanovit si a dodržet denní program
  5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy je osoba schopna:

  1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti
  2. manipulovat s předměty denní potřeby
  3. obstarat si běžný nákup
  4. ovládat běžné domácí spotřebiče
  5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj
  6. vykonávat běžné domácí práce,nakládat s prádlem, mýt nádobí
  7. obsluhovat topení
  8. udržovat pořádek

Závěr

V roce 2012 došlo ke změně paradigmatu posudkově medicínských kritérií pro posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči. Příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje od roku 2012 vymezení schopností zvládat 10 základních životních potřeb prostřednictvím 85 aktivit (6−11). Problémy s aplikací v posudkové praxi nastávaly z důvodu možnosti rozdílného vnímání a interpretace některých aktivit, např. u používání dopravních prostředků, komunikace psanou zprávou, schopnosti najíst se a napít, oblékání, používání WC, péče o zdraví, denního programu a běžných domácích prací. Proto se návrh změn zaměřil na potřebu některé aktivity zpřesnit nebo je doplnit tak, aby jejich interpretace v praxi byla pro posudkové lékaře jednotná. Jedná se přitom o změny, které nebylo možné popsat pouze v metodickém doporučení, ale které vyžadují změnu či doplnění textu vyhlášky.

V roce 2016, po čtyřech letech aplikace paradigmatických změn, se od předkládané novely parametrických změn očekává pozitivní dopad na klienty, kteří by tímto zpřesněním mohli v případě posudkové „nerozhodnosti“ snáze dosáhnout na první stupeň závislosti nebo na vyšší stupeň závislosti než v současném posudkově medicínském hodnocení. Zvládání nových aktivit bude posuzováno dle obdobných principů a zásad jako aktivity stávající, proto se nepředpokládají při aplikaci návrhu do posudkové praxe problémy ani u posudkových lékařů, ani u ošetřujících lékařů. Objektivní podklady pro posouzení budou i nadále představovat lékařské nálezy a subjektivní podklady výsledky sociálního šetření. Účinnost novely se navrhuje od září roku 2016.

Od roku 2012 do roku 2015 bylo posouzeno průměrně 140 tisíc žadatelů o příspěvek na péči za rok. Pouze v roce 2012 dosahoval počet žádostí o posouzení více než 150 tisíc, neboť každá změna posuzování s sebou v prvním roce po svém zavedení vždy přináší nárůst počtu žadatelů o benefit ze systému sociálního zabezpečení. Lze proto předpokládat nárůst počtu žadatelů o příspěvek na péči i při aplikaci aktuálně navrženého doplnění a upřesnění posudkově medicínských kritérií. Předpokládá se zájem nejen ze strany osob, kteří dosud žádný příspěvek na péči nepobírají, ale i od stávajících příjemců příspěvku na péči.

Očekává se však pozitivní dopad na klienty, kteří byli v posudkovém hodnocení již posouzeni a k dosažení vyššího stupně závislosti jim chybělo nyní navržené posudkové zpřesnění, neboť neschopnost zvládat aspoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze vyhlášky, zakládá neschopnost zvládat příslušnou základní životní potřebu. Zda bude nové posuzování klientsky přívětivější, přinese osobnější přístup lékařů k posuzovaným a jaký bude dopad na nárůst počtu žádostí o příspěvek na péči a přiznávaných stupňů závislosti, budeme moci hodnotit až s potřebným časovým odstupem.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D.

Ústav sociálního a posudkového lékařství

Lékařská fakulta UK

alej Svobody 31

323 18  Plzeň

Tel.: 377 593 541

e-mail: libuse.celedova@lfp.cuni.cz


Sources

1. Vyhláška č. 505/2006 Sb, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zákon č. 108/2006 Sb, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

3. Čeledová L, Čevela R, Bosák M. Posudková činnost v ordinaci praktického lékaře. Manuál pro oblast sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Grada Publishing, Praha, 2015.

4. Čevela R, Čeledová L, Bienertová J, Pražmová V. The results of the assessment of the degree of dependence for the care allowance based on the functional evaluation of the basic living needs of older persons 18 years old. J Nurs Soc Stud Public Health 2014; 5(3−4): 125−132.

5. Čevela R, Čeledová L, Bienertová J. Posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči na základě funkčního hodnocení stavu seniora. Geriatrie a gerontologie 2014; 3(2): 82–87.

6. Čeledová L, Čevela R, Ornerová A. První zkušenosti s personalizovaným posuzováním stupně závislosti pro účely příspěvku na péči. Časopis lékařů českých 2013; 152(6): 274–276.

7. Čeledová L, Čevela R. Health technology Assessment (HTA) v principech a zásadách posuzování stupně závislosti. Praktický lékař 2012; 92(5): 267–269.

8. Čeledová, L, Čevela, R. Nové medicínské paradigma posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči. Časopis lékařů českých 2011; 150(10): 550–553.

9. Čeledová L, Čevela R. Proč měnit posudkově medicínská kritéria pro posuzování stupně závislosti. Praktický lékař 2011; 91(5): 337–340.

10. Nesybová H. Příspěvek na péči – posuzování dětí podle zákona č. 108/2006 Sb. s kazuistikami. Revizní a posudkové lékařství 2014; 17(2–3): 35–42.

11. Pastorková R. Funkční přístup k posuzování stupně závislosti. Revizní a posudkové lékařství 2015; 18(1): 3–7.

12. Ramaianová J, Zvoníková A. Zkušenosti lékařské posudkové služby se sociálním šetřením při posuzování stupně závislosti. Revizní a posudkové lékařství 2011; 14(1): 7–9.

13. Seifert B, Čeledová L, Čevela R a kol. Základní pojmy praktického a posudkového lékařství.Karolinum, Praha, 2012.

14. Wernerová J, Zvoníková A. Využití Mezinárodní klasifikace funkčních poruch, disability a zdraví – ADL a IADL v posuzování stupně závislosti. Geriatrie a gerontologie. 2013; 2(3): 138–142.

Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#